Probudím se, ale nemůžu vedle sebe najít Thomase, protože je tam někdo jiný.

,,Dobře ses vyspala, M-Neko-chan?" ozval se vedle mě Kou.

,,To všem holkám musíš říkat stejně?" optala jsem se ho rozespale a otočila se zády k němu.

On se zarazil a cítila jsem jeho pohled na mých zádech.

Najednou jsem se ocitla pod ním, protože byl nade mnou na čtyřech.

,,Jak to víš?!" zeptal se naštvaně Kou a měl ruce vedle mé hlavy.

Popravdě, nevím. 

Najednou mi to skočilo do hlavy, ale proč?!

Ať už ze mě sleze!

,,Slez ze mě!" odsekla jsem taky naštvaně.

,,Odpověz mi! Nebo tě mám raději kousnout?" tu poslední větu mi zašeptal do ucha a já ho rukama začala jakoby odstrkovat, ale on mi je vzal a dal vedle hlavy.

,,To nemůžeš!" řekla jsem přesvědčeně. On se jen usmál a sehnul se k mému krku. Najednou se otevřeli dveře a v nich se objevil Thomas.

,,Slez z ní!" vykřikl na něho podrážděně a shodil Koua ze mě.

,,Děkuju," a šla jsem se raději nasnídat.

Po snídani jsem se koukla do obýváku a tam byli kluci na gauči a Thomas byl opřený o rám dveří a s nenávistným pohledem sledoval kluky.

,,Promiň mi to. Někdy mám takovouhle náladu a uklidní mě jenom krev," pověděl provinile Kou a Thomas si ho změřil pohledem od shora dolů.

Kouknu na Thomase a na druhé straně krku má další kousanec, můj pohled spadne zase na Koua a zavrčím.

,,Nekousej mi do Thomase!" řeknu nepříjemně až na mě spadnou všechny pohledy.

,,To je dobrý. Lepší než aby kousnul tebe," usmál se na mě Thomas a já si pak šla dát něco k jídlu.

,,Nechci, aby někdo trpěl kvůli mě," zašeptám si pro sebe, ale i tak tuším, že mě slyšeli.

,,Tak mě nech, abych se z tebe napil," pověděl mi Kou do ucha, když mi začal jezdit svýma rukama po bocích.

,,Teď ne, Kou," řekla jsem a snažila se z jeho sevření dostat, ale on mi odhrnul vlasy, přiblížil se ke krku a rty se otřel o něj.

Celá jsem se zachvěla a bylo to docela i příjemné.

,,Nech toho, modelko," zčervenali mu oči a pak mě vzal pod krkem a přimáčkl ke zdi.

Pak se ušklíbl a po chvilce jsme se objevili v nějakém pokoji v jiném domě.

Najednou mě pustil a já se rozeběhla ke dveřím, ale byly zamknuté.

Došel ke mě s úšklebkem a přimáčkl mě na dveře.

,,Ale kampak, kampak koťátko moje? Mně nebudeš utíkat!" odhrnul mi vlasy z krku a já jsem se mu vzpírala, ale byl moc silný. ,,Promiň..., snažil jsem se to vydržet," pak se jemně zakousnul a já trochu vzdychla.

Ten kousanec mi otevřel jakoby dveře a viděla jsem děj, co se odehrával taky se mnou a Kouem.

Bylo to taky něco podobného, hodně podobného, ale byl drsnější, co se týče kousání...

Šla jsem ke dveřím a než jsem se jich dotkla, tak mě Kou na ně přimáčknul, chytil mi ruce, dal mi je nad hlavu a tou druhou rukou mi odhrnul vlasy. ,,Ale kampak kočičko..., mně nikam nebudeš utíkat!" zašeptal mi do ucha a zakousl se. Trochu to bolelo, ale pak se jeho špičáky ještě víc zaryly do kůže a to hodně bolelo.

,,Koue přestaň, to bolí...," řekla jsem stěží a on přestal, ale nepustil mě. Olízl ty dvě ranky přiblížil se k mému uchu. ,,Jak víš moje jméno?" zajímal se. ,,No, je o vás takové anime. Kde jsou holky?" zeptala jsem se pro změnu já. ,,Eva je u Azusi a ta druhá s Yumou," oznámil mi.

Anime, ale jaké?

Když jsem se vrátila zpět do reality, tak jsem byla hodně zesláblá a tak se odtáhl a podíval se na mě.

Po dlouhé době tu je zas kapitolka.

Doufám, že se pořád líbí XD

16. 6. 2021 22:15