#4➰
Musela jsem pěkně funět, a taky jsem musela vypadat, že jsem zloděj a snažím se něco ukrást, když se snažím vylézt na betonovou zeď a dostat se na druhou stranu, kde se nachází kavárna. Měla jsem pro to všechno dokonalé vysvětlení, v kavárně jsem si nechala svůj mobil. A ne, nemohla jsem jít hlavním vchodem, jelikož ten je už dávno zavřený, asi patnáct minut jsem tam klepala na dveře, věřím, že se ještě někdo najde u toho zadního vchodu a můj mobil mi najde.
"Já bych tam tu nohu nedával," řekl někdo klidným hlasem a já jsem se jedním očkem podívala dozadu, jenže to mi začala ta noha klouzat pomalu dolů.
"Co? Kurva..." Nedořekla jsem a s křikem jsem padala dolů. Na několik sekund jsem pevně doufala, že mě ten muž chytne, ale když jsem dopadla na tvrdou zem, moje představy o krásném princi se rozplynuly, rozplynuly se ale úplně, když jsem se posadila s pistolí u své hlavy.
"Já bych raději na tvém místě nekřičel, kočičko."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro