Otevření krabičky
Odešla jsem na pokoj a otevřela krabičku.
Byli v ní dost staré věci včetně malého deníčku podepsaným Ruki.
Otevřela jsem ho a začala číst.
.........................................................................
Kapitola první.
Dnes můj otec přišel domů naštván. Vůbec nemám zdání, co se děje, ale půjdu se ho zeptat..........
Po chvíli přemýšlení, co má odpovědět řekl pouze ,,zkrachovali jsme chlapče "
Neměl jsem ani rozum o čem mluví.
..........
Stalo se. Otce jsem našel obješeného na stromě a matka zmizela.
.........................................................................
Slzy mi stékaly po tváři, když jsem to četla..
Pokračovala jsem dál...
.........................................................................
Kapitola druhá
Můj první den v sirotčinci nebyl nejhorší.
Seznámil jsem se s moc milými kluky, Edgarem, Azusou a ten třetí je myslím Kou.
Docela dobře se s nimi povídá.Snažím se zapomenout na minulost, I když to moc bolí. Ti kluci měli taky strašné osudy. Proto je myslím dobré, že jsme se našli.
.........................................................................
Yuma : Co to čteš?!
Rychle jsem zavřela deník a odpověděla.
Elis : Yumo ! Vylekal si mě!
To je jen moje kniha.
Myslím, že mu došlo, že asi žádnou knihu s sebou nemám, ale nechtěl se přesvědčit...
Yuma : Pojď se mnou !
Elis : Proč?
Yuma : Půjdeš mi s něčím pomoci.
Vstala jsem a šla s ním.....
Šli jsme do zahrady, no spíš do Yumovy zahrady, kde rostlo plno zeleniny.
Yuma : Pomužeš mi sbírat.
Elis : Dobře.
Tak nějak jsem během toho nic neříkala. Prostě jsem jenom sbírala zeleninu.
Když najednou Yuma řekl...
Yuma : Jak se vůbec vede tomu flákači ?!
Elis : Koho myslíš?
Yuma : No přece nejstaršího bratříčka Shua.
Elis : Ty ho znáš?!
Yuma asi chvíli nevěděl, jak má odpovědět. Pak řekl
Yuma : Býval to můj nejlepší kamarád..
Elis : Jaké je tvé pravé jméno?
Yuma : Edgar.
Už mi to bylo trochu jasné, ale rychle jsem mu odpověděla.
Elis : Shu myslel, že si mrtev !
Yuma : Co ?!
Elis : Myslel, že si uhořel!
Proč ho nemáš rád?!
Yuma : Já myslel, že se na mě vykašlal! A vůbec proč se ho tak zastáváš Eh?
Na tohle jsem mu nechtěla odpovědět, ale brutálně mi zčervenaly tváře..
Yuma : Aha už chápu
Pousmál se..
Přišel pomalu ke mě a řekl..
Yuma : Schválně porovnej Shuovy a moje tesáky.
Zakousl se. Potom si nic nepamatuji.
Pokračování příště.....
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro