,,Nekecej!" Zasmála jsem a hrála si s jeho rukou. ,,No fakt! Prostě mi dal pěstí!" Byla jsem o něj opřená a užívala si teplo jeho těla. ,,Kolik je?" Podívá se na telefon. ,,Čtyři ráno.." Zasmál se a já s ním.
,,Bylo to hezký." Políbím ho na krk. ,,To teda bylo.Měla bys spát." Jsem utahana jako kotě. ,,Dobrou,Zero." ,,Dobrou,světluško."

Probudila jsem se sama na gauči.Moje oblečení bylo ta tam. Obmotala jsem okolo sebe deku a šla se podívat kde je Zero.
Místo něho jsem narazila na vysokou a doopravdy krásnou ženu. ,,Už si se vzbudila! Skvělé...Tvé oblečení jsem hodila do pračky za chvíli by mělo být suché.Zero odešel prý na trénink mám se o tebe postarat jako o vlastní.Pojď za mnou." Vůbec netuším kdo to sakra je.

,,Jsem Ema.Klidně mi tykej.Jsem Zerova teta." Tak teď už chápu. ,,Jste celkem mladá.." Ani nevím jak to ze mě vypadlo. ,,Děkuju.Ale nejsem.Letos mi bude padesát." ,,Pa- Co prosím?!" Koukala jsem na ní jako zjevení. ,,Nemůžu za to..." Páni..

,,Tady se posaď." Začala se přehrabovat ve velké skříni. ,,Si ještě krásnější než mi Zero říkal." Nojo.... ,,Tady.Obleč si to.Potom přijď dolu a na snídani."

Tahle žena je neřízená střela! Půjčila mi sukni do pasu a pěknou halenku.Inu,vkus má pěkný.

,,Takže,jak dlouho jste spolu?" ,,Moc dlouho ne." ,,Aha.Zero o tobě každou chvíli mluví."
,,Doufám,že v dobrém." Zasměje se. ,,Jen v dobrém."

,,Můžu se vás na něco zeptat?" Dojedla jsem snídani a zadívala se jí do očí.
,,Proč jste si Zera vzala,když jste věděla,že je bipolární a má problémy?" Povzdechla si. ,,Jako mladá jsem přišla o miminko a.. Zero si zasloužil šanci.Celý život ae snažím aby nespadl do drog a toho všeho." ,,Chápu.Děkuji za všechno,oblečení-" ,,Pošli mi ho po Zerovi." Kývnu. ,,Těšilo mě Emo." ,,Mě též.Ne každý den vidím dívku,která dokáže dostat Zera z agrese."