Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola 4

Když jsem se vzbudila, tak jsem ležela v nějaké veliké posteli. Pořád jsem měla kočičí ouška a ocas. Otevřela jsem oči a přede mnou ležel Kou a koukal na mě. Za mnou byl Ruki. Oba dva měli přese mně ruce, a když jsem si chtěla sednout, tak v půlce mého sedání, vzal Ruki svoji ruku a na hlavu a přitlačil na ni tak, že jsem zase ležela. Ruki si nechal ruku okolo mého krku a přitulil se ke mě víc. Kou nezůstává pozadu a taky se ke mě přitulil

,,Já už nechci spát!" vyjekla jsem na ně trochu naštvaně.

,,To máš blbý, my chceme spát...," ozval se rozespale Ruki, ,,.., a nebo bych měl jiný nápad," přiblížil se k mému krku a chtěl se zakousnout.

,,Jdeme spát!" rozkázala jsem a přitom se snažila, aby se ze mě nenapil. Asi mu došlo, že se jen tak nevzdám, tak si zase lehl. Dal mi ruku na bok a obličejem byl blízko u krku a on se i tak zakousl. Kou to celou dobu sledoval a pak se přidal taky, ale zakousl se do ramene. Naštěstí už mi zmizely ty kočičí ouška a ocas. Ležela jsem tam, oni byli na čtyřech a pili ze mě.

,,To už stačí nenažranci," vydechla jsem vyčerpaně a oba se odtáhli.

,,Fajn, ale jdi spát určitě seš unavená," vysmál se mi Kou a usmál se. Měl pravdu, že jsem byla unavená, ale za to můžou oni.

,,Hm...," bylo poslední co jsem řekla, zavřela jsem oči a zkusila usnout, ale zatím se mi to nedařilo. Oni se zase ke mě přitulili, ale stejně si myslím, že nespí a koukají se jak trpím. Po chvilce jsem nějak usnula...


Z pohledu Terky:
Vzbudila jsem se na posteli a zvedla hlavu. Naproti posteli bylo křeslo, na něm seděl Yuma a koukal se na mě. Pak se zvedl a šel ke mě. Já se oddálila, ale on si mě přitáhl, odhrnul mi vlasy a zakousl se.

,,Au, přestaň!" vykřikla jsem na něho a snažila ho od sebe odstrčit. On se oddálil.

,,Ne!!!" řekl, chytil mi ruce a zakousl se do druhé strany krku. Sykla jsem a nechala jsem ho, protože proti němu nic nemůžu. Upadala jsem do bezvědomí poslední, co jsem vnímala bylo to, že se odtáhl a přikryl mě. No, alespoň mě přikryl, aby mi nebyla zima, tak jsem se ještě víc zachumlala a usnula...


Z pohledu Elišky:
Ucítila jsem, jak se zvedli a odešli nezapomněli zamknou. Když jsem otevřela oči, tak jsem si sedla a koukala na dveře. Ale po chvíli jsem na sobě ucítila pohled, otočila jsem se a za mnou stál kluk, počkat kluk né, ale další upír, ale ten má být až ve třetí sérii, myslím, že se jmenuje Kino a je taky princ upírů myslím.

Zvedla jsem se z postele, ale jakmile jsem se postavila, tak se mi zase objevili kočičí ouška a huňatý ocas. Kino mě se zájmem pozoroval a šel ke mě. Já jsem se oddalovala, teda do té doby, dokud jsem nenarazila do zdi.

Když byl u mě, tak mi vzal ruce a dal mi je nad hlavu. ,,C-co to děláš? Nech mě!" vyjekla jsem se strachem, on se usmál a přiblížil se k mému uchu. ,,Teď si jen moje!" zasnil se a sklonil se k mému krku a olízl si to tam kam se zakousne.

Zakousl se a já sykla bolestí, snažila jsem se nějak vykroutit z jeho držení, ale on stisk naopak zesílil. Už jsem upadala do bezvědomí a při tom jsem přemýšlela, co se se mnou asi stane.

Poslední, co si pamatuji je, jak mě vzal do náruče a někam jsme se teleportovali. Kočičí ouška a ocas mi mezitím zmizely.


Další, jupííí XD

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro