🌙Chapter 11☀
Koukal mi do očí.Ani jeden z nás se nehl z místa.
,,Už jste skončili?"
,,Drž klapačku Andy."
,,Ano,skončili!Jdu domů!"
Rozejdu se ke dveřím. ,,To teda ne!" Chytil mé zápěstí. ,,Takhle nikam nejdeš!"
,,Zkus mě zastavit..."
Inu.Vzal to do svých rukou.Přehodil si mě přes rameno jako nějaký pytel brambor.
,,Hej!" ,,Musím si dojít pro věci do tělocvičny.Je mi jasný že bys mi utekla."
Já? Nikdy...
,,Pusť mě dolů! Slyšíš?! Sakra, Zero dej mě dolů!"
Skončila jsem na žíněnce. ,,Hej!"
Svlékl si tričko a dal si ho do tašky kde se ještě chvíli hrabal. ,,Na." Hodil mi jeho tričko.Bylo černé bez potisku.Bylo mi opravdu velké,ale vonělo jako on. ,,Děkuju..."
Sám si svlékl tričko od barvy a já se mohla na malý okamžik kochat výhledem na jeho tělo.No teda...
,,Máš pěknej výhled?" Určitě jsem musela být rudá. ,,Sklapni..." Tak jdeme.." Vytáhl mě za ruku na nohy. ,,Musím na hodinu." ,,Ne....Pojedeme někam spolu..." ,,A kam jako? Nemůžu jít za školu."
,,Nemůžu uvěřit,že jsem šla za školu!" ,,Nojo..A až skončí zápas ,čeká tě další dobrodružství." ,,Zápas?Jaký zápas?"
Neměla jsem se ptát...Byla to obrovská chyba.Stejně jako s ním nasednout do auta.
Zavedl mě do místní tělocvičny.
,,A kde bude ten...Zápas?" ,,Pojď." Propletl naše prsty.Jako by nestačilo,že jsme středem pozornosti už tak..
,,Tady si sedni...A pěkně koukej.Nebo měj zavřený oči.To je fuk." ,,Počkej!" Tohle místo se mi nelíbilo.Ani trochu! Všude byli lidi zvláštního druhu.. ,,Ty tu se mnou nebudeš?" ,,Jak bych mohl.Budu tam." Ukázal na ring,který se každou chvíli rozpadne.Kdy tu byla naposledy hygiena?
,,Jako...V ringu?A proč?"
,,Protože sem boxer.Jako tvůj brácha."
,,Boxer?"
,,Boxer...."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro