"Steve-" dostal ze sebe udýchaným hlasem brunet. Nohy měl stále pevně obtočené kolem vypracovaného těla. S posledním slastným výkřikem zaklonil hlavu a kvůli tomu se bolestivě praštil o tvrdé kachličky. Steve hlasitě vydechl a poslepu zapnul sprchu.

Na jejich horká těla začaly dopadat příjemné kapky vody, které smývaly z jejich těl pot a další nečistoty. Blonďák opatrně pustil playboye, protože i on sám byl vysílený a potřeboval si po náročné aktivitě odpočinout.

"Kdy-kdy končíš zítra?" zeptal se Tony, jakmile se trochu probral. Rukou pohladil vojáka po vypracované hrudi a u toho se mu intenzivně díval do očí.

"Tony, nemůžeme spolu spát každý den," povzdychl si Steve s lehkým úsměvem na rtech. Jednou rukou bruneta objal a užíval si teplo jeho drobného těla.

"Ale můžeme. Zatím to tak děláme," zašklebil se playboy. Voják se jen pousmál a nic neříkal. Místo toho opatrně zvedl ruku a dotkl se monoklu, který se stihl krásně vybarvit na brunetově jinak perfektním obličeji.

"Už mi řekneš, co se ti stalo?" zajímal se Steve. Tony bolestivě sykl a ruku ze svého obličeje odstrčil. Smutně zakroutil hlavou. Nikdy o tom s nikým mluvit nebude.

"Tony? Tvůj táta tě volá k sobě do kanceláře," oznámila Pepper zamyšlenému Tonymu. Ten jí moc neposlouchal. V myšlenkách se neustále vracel k noci, kterou toho dne se Stevem prožil. Nechápal své pocity ani emoce. Ale byl si téměř jistý, že byl s vojákem šťastný.

"Tony?" povzdechla si blondýna. Zavřela za sebou dveře a rozešla se ke svému kamarádovi, který ji stále nevnímal. Položila mu ruku na rameno a tím ho konečně trochu probrala.

"Uhm? Pep?" cukl sebou brunet a podíval se na svoji sekretářku.

"Táta na tebe čeká ve svém kanclu. Měl bys tam dojít co nejdříve," znovu vysvětlila Pepper. Tony si promnul oči a snažil se skrýt, jak rychle mu začalo bít srdce.

"Ehm... Jo, díky. Už tam běžím," falešně se na blondýnu usmál. Počkal, než odejde pryč z místnosti a až po té začal panikařit. Prudce se zvedl a rozhlížel se všude kolem sebe. Přemýšlel, jak se rozhovoru s jeho otcem vyhnout, nebo jak se z něj alespoň dostat bez újmy na zdraví.

Na nic nepřišel, proto se falešně usmál a schoval ruce do kapes. Nechtěl, aby si někdo všiml, jak moc se mu klepaly. Co nejdelší cestou se vydal k místu, které nesnášel. Jakmile stál před dřevěnými dveřmi, pokřižoval se a opatrně zaklepal.

"Dále," ozval se silný mužský hlas, kvůli kterému se Tony oklepal. Naposledy se zhluboka nadechl a opatrně vešel do místnosti. Pohled měl sklopený k zemi, takže neviděl, jak moc naštvaně se jeho otec tvářil.

"Tati, já vím, co chceš říct," začal Stark junior, ale posměšné odfrknutí ho přerušilo.

"Anthony, ty jsi prostě pořád nedospěl. Jsi stále ten neskutečně hloupý a naivní harant, kterým jsi vždy byl. Znovu jsi mě přesvědčil, že jsi jen mé celoživotní zklamání," řekl Howard a bylo mu jedno, že svými slovy vyhrkl svému synovi slzy od očí.

"Carol za mnou včera přišla a řekla mi, co jsi udělal. Ani nemusím říkat, jak nehorázně jsem se za tebe styděl! Co si o sobě myslíš? Všechno jsi pokazil! Slíbil jsi mi, že ses přes tu svoji pubertální fázi dostal. Zaměstnal jsem tě a vyléčil jsem tě, tak proč si to zase kazíš?! Dal jsem ti všechno, co sis mohl přát a takhle mi to vracíš?! Tím, že znovu a znovu házíš hanbu na náš rod?!" vztekal se pan Stark, přesto měl tvář ledově klidnou.

"A koukej se na mě, když s tebou mluvím!" křikl ještě. Tony sebou cukl a opatrně zvedl pohled. V očích měl slzy, přesto hrdě zvedl bradu a díval se na svého otce.

"Já se ti om-omlouvám," šeptl playboy. Kousal se do jazyka, aby se okamžitě nezhroutil. Klepal se a jeho otci to neušlo.

"Měl by ses omluvit hlavně Carol! Chudinka je z toho celá špatná. Anthony, jsi neskutečně zlý člověk, když jsi jí něco takového udělal. Buď rád, že jsem jí vymluvil, aby to dala do novin. Je tak hodná. Vůbec si ji nezasloužíš. Dokonce svolila, že na celý tvůj nechutný výstup zapomene, když se jí omluvíš a přestaneš ji po nocích podvádět," dořekl Howard a napil se ze svého hrníčku, který měl položený před sebou na velkém skleněném stole.

"Řekl jsi mi, že si po nocích můžu dělat co chci! Že tě mé úlety nezajímají," zamračil se Tony a znovu ve svém těle cítil obrovský vztek. Pan Stark se zvedl a s hněvem v očích došel až ke svému synovi. Brunet měl co dělat, aby zůstal hrdě stát. Měl hrozný strach a klepající tělo ho prozrazovalo.

"Tak teď mě poslouchej. Posral sis to sám. Nikdy jsi neměl říct Carol, že jsi nechutná buzna. Takže teď si nes následky. Žádné noční známosti už nebudou. Vezmeš si Carol příští čtvrtek a společně vychováte to dítě, které čeká," šeptal Howard ledově chladným hlasem.

"Příští čtvrtek?! To nemůžeš myslet vážně! Nebudu-" Tonyho řeč byla přerušená pěstí, kterou brunet schytal. Křikl bolestí a chytil se za oko, kam ránu dostal. O několik kroků od svého otce ucouvl. Měl z něj neskutečný strach a začínal panikařit.

"Příští čtvrtek. A přestaň s tím vším divadlem. Tvůj rebelantský život skončil. Začni se chovat jako chlap a ne jako teplá buznička," uchechtl se Howard. Dlaň si otřel o kalhoty a procvičil si klouby. Hlavou ukázal na dveře. Playboy se nenechával dvakrát pobízet. Rychlým krokem opustil kancelář a vydal se do garáží. Neplánoval být v práci ani o minutu déle. Navíc cítil, jak se mu tvoří bolestivý monokl. Co nejrychleji se rozjel směrem k domovu.

"Steve? Můžeš jít ke mně?" zeptal se Tony hned, co mu blonďák zvedl telefon, "hned. Pokud možno. Potřebuji tě vidět co nejdřív."

"Tak mi to neříkej. Ale jestli ti někdo ubližuje, tak to chci vědět. Mám... Ehm mám vojenský výcvik, takže bych si mohl poradit," nabídl se Steve a jemně Tonyho políbil.

"Vlastně zítra nemůžu... Musím jít za-za Carol," povzdychl si brunet. Znovu cítil, jak má rozházené veškeré emoce. Pevně vojáka objal a zabořil si hlavu do vypracovaného hrudníku. Steve byl překvapený, ale nakonec položil ruce na nahá záda a playboye si k sobě přitáhl.

"Kdo to je?" nedokázal voják odolat a musel se zeptat. Tony si okamžitě všiml, že se blonďákovi roztlouklo srdce.

"Vypadá to, že moje snoubenka a za pár dní i žena," šeptl brunet téměř neslyšeně. Jenže Steve ho slyšel.

"Cože?! Vždyť jsi mi včera říkal, že nikoho nemáš?!" křikl okamžitě voják. Tonyho od sebe odstrčil a vylezl ze sprchy. Začal si sušit tělo připraveným ručníkem.

"Nelhal jsem ti! Včera to ještě byla pravda," řekl brunet smutným hlasem. Také vylezl ze sprchy a kolem odhaleného klína si zavázal ručník.

"Ty jsi takový neskutečný lhář! Že já ti na to vždycky skočím?" ptal se Steve sám sebe. Začal ze země sbírat své oblečení, které tvořilo cestičku až k výtahu.

"Je to prostě komplikované. Ale to na našem vztahu nic nemění. Pořád-"

"Vztahu? Jakým kurva vztahu? My dva mezi sebou nic nemáme a nikdy mít nebudeme! Protože jsi idiot, který ani jednou v životě neumí říct pravdu!" dál se rozčiloval voják. Konečně držel v náručí veškeré kousky oblečení, které si začal postupně nandavat.

"Nesmyslel jsem vztah, jako chození. Za koho mě máš? Říkal jsem ti, že s tebou nic mít nechci. S nikým," mračil se Tony a smutně sledoval, jak si blonďák přetáhl triko přes hlavu.

"Jo? Tak proč máš snoubenku?!" nadzvedl Steve jedno obočí a založil si ruce na hrudi. Brunet se zasekl. Nechtěl říkat pravdu. Až moc se za sebe styděl.

"No a? Ty máš zase přítele. Jsme na tom úplně stejně! Takže ze sebe zase nedělej pana dokonalého," protočil Tony očima. Nechápal, proč z toho zničehonic začal blonďák dělat takové drama.

"Pana dokonalého? Víš ty co? Až se začneš chovat jako dospělý muž, tak mi něco říkej!" odsekl Steve, který si zrovna nandaval ponožky.

"Říká ten, který pokaždé zdrhá. To jsi dělal i ve vojně ne? Proto tě vyhodili," řekl Tony dřív, než si to promyslel. Voják na to nic neřekl. Jen nechal horké slzy téct po tvářích. Rychle si nandal boty a vydal se ke kovovým dveřím. Těsně před nimi se otočil a zlomeně se na playboye podíval.

"Nemáš sebemenší ponětí, co jsem si zažil," zakroutil hlavou a vešel do výtahu, který mezitím přijel. Tony jen stál a nevěděl, co má říct. Bylo mu jasné, že to přehnal. Ale už byl unavený za někým pořád běhat. On byl Anthony Stark, který se posledních jedenáct let nikomu neomlouval. Nehodlal se teď měnit. Ani kvůli blonďákovi, který mu tak chyběl.