Seděla jsem za stolem s podepřenou hlavou a nechala jsem tužky levitovat kolem sebe.
„Mami, proč Disharmony pořád tvoří chaos?“ Zapištěla Shutterfly.
Pak si asi uvědomila, že mamka není doma, protože přestala ječet.
„Protože ji to baví.“ Odpověděl jí táta. „Co ji na tom baví?“
„Asi to, co tebe baví na ječení a pištění.“ Řekla jsem.
„Já chci být taky paní chaosu.“ Málem se rozbrečela Shutterfly.
„Jenže já nejsem paní chaosu.“ Odvětila jsem. „Bohužel.“ Dodala jsem a nechala jsem tužky, aby nakreslily na zeď můj obličej.
V tu chvíli jsem slyšela odemykání dveří.
„Mami!“ zaječela Shutterfly. „Disharmony kreslí po zdi!“
Dupla jsem kopýtkem a kresba zmizela.
Vteřinu po tom Do kuchyně přiběhla máma připravena mě zavraždit v případě, že by mě opravdu viděla kreslit po zdi.
„Nevymýšlej si, Shutterfly, to milé a hezké klisničky jako jsi ty nikdy nedělají.“ Napomenula máma Shutterfly.
„Myslím, mami, že pokud si milé a hezké klisny nemohou vymýšlet, tak Shutterfly by si úplně klidně vymýšlet mohla.“ Poznamenala jsem.
Máma na mě vrhla nepřátelský pohled.
Shutterfly se rozbrečela jako malé mimino.
„Proč Shutterfly furt brečí?“ Zeptala jsem se táty.
„Nemám tušení.“ Pokrčil rameny táta.
Já jsem Shutterfly dala místo obličeje takový ten brečící smajlík, který se někdy používá v SMS zprávách.
Já a táta jsme se začali smát.
„Vy jste na zabití.“ Informovala nás máma, což nás rozesmálo ještě víc.
„Tady máš věci na to zabití.“ Řekla jsem a dupla jsem kopýtkem. Kolem začaly poletovat lžíce, kterých máme plný šuplík. Jiné příbory nemáme. Podle mámy je to z toho důvodu, aby se Shutterfly neřízla, protože to by podle ní byla naprostá tragédie. Když jsem si jednou zlomila pravé přední kopyto, mamka jen řekla, že si to mám spravit tou svojí magií chaosu. Tehdy mi to musel táta ošetřovat, protože magie chaosu se na léčení nespecializuje.
Máma si asi myslí, že s magií chaosu se dá dělat všechno. To ale nedá. Třeba zrovna zranění se s ní nedají léčit. Jinak se s ní dá dělat skoro všechno. Teleportace, kraviny, telekineze, kraviny, kouzla, kraviny… a tak podobně. Táta má vlastně větší kouzelnou moc než většina jednorožců. Tedy co se kouzel týče. Té jejich magie přátelství, nebo jek tomu říkají, se to netýká. Máma pořád říká, že bych se měla učit magii přátelství, a ne magii chaosu. Podle ní je magie chaosu k ničemu. Já mám na to velice odlišný názor.
„Měly byste se vydat do školy.“ Upozornila máma, čímž naznačila, ať vypadneme.
Letěly jsme tedy do školy. Tentokrát jsem nenasadila tak velkou rychlost, abych zase nenarazila do zdi. Když jsem tam doletěla, přišla přede mě nějaká jednorožčí klisna.
„Ty fakt jsi Discordova dcera?“ Zeptala se mě.
„Jo.“ Kývla jsem.
„Moc se mi líbilo, jak jsi ty lavice nechala levitovat.“ Řekla mi.
„Díky.“ Usmála jsem se. Ještě mi nikdo neřekl, že se mu to, co jsem udělala s magií chaosu líbilo.
„Naučila bys mě to?“ Udělala na mě ta klisna psí oči.
„Tohle je až to pokročilejší.“ Odvětila jsem. „Jak se vůbec jmenuješ?“
„Starlight Glimmer.“
„Možná bych tě mohla zkusit naučit něco jednoduššího…“ Zauvažovala jsem. „Nejdřív se ale musíš naučit, jak správně dupnout kopýtkem.“
„Dupnout kopýtkem? Jako nějak takhle?“ Dupla Starlight kopýtkem.
„Tím druhým.“ Řekla jsem. Nějak takhle. Dupla jsem pravým předním kopýtkem. Tráva, na které jsme stáli začala rychle růst. „Jejda.“ Dupla jsem znovu kopýtkem. Tráva zmizela.
„Naučíš mě tedy něco?“ Zeptala se Starlight.
„Základ magie chaosu je schopnost nechat věci zmizet a přimět je, aby se zase objevily. Nějak takhle.“ Dupla jsem kopýtkem. Sparkle Flash, která šla kolem zmizela. Když jsem znovu dupla kopýtkem, objevila se na tom samém místě a nerušeně pokračovala v cestě. Poníci, které nechám zmizet o tom většinou ani nevědí.
„Můžu to zkusit?“ Zeptala se Starlight.
„Jasně, jenom to nezkoušej na ponících,  nemuseli by se znovu objevit.“
Starlight dupla kopýtkem.
Nic.
Znovu dupla kopýtkem.
Všimla jsem si, jak zmizela část věže školy. Došlo mi, co chce Starlight udělat a hrozně mě to rozesmálo.
„Možná bys to mohla nejdřív zkusit na něčem menším, než na škole.“ Navrhla jsem.
Starlight dupla kopýtkem a věž školy se zase objevila.
Pak Starlight znovu dupla kopýtkem.
Kámen, který měl zdobit cestu ke škole zmizel.
„Výborně, Starlight.“ Pochválila jsem ji. Čekala jsem, že jí to nepůjde a vzdá to. Možná má Starlight v rodině někoho, kdo ovládá magii chaosu, ale nezdá se to moc pravděpodobné, protože na to nevypadá. I když, Shutterfly na to taky nevypadá.
„Tak co, Discorde!?“ ozvalo se za mnou.
Stála tam Rainbow Storm a Glitter Grace.
„Nejsem Discord.“
„Zkoušíš magii chaosu, jo?“ Ušklíbla se Glitter Grace.
Dupla jsem kopýtkem a Glitter Grace vyrostly rohy.
„Ano. Přesně tak.“ Řekla jsem.
Glitter Grace zaječela, když se podívala do zrcadla, jak vypadá.
„Cos mi to udělala!?“ Rozbrečela se.
„Jen zkouším magii chaosu.“
„Okamžitě s tím přestaň!“ Zakřičela Rainbow Storm.
„Ona má pravdu.“ Pípla Starlight Glimmer. „Měla bys s tím přestat.“
„No, s jednou věcí přestanu na sto procent.“ Ujistila jsem ji. „Přestanu tě COKOLI UČIT!!!“
Možná jsem na ni neměla tak křičet, ale byla jsem na ni hrozně naštvaná.
„Můžu se to naučit sama.“ Mávla kopýtkem Starlight Glimmer.
„Ne, nemůžeš! Poníci nikdy nebudou ovládat magii chaosu!“ Zakřičela jsem.
„Ale já jo!“ Ujistila mě Starlight Glimmer a dupla kopýtkem jak nejsilněji to šlo. Nestalo se nic.
„O co se snažíš?“ Zeptala jsem se.
„Snažím se tě zničit.“ Informovala mě Starlight Glimmer.
„Tak to se ti nepovede.“ Dupla jsem kopýtkem. Táta mě naučil, jak někomu zablokovat magii. Starlight zčernalo kopyto. Už nebude schopna magie chaosu. Už nikdy.

Další kapitola vyšla na světlo boží!!!! Vím, nic moc, ale v příští kapitole už to snad bude lepší. Tedy doufám.

Zatím ahoj!

Disharmony