Modlila jsem se, abych nic nenašla, vážně, ale opak byl pravdou. Pod mou postelí bylo něco schované, pod gaučem, mezi hrnci taky něco bylo, prostě kdekoliv, kde se dalo něco dokonale úkryt. Bylo mi špatně, i když jsem nic z toho neukradla, jsem stejně spolupachatel, tohle to nejde vysvětlit, hlavně to nikoho nebude zajímat. Ten hajzl.

"Co tady děláš, Rue?" Nadskočila jsem kvůli jeho hlasu, nemotorně jsem se postavila a opřela se o linku, Leo mě překvapeně sledoval, prohrábla jsem si své vlasy.

"Nechceš mi ty říct, co si myslíš, že jako děláš?" optala jsem se, neuvědomila jsem si, že jsem zvýšila hlas. Leo nadzvedl jedno obočí, trochu se přiblížil.

"Nevím, o čem to tady mluvíš." Pro sebe jsem si přikývla, vylovila jsem ze skříňky předmět, který jsem mu ukázala. Doslova se zarazil a hypnotizoval věc v mé ruce.

"Stále nevíš?" Naklonila jsem hlavu na stranu a doslova vraždila Lea mým pohledem, nahlas polkl.

"Hele, já ti to vysvětlím."