Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola druhá- odjezd a cesta

odjezd a cesta
Dnes je den D. Odjíždíme v září. Jelikož stařší ročníky nemohou (zkouškové období), tak jede jenom G1 (my to tak máme).Jede nás 43. Za doprovod jede paní profesorka Kubíková, Grásová a moje třídní Veverková, též jede zdravotnické Michaela a na praxi jede Pavel. Větši čeká již na odjezd. Všichni musí mít pas a kartičku pojištěnce. Naposled jsem objal mámu a nastoupil. Jede nás lichý počet, to znamená že někdo bude sedět sám. Do autobusu jsme si vzal deku, polštář a jídlo. Jedeme 16 hodin. Bude to dlouhá cesta, proto jsme si na mobil stáhl písničky a filmy. Zamával jsme mámě a vyjeli jsme.
Řidič- "zastávky budou po 3 až 4 hodinách, první zastávka je v Brně." Řekl do mikrofonu. Sedím sám, upřímně jsme za to rád. Přemýšlím o tom co nás čeká. Nasadil jsme si kapuci a do uši jsem si pustil písničky. Nějak jsme usnul a probudil jsme se, až za dvě hodiny. Podíval jsme se z okna a za chvíli jsme měli dojet do centra Brna. Usmál jsem se a pozoroval jsme krajinu. Asi za hodinku autobus zastavil na benzínce. Vystoupil jsme a došel jsme si rychle na zaćhod. S kapicí na hlavě jsme stál před autobusem. Za chvilku nás zavolali do autobuse. Nastoupil jsem a šel na svoje místo. Někdo ale tam  již seděl.

Já- "tady sedím já" řeknu
On- "dobře mohu tu sedět s tebou?" Zeptá se kamarádsky
Já- "klidně" odpovím a sednu si
On- "dík jsme Peter" řekne
Já- "není zač Petere, já jsme Teodor" odvětím a otevřu knihu. Začnu si číst.
Za chvíli knihu odložím pustím si písničky a zavřu oči. Peter mi začne klepat na rameno. Sundám sluchátka a otočím se na něho.

Já- "co potřebuješ?" Optám se ho
Peter- "co posloucháš?"
Já- "1D" řeknu mu a zavřu oči, za chvíli usnu.
Probudím se až na hranicích. Naštěstí nekontrolovali pasy, tak autobus projel a rozjel se dál. Po chvíli cesty autobus odbočil na benzínku. Všichni jsme vystoupili a vydali jsme se na záchod. Otočil jsme se na Petera a uviděl jsem nejhezčí dívku. Usmál jsme se na ni a ona mi úsměv oplatila. Sprintem jsme se rozběhl na záchod a ještě rychleji do autobusu. Naštěstí jsme měl na sobě kapuci. Ruce jsme si dal na hlavu. •Sakra, Sakra• pomyslím sis a čekám na Petera.
~~~~~~ Peter
•to je blbec usmát se na Alex• pomyslím si a jdu si sednout vedle něho "jsi blbec, ano nebo ano?" Zeptám se ho. Jen se na mě nechápavě podívá. "Víš kdo je ta Alex?" Optám se ho.

Theo- "ne kdo?"
Peter- "nikdo pro tebe, je to krává, která chodila s Nápravníkem" řeknu mu
Theo- "ale to neznamená, že nemůže být moje kamarádka" řeknu
Peter- "je to dcera prezidenta" zamumlám
Theo- "jak to všechno víš?" Zeptám se ho
Peter- "jsme její bratr" řeknu
Theo- "a proto nechceš aby s ní býval já" dodám a otočím se, usnu po chvíli.
~~~~~~Theo
Usnul jsme a zbudil jsme se, až do mě Peter bouchal, že jsme na místě. Nandal jsme si kapuci a vystoupil jsme ven.

P. Kubíková- "tak děti teď se rozdělíte do chatek a paní Vevrková to zapíše" řekne a já jdu k Peterovi

Theo- "budeme spolu?" Optám se
Peter- "jo" řekne
Theo- "super" dodám a otočím se na paní profesorku Veverkovou "já budu s Peterem v mé chatce" řeknu paní profesorce a ona kývne

A tak začalo dobrodružství v Chorvatsku

Včera jsme to nestihla, ale snad to nevadí.
Sice to není mistrovské dílo, ale ujde to😘
Andy. A ještě jednou děkuji Aurelia-Mia za Covers je moc hezký❤️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro