Tohle je Flashback, (Snad jsem to napsala dobře) takže je to takový ,,skok do minulosti", dalo by se říct. Tady je Disharmony asi sedm let.

„Mami, tati, já mám konečně cutie mark!“ zapištěla moje sestra Shutterfly a ukázala na svůj bok. Měla tam tři žluté motýlky.
„To je úžasné!“ Zaradovala se máma.
„Výborně, zlato.“ Pochválil ji táta. Usmíval se, ale bylo vidět, že není zrovna dvakrát nadšený.
„Já jsem tak ráda, že mám cutie mark po mamce!“ Výskala Shutterfly.
„Asi si půjdu lehnout.“ Vymluvil se táta a odešel.
Máma a Shutterfly byly tak nadšené, že si ani nevšimly, že jsem šla za tátou.
„Tati, ty nejsi rád, že Shutterfly má cutie mark?“ Zeptala jsem se, když jsem otevřela dveře jeho pokoje.
„Já jsem rád, že je ráda Shutterfly, a cutie mark, to je zase něco jiného.“ Řekl táta.
„Já nechci mít cutie mark.“ Oznámila jsem tátovi své rozhodnutí.
Táta mě pohladil po vlasech. „S největší pravděpodobností ho mít nebudeš. Já přece taky nemám cutie mark, to mají jen poníci. A ty po mě nejsi úplně poník, takže nejspíš nebudeš mít cutie mark.“
„Vážně?“ Rozzářily se mi oči, které jsem měla taky po tátovi, jako vlastně skoro všechno. Nechtěla jsem cutie mark, protože mi to přišlo až moc poníkovské. A já nikdy nechtěla být poník, protože táta nebyl poník a já ve všem chtěla být po něm.
„Disharmony? Disharmony!“ Volala mě máma.
„Ano mami?“
„Přijdeš na oslavu toho, že má Shutterfly cutie mark?“ Zeptala se máma.
„Jo.“ Řekla jsem otráveně, protože máma ve skutečnosti chtěla říct přijď na oslavu toho, že má Shutterfly cutie mark.
„To je dobře.“ Pokývala hlavou máma. „A kde je Discord?“
„V pokoji.“ Odpověděla jsem.
„Discorde, přijdeš na oslavu toho, že má Fluttershy cutie mark?“ Zeptala se máma.
„Ale jo.“ Odpověděl táta.
„Jdu ji přichystat.“ Oznámila máma a odešla do kuchyně, aby upekla bábovku.
„Mě se tam moc nechce.“ Přiznala jsem.
„Mě taky ne.“ Pošeptal mi táta. „Ale půjdu tam, nechci Fluttershy zklamat. A navíc upeče mou oblíbenou bábovku.
„Tak já tam taky půjdu.“ Řekla jsem.
Nechtěla jsem tam, protože komu by se chtělo na oslavu jeho nafoukaného, o patnáct minut mladšího dvojčete. Jenže tu bábovku jsem měla taky ráda a tak jsem nakonec šla.
Zjistila jsem, že to je jako obvykle piknik. Máma nám dala každému kus bábovky a my jsme se dali do jídla. Snědla jsem to na jedem hlt. Následovalo hlasité krknutí a já a táta jsme se rozesmáli.
Máma a Shutterfly jen obracely oči v sloup.
„Disharmony,“ oslovila mě naštvaně  máma. „Přestaň. Krkat!“
„Tak ji nech, Fluttershy.“ Požádal mámu táta.
„Tobě se to řekne. Já vychovávám dvě klisny, a ty? Ty tady poletuješ kolem a tvoříš chaos.“ Vyčetla tátovi máma.
„Omyl. Ty vychováváš jednu klisnu, a já? Já řady poletuju kolem s tou druhou a učím ji tvořit chaos. To je rozdíl."
„Jo, mami.“ Řekla jsem. „Koukej co už umím!“
Dupla jsem kopýtkem. Máminy kočky začaly poletovat kolem.
Máma zaječela a chtěla mi dát pohlavek.
Uhnula jsem a pro jistotu jsem kočky vrátila zpátky na zem.
„Proč mě to taky nenaučíš?“ Zeptala se Shutterfly.
„Můžu to zkusit.“ Usoudil táta. „Takže dupni kopýtkem a soustřeď se na to, co chceš zvednout. Hlavně nezvedej zvířata, pokud chceš přežít.“
Zasmála jsem se.
Shutterfly dupla kopýtkem.
Nic.
Znovu dupla kopýtkem.
Pořád nic.
Začala dupat kopýtky jako splašená.
A pořád nic.
„Proč mi to nejde?“ Zeptala se smutně Shutterfly.
„Možná je to proto, že jsi víc po mámě. Ale je možné, že až budeš starší, budeš element harmonie.“ Řekl táta.
„Ale já nechci být element harmonie, já chci být jako moje sestra!“ Rozbrečela se Shutterfly a běžela pryč.
„Ani se nedivím.“ Poznamenala jsem.
Máma na mě vrhla nepřátelský pohled. Pak odešla za Shutterfly. Táta se na mě chvíli zamračeně díval.
Myslela jsem, že to myslí vážně, ale když máma zmizela ve dveřích, rozesmál se. Tátův smích byl vždycky nakažlivý a tak jsem se taky začala smát.
Z domu se ozval Shutterflyin jekot a my jsme se rozesmáli ještě víc.
Po chvíli přišla máma se Shutterfly.
„Měla by ses mi omluvit.“ Oznámila Shutterfly.
„Vážně? A za co?“ Ušklíbla jsem se.
„Protože se pořád vytahuješ, že ovládáš magii chaosu.“ Zatvářila se ublíženě  Shutterfly.
„Nevytahuju se.“ Řekla jsem.
„Ale vytahuješ se.“ Ujistila mě Shutterfly. „Myslíš si, že jsi jediná, kdo to umí.“
„Nemyslím.“ Odpověděla jsem. „Táta to taky umí.“
„Nech mě domluvit.“ Požádala mě Shutterfly. „Vsadím se, že bych to taky uměla, kdyby mě to táta učil už od narození.“
„Podle mě ne.“ Řekla jsem. „Táta říkal, že na to musíš mít talent.“
„A ty si snad myslíš, že já nemám talent!?“ Rozzlobila se Shutterfly.
„Ano. Přesně to si myslím.“ Řekla jsem.
„Je vidět, že Disharmony je po mě upřímná.“ Poznamenal táta.
Shutterfly se zase rozběhla pryč.
„DISCORDE!!!“ Zařvala máma.
Táta pokrčil rameny.
Mamka se tentokrát už nerozběhla za Shutterfly ale začala křičet na tátu.
„Discorde! Ty nemůžeš mít rád obě stejně, co?!“ Zakřičela.
„Říká ta, která má radši Shutterfly než Disharmony.“
„Ale ona si za to může sama. Nemá být na Shutterfly zlá!“
„To s tím souvisí?“ Zeptala jsem se táty.
„Ne.“ Řekl táta.
„Já půjdu za Shutterfly.“ Oznámila máma a odešla naštvaně pryč.

Toť první část. Ano, Safir zas dostala ,,úžasný" nápad. Mimochodem, zjistila jsem, jak používat dolní uvozovky. Ano, až teď.

Zatím ahoj!

Disharmony

(U téhle knihy budu psát Disharmony)