Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

2. kapitola

Se Sunset Shimmer jsme seděly na lavičce před domem, kde jsme čekaly, než se Starlight a Shutterfly podaří vynést ven jejich pár drobností na cestu, čítající tři kufry pro každou z nich. Já a Sunset jsme měly dohromady jednu tašku, ve které jsme měly stan paní chaosu a její nejlepší kamarádky skoro stejně mocné paní chaosu číslo dvě a nějaké jídlo a pití. Když Shutterfly a Starlight vynesly své drobnosti na cestu, táta přinesl nějakou tašku a máma odněkud vyhrabala starý kufr vypadající jako kufr na vrtačku, tak se rodičovstvo usneslo, že už se pojede.
Moje rozloučení s magií chaosu pobíhalo tak, že jsem zvedla do vzduchu náš dům, několikrát jsem s ním ve vzduchu otočila a pak jsem ho zase postavila na zem.
„Tak to si uklidíš, až se vrátíme.“ Ujistila mě máma.
„Magie chaosu se na úklid nespecializuje.“ Řekla jsem. „Ale pokud bys chtěla chaos, můžeš zavolat.“
„Panebože.“ Obrátila oči v sloup máma.
„Tak jdeme.“ Řekl kdosi.
„Jdeme!!!?“ Vytřeštila oči Shutterfly.
„Co jiného.“ Pokrčil rameny táta.
„Myslela jsem, že pojedeme autem nebo autobusem nebo aspoň vlakem.“
„Auto nemáme, autobus a vlak nejede a magii používat nemůžeme.“ Objasnila jsem jí. „Takže nám nic jiného nezbývá.“
Tak jsme šli. Shutterfly celou cestu kňourala, protože táhnout tři kufry najednou dost dobře nejde. Starlight měla štěstí, protože jeden kufr zapomněla doma. Já a Sunset jsme se střídaly v nošení naší tašky. Následně máma udělala osudovou chybu, protože svěřila mapu Shutterfly, která ji celou dobu měla obráceně. Takže jsme se omylem dostali někam až ke Canterlotu. Tam jsme zjistili, že má Shutterfly tu mapu blbě. Tak máma svěřila mapu Starlight, která nás dovedla zpátky domu a já jsem ztratila trpělivost a vyrvala jsem jí tu mapu z rukou. To jsem zjistila, že máma omylem vzala mapu Equestrie, kde ale není temný les. Usoudila jsem, že je asi celkem jedno, kde se utáboříme, a tak jsem prostě náhodně vybírala kam půjdeme. Došli jsme na nějakou malou mýtinu a já jako dočasný a zjevně jediný podle předchozích zkušeností aspoň trochu schopný velitel jsem rozhodla, že se tu utáboříme. Máma se přiznala že je jí to fuk a že stejně nevede kam jdeme a že tu mapu vzala jen aby to bylo zajímavější, což to nebylo ani trochu.
„To si děláš srandu!“ Zařvala jsem, když jsem to zjistila. Chtěla jsem použít tu sprostější variantu, ale pak jsem si uvědomila, že je to moje máma a že naposledy, když jsem řekla slovo, tak mě flákla. 
„Nebuď drzá, Disharmony.“ Požádala mě máma.
„Nejsem drzá.“ Řekla jsem.
„Jsi. Protože nesouhlasíš s mým zcela bezchybným názorem.“ Ujistila mě máma.
„To není drzost. To je vlastní hlava a vlastní názor.“ Poučila jsem mámu a ta obrátila oči v sloup.
„Pomůžeš mi s tím stanem, Disharmony?“ Požádala mě Sunset Shimmer.
„Jo. Jasně.“ Usmála jsem se a chtěla jsem dupnout kopýtkem. Na poslední chvíli mi došlo, že ohledně používání magie tu vládne přísný zákaz.
Měla jsem štěstí že to byl stan paní chaosu a její nejlepší kamarádky skoro stejně mocné paní chaosu číslo dvě, protože jiný jsem bez magie postavit neuměla. Se stavením stanu paní chaosu a její nejlepší kamarádky skoro stejně mocné paní chaosu číslo dvě už jsem měla zkušenosti, stanovat jsme jezdili každý rok, jen předním to byl jen stan paní chaosu. Stanovat jezdíme hlavně proto, že když se nás máma pokusila vzít na dovolenou k moři, tak jsem tam skákala na posteli, kterou měla Shutterfly a ta následně spadla na zem a rozbila si hlavu. Shutterfly, ne ta postel. Ta postel se mimochodem sesypala a to doslova. Od té doby jsme k moři nejeli.
Se Sunset jsme si vlezly do stanu paní chaosu a její nejlepší kamarádky skoro stejně mocné paní chaosu číslo dvě.
„To je úžasné!“ Byla Sunset unešená tím, že stan je zevnitř mnohem větší než vypadá a jsou v něm dvě postele, stůl a skříň.
„Ostatní kromě táty sem nemůžou, jinak budou žárlit a dají nám nějaký stan, který neumím postavit a to by byl průser.“ Objasnila jsem jí.
Minutu na to se do našeho stanu pokusila vloupat Shutterfly, která byla ihned odstraněna. Tedy ne doslova bohužel. Podívala jsem se na hodiny, které ukazovaly půl sedmé večer.
„Svolávám celý tábor!“ Ozval se mámin jekot.
„Mami, my nejsme na táboře.“ Obrátila jsem oči v sloup. „Jsme v lese, a je nás šest, takže jako tábor nevypadáme.“
„Navíc na táboře se smí používat magie.“ Dodala Sunset.
„Tak jak vám teda do Prčic mám říkat!?“ Rozzlobila se máma.
„Třeba pán chaosu, paní chaosu, skoro  stejně mocná paní chaosu číslo dvě, poník ovládající magii chaosu a poloviční draconequus který neumí ovládat magii chaosu.“ Poradila jsem mámě, Shutterfly se namíchla a máma se namíchla, že se Shutterfly namíchla.
„Budu vám říkat čtyři poníci a jeden draconequus.“ Usoudila máma, že to tak bude nejlepší.
„Chceš snad říct tři poníci a dva draconeqové.“ Opravila jsem mámu.
„Ty jsi poník, Disharmony.“ Řekla máma.
„Nejsem.“ Naštvala jsem se.
„Ale jsi.“
„Nene!“
„Jojo!
„Nene!!!“
„Ale jsi napůl poník a vypadáš jako poník!“
„Drahá mami, Draconeqové mají části těla různých tvorů, i poníků, takže by se dalo říct, že jsem Draconequus.“ Řekla jsem.
„Hmm.“ Obrátila oči v sloup máma.
Já jsem si vítězoslavně dala do pusy Marshmallow, který jsem si původně chtěla opékat nad ohněm.
„Takže, tři poníci a dva draconeqové, běžte spát.“ Nařídila nám máma.
Starlight a Shutterfly odběhly do svého stanu a já, táta a Sunset Shimmer jsme na ni koukaly jak na debila.
„Kvůli takovýhle kravině jsi nás volala!?“ Zakřičeli jsme všichni najednou, a máma odsekla, že nějak nám to říct musela.
Já jsem obrátila oči v sloup a se Sunset Shimmer jsme odkráčely do stanu paní chaosu a její nejlepší kamarádky skoro stejně mocné paní chaosu číslo dvě. Tam jsme si vybalily věci z tašky, která byla taky vytvořená magií chaosu a dalo se do ní dát kolik věcí se chtělo, a pořád se to tam vešlo a nemusela se kupovat větší taška. Pak Sunset prohlásila, že je strašně utahaná a tak už jsme si šly lehnout. Když už Sunset spala, slyšela jsem z venku divné a dost strašidelné zvuky. Neměla jsem ale tolik odvahy, abych se šla podívat, kdo nebo co ty zvuky vydává. Tak jsem si radši přetáhla deku přes oči a usnula jsem.


Je tu druhá kapitola! Mimochodem, má přes tisíc slov, což se mi ještě nestalo.

Zatím ahoj!

Disharmony :3

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro