Únos
Poté, co jsem někoho uslyšela, jsem se trochu lekla, ale myslela jsem si, že to volá je soused na svou kočku nebo tak něco....
Už jsem pomalu otevírala dveře, když se ozvala rána ze zahrady. Šla jsem tam tedy znovu už docela rozklepaná strachy. Když jsem tam došla, nic tam nebylo. V té chvíli jsem se opravdu bála. Začala jsem couvat a do někoho jsem narazila ...
Laito : Ale ale, dávej pozor sakra!
S vyděšeným výrazem jsem se otočila
Laito : Copak copak ?!
Elis : Co tu děláte? Odejděte !
Laito : Trochu nevychovaná a troufalá nemyslíš Kanato?
A vedle něho se objevil další.....
Kanato : Ano musíme jí potrestat!
Elis : P- potrestat?!
Ayato : Dost vy dva ! Berte jí...
A objevil se další....
Chytli mě za ruku a chtěli odvést.
Myslela jsem si, že to je jen sen, protože bratři Sakamaki existují jen v seriálu a nikoliv v realitě. Začala jsem se bránit a druhou rukou jsem z Ayata strhla šátek. Trochu se naštval, ale nechtěl ztrácet čas. Ten šátek letěl někam za tůje....
Ayato : Jdeme! Už jsme ztratili dost času !!!
Snažila jsem se v rychlosti napsat Teri, ale nevím, jestli v tom spěchu pozná,o čem píšu. Poté jsem zkolabovala...
Kde jsem se probudila? Inu sama to nechápu
Pokračování příště!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro