Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Ztrácím naději

Už jsem týden uvězněná u žíznivých upírů. Pomalu ztrácím naději, že se odsud dostanu. Shu mi mobil nevrátil a tak se nemohu spojit s Teri.
Nevím jestli mě vůbec  někdo hledá!
Bratři Sakamaki mě nepustí ani nakrok ven, můžu chodit pouze v domě.....
Asi předevčírem jsem se chtěla jít jen podívat na zahradu. Z okna mě  viděl Subaru a hned si pro mne přišel. Teď jsem v pokoji a jen čekám zoufale až se nějaký upír přijde napít mé prý ,, výborné " krve. V té chvíli někdo otevřel dveře. Byl to Reiji. Zděšená jsem si stoupla naproti jemu a poslouchala...

Reiji : Dobrá   rozhodli jsme se, aby si tu nebyla pořád zavřená , že tě vezmeme s námi do školy!

A podal mi uniformu.....

Elis : D-do školy?!

Řekla jsem chvějícím  se hlasem...

Reiji : Jsi snad hluchá?!

Elis : N-nejsem, ale v tuhle hodinu?!

Reiji : No a! Přizpůsobuješ se ty nám! Chceš snad tady tvrdnout pořád?!

Elis : Ne.....

Reiji : Tak vidíš!!! Převlékni se a pojď do haly. Tam ti řekneme více pravidel.....

Elis : Pravidel ?!

No co mezitím odešel. Rychle jsem se převlékla a šla do haly. Tam na mne čekali ostatní.

Laito : Ale naše nová žákyně.

Laito se pousmál....
Chtěla jsem ho ignorovat, ale moc to nešlo....

Reiji : Dost Laito nebo zustaneš doma!

Laito : Ale Reiji nehraj si zase na toho ,, důležitého"....

Reiji se zamračil a podíval se na mě...

Reiji : Tak k věci! Ve škole budeš ve třídě s Shuem a Subarem. Pokud cekneš tak tě to přijde draho rozumíš?!

Subaru : Řekni jí to narovinu, že jí zabijeme.

Když to řekli, vůbec jsem ani neuvažovala o útěku. Alespoň jsem mohla být chvíli někde jinde.....

Pokračování příště!

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro