Všude byla tma, hudba přímo burácela ze všech světových stran, bylo tady plno, všichni se houpali do rytmu nejnovější písničky, několik lidí řvalo její slova, v rukách měli vychlazený alkohol, ten se tu rozléval proudem. Mám tohle to vše zapotřebí? V čem že mi to pomůže? Akorát mi to ukradne všechen můj volný čas.

Leo se mi ztratil, povzdechla jsem si a zanadávala. Cítila jsem se nesvá mezi tolika lidmi. Šla jsem si sednout k baru, objednala jsem si colu a sledovala bavící se společnost. Někdo si vedle mě sednul, otočila jsem se na něho a spatřila kluka, obrátila jsem oči v sloup.

"Co tak sama?" optal se oplzle. Skvělý, jendoduše skvělý.

"Nejsem tady sama," zamumlala jsem, nechtěla jsem se s nikým bavit.

"A kde je ten, s kým tady jsi?" zeptal se teď už posměšně.

"Ona je tady se mnou, jestli nevidíš. Takže vypadni." Leo mi obmotal svou ruku kolem mých ramen, to přinutilo, aby se ten chlap stáhl.

"Děkuju," poděkovala jsem a Leo se zasmál.

"Jdeme tančit, Rue!" vykřikl a stále se smál, nemohl být už moc při smyslech.