Došla jsem zpátky do jeskyně. Všichni se mi vrhly kolem krku. ,,Měsíčnice, jsi v pohodě?" ,,Jasně, ale až budeme vystupovat, nejlépe už od dneška, chci aby jste mi říkaly Lunarika. Pomáhá mi to vypořádávat se s minulostí a nikdo by mě podle jména neměl poznat, jdeme na tu proměnu." Konec jsem zvolala nadšeně. Naše mažoretky si nechaly vlasy sestřihnout po ramena a nechaly si do nich udělat zelené melíry. Roztleskávačky si je nechaly sestřihnout na mikádo a ve vlasech měly modré melíry. Já jsem měla tančit se stuhou, nechala jsem si vlasy po zadek a mám v nich růžový melíry. Vzala jsem si stuhu a zašla si do oddělený místnosti. Začala jsem cvičit na písničku diamond on the dancefloor od Simona Curtise. Je to nádherná písnička. Ani nevím odkud je, ale hodně zpěváků žije u vodního kmenu na zemi, určitě je od nich. Pustila jsem si jí a začala jsem s tancem. Krok dopředu otočka zakopnutí a pád. ,,Chjo, to nejde!" Praštila jsem hůlkou na který byla stuha o zem. Už po pátý jsem si nějak stuhu zamotala do nohou a spadla jsem. Proč jsem takový nemehlo?

O týden později
Nevzdala jsem to. Po třech dnech jsem to zlepšila a dneska už vystupujeme. Jsem v zákulisí. Před námi dotančila známá taneční skupina Altronici. A po nich jdeme my. ,,A nyní uvidíme první vystoupení doposud neznámé taneční skupiny. Přivítejte Lerináty." Dokončil svou řeč a my nastoupily na pódio. Hnedka nám začala hrát písnička. Začaly jsme tančit. Nespletla jsem se ani jednou a úplně jsem se vžila do písničky. Měla jsem z toho eufórii. Když písnička skončila, probrala jsem se. Při tanci jsem měla pocit že žiji, musím tančit častěji.

O dva měsíce později
Ty jo, dva měsíce tančím se stuhou, už jsem si osvojila i hůlku a třásně. Jen dva měsíce a stihla jsme toho hodně. Ve volným čase jsem stále chodila do lesa běhat, skákat po stromech. Nesmím vyjít ze cviku. Dneska je další taneční vystoupení, tentokrát na písničku Scooter Posse. Je nádherná, zamilovala jsem si jí.

Z pohledu Endyho
Kam mi Měsíčnice zmizela? Nikde není, žije vůbec? Nezabila se? Slyšel jsem o výstupu nové taneční skupiny, jmenuje se Lerináti. Menes a Nemis se tam chtějí kouknout, tak mě donutily tam jít s nimi. Říkají, že se strašně přepínám a škodí mi to. Snažím se jí najít každým dnem, ale úplně se mi ztratila. Je to už přes dva měsíce. ,,Endy, už vyrážíme!" Neochotně jsem vstal a šel jsem s nimi.

Z pohledu Lunariky
,,Tak a přivítejte novou taneční skupinu Lerináty!" Ozval se hlasitý potlesk a pro nás znamení, že se máme vydat na pódio. Dneska tančím se stuhou. Při vcházení jsem udělala hvězdu a stojku a postavila jsem se doprostřed. Jen jak začala hrát písnička jsem začala tančit. Když tanec skončil, cítila jsem na sobě pohled. Hodně intenzivní. Ohlídla jsem se za tím, kdo na mě koukal a nevěřila jsem vlastním očím. Byl to Endy. S ním tady byly i Menes a Nemis. Tamara mě vzala za ruku a tím mě probrala z myšlenek. Klidně jsem sešla z pódia a šly jsme do zákulisí. ,,Co tě tam tak pohltilo?" ,,Jen jsem se nad něčím zamyslela, neřeš to." Naštěstí to přestala řešit. Jen jak jsme došly jsem šla zase běhat do lesa. Když se pořádně proběhla, sedla si na větev a přemýšlela jsem. Našly mě, budou se ke mě chtít dostat, budou mě hledat? Hodně otázek a žádná odpověď. Zatím to nechám být, oni se rozhodnou a pak se uvidí.

Z pohledu Endyho
,,Viděl jsem jí!" Vykřikl jsem zoufale. Byl jsem ještě zoufalejší než předtím. Menes a Nemis mi nevěřily. Sedl jsem si a přemýšlel jsem. To nemá cenu. Vyběhl jsem ven a vyskákal jsem na strom. Sedl jsem si a pozoroval jsem světlo. Za dva dny budou vystupovat znova. Proplížím se tam jako novinář a popovídám si s ní. Uvidíme, co o ní zjistím.

O dva dny později
Čekám až začne jejich vystoupení. Menes šla se mnou. Říká, že by to mohla být Měsíčnice, ale není si jistá. Chce si to prověřit. Jdeme jako novináři s bločkem v ruce.

Z pohledu Lunariky
Vyšla jsem na pódio a začala hrát písnička Thats my girl od Fifth harmony. Zase mě tanec naprosto omámil. Na konci písničky se strhl hlasitý potlesk. Ostatním se asi líbíme. Když jsme měly rozhovory, připletl se tam Endy s Menes. Tak to na pokoji nenechaly, poznaly mě a jdou si mě proklepnout. Tak schválně, jak jsem dobrá. ,,Dobrý den Lunariko, máme na vás pár otázek." Začala Menes s úsměvem. Je perfektní. Taková přetvářka. Nejradši by mě zavřela. Taky jsem se usmívala. ,,Tančíš ráda, nechtěla jsi dělat něco jiného?" Oh tak nádherná otázka, tleskám . ,,No, ve škole mi nešlo učení a tančení byl jediný můj koníček. Rodiče na mě byly hodně naštvaní, že se chci stát tanečnicí. Vše nedávno vyvrcholilo na tanečním konkurzu. Vzaly mě a přiřadily mě k této skupince, rodiče byly proti a chtěly mě zavřít, nerozuměly mi. Tak jsem utekla a žiji spokojeně." Menes si pečlivě zapisovala, co jsem řekla. ,,Už jsi měla kluka?" ,,Ne a o žádného nestojím." ,,A měl o tebe někdo někdy zájem?" ,,O nikom nevím." Endyho moje odpověď naštvala ale snažil se to nedávat najevo. ,,Děkujeme vám za rozhovor." Odešli. Šla jsem k ostatním a společně jsme došli k šatnám.

Z pohledu Endyho
To snad není možný. Menes jí taky poznala. Ale ona je jak vyměněná. Nevím co se s ní děje. Došli jsme zpátky do vesnice. ,,Nemisi!" Zavolala Menes. ,,Co se děje?" Zeptal se Nemis, který právě vyšel ze svého pokoje. ,,Ta tanečnice, Lunarika, ona to je Měsíčnice, dneska jsme s ní mluvily. Tady si přečti, co nám řekla." Menes podala Nemisovy bloček, kam si to zapisovala. Nemis se začal smát. ,,Blouzníte, prostě se vám po ní stýská, tak jste vzaly prvního, jí podobného, a hnedka to musí být ona. Rozpomeňte se, nechtěla být tanečnicí, ale špiónkou, nenáviděla společnost. Tohle nemůže být ona. Dobrý pokus, ale hledejte dál. A navíc, ta skupina, se kterou tančí, ty by mezi sebe nikoho labilního se sebevražednými sklony nevzaly. A když už taky by jí nahlásily. Spletly jste se, tak to hoďte za hlavu." Nemis dokončil jeho proslov a odešel. Menes si dupla. ,,Ten syčák, on nám nevěří." Povzdechl jsem si. ,,Uklidni se, my to zvládneme i bez něj." Šli jsme plánovat, co dál.