Probudila jsem se a kdo ležel v mé posteli ? No přece Shu.

Shu : Už je ti líp ?

Vstala jsem a podívala se na něho.

Elis : Jo, už je mi trošku líp.

Shu : Promiň, asi jsem tě vyděsil.

Elis : Trochu. Mohl sis to nechat na lepší chvíli.

Shu : Promiň, fakt mě to mrzí.

Elis : Já už se nezlobím.

Ani jsem nevěděla, jestli mu mám říct Ano. Přišlo mi to v tu chvíli takové nevhodné.

Shu : Nechceš něco přinést?

Elis : Tak vodu prosím..

Odešel z pokoje a já se šla upravit k zrcadlu.  Po tom pádu jsem nevypadala nejlépe.
Po chvíli se Shu vrátil s vodou a s krabičkou v ruce.

Elis : Co to máš v té ruce?

Shu : To je dárek pro tebe , jak jsme tě připravili o mobil.

A vytáhl z ní úplně nový Iphone.

Elis : Páni!

Vykřikla jsem.

Shu : Líbí se ti ?

Elis : Moc,  ale už mi nic kupovat nemusíš. Ty mi stačíš.

Shu : Nebuď tak skromná.

Elis : Já už taková jsem.

Pak mě chytil za ruku a posadil na postel.

Shu : Tentokrát se tě zeptám v klidu, aby si zase neomdlela.
Vezmeš si mě?

Elis : Ano!!

A objali jsme se.

Shu : Jsem prvorozený.  To, že se staneš královnou znamená, že mi budeš pomáhat a budeš mi věrná.

Elis : Tobě vždy!!!

Pokračování příště