7. - Úl changelingů
„Proč mi vlastně pomáháš?“ Zeptala jsem se. „Víš vůbec, že jsi tím zradila královnu Chrysalis, nebo jak se jmenuje?“
„To vím moc dobře.“ Ujistila mě Sunset Shimmer. „Já bych ti nepomáhala, ale… víš, já jsem nikdy neměla kamarádku. Ale ty asi nevíš, jaké to je.“
„Já vím, jaké to je.“ Ujistila jsem ji. Vzpomněla jsem si na svoji kamarádku, která ve skutečnosti byla jen falešná a nafoukaná nádhera, která mě zradila. Pak se připojila k největším fiflenám na škole a začala mě pomlouvat kvůli tomu, že můj táta je Discord. Pak už jsem žádnou kamarádku neměla.
Pak jsme uslyšely nějaký zvláštní zvuk.
„Co to je?“ Zeptala jsem se.
„To je hlídka changelingů!“ Informovala mě Sunset Shimmer a chytila mě za kopyto, čímž mě zatáhla do nejbližšího tunelu.
Skupina changelingů prolétla kolem nás. Naštěstí si nás ani jeden z nich nevšiml.
„Ví o nás.“ Zašeptala Sunset.
„Jak o nás ví?“ Zeptala jsem se.
„Možná by o nás nevěděli, kdyby tady paní chaosu nedělala kravál.“ Rýpla si Sunset Shimmer.
„Nejsem paní chaosu.“ Řekla jsem.
„Ale jsi. I mezi changelingy se mluví o tom, že jsi ukradla magii princezně Twilight a pak i Celestii a Luně. Ví to každý.“ Odpověděla Sunset Shimmer.
Nevěděla jsem, jestli se mám radovat, že jsem slavná, jak jsem vždycky chtěla, a nebo být smutná, že o tom, co jsem provedla ví i moje jediná (a doufám opravdová) kamarádka, kterou mám.
„Nechtěla jsem. Někdo mě ovládal, nešlo to zastavit.“ Ohradila jsem se nakonec.
„Kdo by tě tak mohl ovládat?“
„Jak to mám vědět?“
Čekala jsem na odpověď, ale místo toho se ozval jen ten divný zvuk. Otočila jsem se. Sunset Shimmer zmizela. Volala jsem ji, ale odpověď nepřicházela. Rozhodla jsem se, že ji půjdu hledat. Chtěla jsem jít tam, odkud jsme přišly, ale díra mi zmizela před nosem. Zbývaly mi dvě možnosti. Buď jít hlouběji do tunelu, a nebo zůstat tady a čekat, až mě chytí. Vybrala jsem si tu první možnost, protože je větší šance, že zůstanu naživu. Doufala jsem, že mě changelingové neuvidí. Najednou se přede mnou z čista jasna objevila Sunset Shimmer. „Ahoj, víš co děláš? Protože já ne.“
To se Sunset nepodobalo.
Přitlačila jsem ji, nebo spíš toho changelinga ke zdi.
„Co. Jste. Provedli. Sunset. Shimmer!!??“ Rozkřikla jsem se.
„N-nic.“ Odpověděl changeling, který měl napodobit Sunset.
„Chceš snad říct, že ty jsi Sunset Shimmer!?“
Changeling kývl.
„Dobře... Sunset, ukážeš mi, jak se umíš změnit?“ Zeptala jsem se.
„Klidně.“ Řekl changeling a udělal ze sebe Pinkie Pie.
„Ty nejsi Sunset Shimmer!“ Zakřičela jsem. Chtěla jsem dupnout kopýtkem a něco mu udělat ale pak jsem si uvědomila, co se stalo, když jsem naposledy použila magii chaosu a místo toho jsem praštila changelinga kopýtkem do břicha a rozběhla jsem se pryč. Za sebou jsem zaslechla zvuk blížící se hlídky changelingů. Skočila jsem do první díry, kterou jsem viděla. Tam jsem se schovala za kámen. Changelingové prolétli kolem mě a kupodivu si mě nevšimli. Tedy aspoň většina z nich. Jeden z changelingů se odpojil od ostatních a zamířil zpátky. Blížil se ke mně tak rychle, že jsem to sotva dokázala zaznamenat. Už jsem myslela, že bude po mě, když…
„Nech. Ji. Být!“ Byla to Sunset Shimmer. Vytvořila kouzelný štít.
„Vrátila ses.“ Řekla jsem.
„Jo. Původně jsem chtěla říct Chrysalis, ale pak…“
„Pak co?“ Chtěla jsem vědět.
„Pak jsem si uvědomila, že nechci ztratit jedinou kamarádku, kterou jsem kdy měla.“
Kolem se začali hromadit changelingové. Já jsem se bála, ale vypadalo to, že Sunset Shimmer má štít pod kontrolou. Několik changelingů na štít poslalo svá kouzla. Na štítu se objevila první prasklina.
„Ale ne!“ Vyjekla jsem. „Ten štít asi nejde obnovit, že?“
„Než bych vykouzlila nový, changelingové by nás zničili.“ Řekla Sunset. „Musíme doufat, že vydrží.“
„Ale co když ne?“ Bála jsem se.
„Musí vydržet.“
„A když přece jen nevydrží?“
„Pak se děj vůle Chrysalisina.“
„Cože?“
„Promiň.“ Zasmála se Sunset. „Jsem zvyklá to tahle říkat. V úlu to říkají všichni. A já abych nebyla za debila to říkám taky.“
„Chápu.“ Řekla jsem.
Klábosily jsme tam a ani jsme si nevšimly, že se ve štítu objevila další prasklina.
„Proč si tu vlastně povídáme, když jsme v tak velkém nebezpečí?“ Zeptala se Sunset Shimmer.
„Musíme přece udržovat oheň přátelství.“ Použila jsem větu z jedné máminy knihy o přátelství.
„Já tu žádný oheň nevidím.“ Pokrčila rameny Sunset Shimmer.
„Ten oheň není vidět, je ukrytý v našich srdcích.“ Poučila jsem Sunset Shimmer.
„Jsem nevěděla.“ Oznámila Sunset Shimmer a ve štítu se objevila další prasklina.
„Co budeme dělat?“ zpanikařila jsem.
„Musíme přežít.“
„My to zvládneme.“ Ujišťovala jsem Sunset Shimmer a hlavně taky sama sebe.
„Disharmony? Můžu ti něco říct?“ Zeptala se Sunset Shimmer.
„Jasně.“ Usmála jsem se. „Od toho přátelé jsou.“
„Zemřeme tu!“ Vykřikla Sunset a pustila štít.
Changelingové nás pořád bombardovali svými kouzly. Všude, kde mě to zasáhlo, jsem pociťovala hroznou bolest, jako kdyby na nás házeli nože. Myslela jsem, že umřu, když vtom palba ustala. Opatrně jsem otevřela oči. Přede mnou stála sama velká královna Chrysalis. Sunset očividně nevěděla, jestli se má klanět, a nebo má zůstat tak, jak je. Zřejmě se rozhodla pro tu druhou možnost, protože zůstala stát na místě jako přikovaná.
„Sunset Shimmer! Odstup od toho poníka!“ Nařídila.
„Ne!“ Zakřičela Sunset Shimmer.
Všichni changelingové se polekali, protože čekali průšvih.
„Co prosím!?“ Zamračila se Chrysalis.
„Řekla jsem NE!“ Zakřičela znovu Sunset Shimmer.
„Za to zaplatíš!“ Ujistila ji Chrysalis a chystala se na nás poslat nějaké kouzlo. Sunset na poslední chvíli vytvořila štít, který Chrysalisině kouzlu rychle podléhal a rozpadal se. „Musíš použít svoji magii.“ Řekla Sunset to, čeho jsem se bála.
Polkla jsem. „Já nemůžu!“
Další kapitola je na světě! To je asi vše, co jsem vám k tomu chtěla říct.
Zatím ahoj!
Disharmony :3
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro