Kapitola druhá- odjezd a cesta
odjezd a cesta
Dnes je den D. Odjíždíme v září. Jelikož stařší ročníky nemohou (zkouškové období), tak jede jenom G1 (my to tak máme).Jede nás 43. Za doprovod jede paní profesorka Kubíková, Grásová a moje třídní Veverková, též jede zdravotnické Michaela a na praxi jede Pavel. Větši čeká již na odjezd. Všichni musí mít pas a kartičku pojištěnce. Naposled jsem objal mámu a nastoupil. Jede nás lichý počet, to znamená že někdo bude sedět sám. Do autobusu jsme si vzal deku, polštář a jídlo. Jedeme 16 hodin. Bude to dlouhá cesta, proto jsme si na mobil stáhl písničky a filmy. Zamával jsme mámě a vyjeli jsme.
Řidič- "zastávky budou po 3 až 4 hodinách, první zastávka je v Brně." Řekl do mikrofonu. Sedím sám, upřímně jsme za to rád. Přemýšlím o tom co nás čeká. Nasadil jsme si kapuci a do uši jsem si pustil písničky. Nějak jsme usnul a probudil jsme se, až za dvě hodiny. Podíval jsme se z okna a za chvíli jsme měli dojet do centra Brna. Usmál jsem se a pozoroval jsme krajinu. Asi za hodinku autobus zastavil na benzínce. Vystoupil jsme a došel jsme si rychle na zaćhod. S kapicí na hlavě jsme stál před autobusem. Za chvilku nás zavolali do autobuse. Nastoupil jsem a šel na svoje místo. Někdo ale tam již seděl.
Já- "tady sedím já" řeknu
On- "dobře mohu tu sedět s tebou?" Zeptá se kamarádsky
Já- "klidně" odpovím a sednu si
On- "dík jsme Peter" řekne
Já- "není zač Petere, já jsme Teodor" odvětím a otevřu knihu. Začnu si číst.
Za chvíli knihu odložím pustím si písničky a zavřu oči. Peter mi začne klepat na rameno. Sundám sluchátka a otočím se na něho.
Já- "co potřebuješ?" Optám se ho
Peter- "co posloucháš?"
Já- "1D" řeknu mu a zavřu oči, za chvíli usnu.
Probudím se až na hranicích. Naštěstí nekontrolovali pasy, tak autobus projel a rozjel se dál. Po chvíli cesty autobus odbočil na benzínku. Všichni jsme vystoupili a vydali jsme se na záchod. Otočil jsme se na Petera a uviděl jsem nejhezčí dívku. Usmál jsme se na ni a ona mi úsměv oplatila. Sprintem jsme se rozběhl na záchod a ještě rychleji do autobusu. Naštěstí jsme měl na sobě kapuci. Ruce jsme si dal na hlavu. •Sakra, Sakra• pomyslím sis a čekám na Petera.
~~~~~~ Peter
•to je blbec usmát se na Alex• pomyslím si a jdu si sednout vedle něho "jsi blbec, ano nebo ano?" Zeptám se ho. Jen se na mě nechápavě podívá. "Víš kdo je ta Alex?" Optám se ho.
Theo- "ne kdo?"
Peter- "nikdo pro tebe, je to krává, která chodila s Nápravníkem" řeknu mu
Theo- "ale to neznamená, že nemůže být moje kamarádka" řeknu
Peter- "je to dcera prezidenta" zamumlám
Theo- "jak to všechno víš?" Zeptám se ho
Peter- "jsme její bratr" řeknu
Theo- "a proto nechceš aby s ní býval já" dodám a otočím se, usnu po chvíli.
~~~~~~Theo
Usnul jsme a zbudil jsme se, až do mě Peter bouchal, že jsme na místě. Nandal jsme si kapuci a vystoupil jsme ven.
P. Kubíková- "tak děti teď se rozdělíte do chatek a paní Vevrková to zapíše" řekne a já jdu k Peterovi
Theo- "budeme spolu?" Optám se
Peter- "jo" řekne
Theo- "super" dodám a otočím se na paní profesorku Veverkovou "já budu s Peterem v mé chatce" řeknu paní profesorce a ona kývne
A tak začalo dobrodružství v Chorvatsku
Včera jsme to nestihla, ale snad to nevadí.
Sice to není mistrovské dílo, ale ujde to😘
Andy. A ještě jednou děkuji Aurelia-Mia za Covers je moc hezký❤️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro