Toto je poslední kapitola, příště bude už jen epilog...

***

Když se Harry vrátil zpět do reality z myslánky, nějakou dobu nic neříkal a jen zíral před sebe. Severus jej chytil za ruku a tím Harryho probral z tranzu.

"Nemusíš to dělat, nikomu nic nedlužíš," zašeptal Severus.

" Já...on... to nejde..." Harry nevěděl co říct, a tak se stulil Severusovi v náručí a rozeštkal se.

" Harry, co bylo v těch vzpomínkách?" zeptala se Hermiona.

" Musím... bože můj... musím se jít obětovat. Tušil jsem už nějakou dobu, že to spojení s ním není jen tak, ale nechtěl jsem si to připustit," vzlykl Harry.

"Ne, to nemůžeš..." řekl Ron a chytil Harryho za ruku.

" Já musím, jinak se zase vrátí a posedne moje tělo. Nemám na vybranou..." zašeptal mladík.

"Ach Harry," vzlykla Hermiona a objala ho společně se Severusem. Ron se přidal taky.

"Zabijte hada a zbyde už potom jenom on sám. Zabít ho pak dokáže každý," řekl Harry.

Potom se kolem rozlehl Voldermortův hlas, kde vybízel všechny, aby Harryho vydali. Že nechce, aby se prolévala kouzelnická krev. Dal jim hodinu na to, aby se Harry objevil.

"Mohli bychom být se Severusem chvíli sami?" požádal své přátele Harryho.

" Jistě, " přikývla a po chvíli odcházeli chodbou ven.

" Kdybych to tak mohl změnit, ale Brumbál byl neoblomný. Měl jsi mne nechat raději zemřít. Aspoň bych nemyslel na to, co bude s tebou a setkali v bychom se tam. Mimochodem viděl jsem tam tvou matku," pousmál se Severus smutně.

"Je hezké slyšet, že existuje místo, kde se všichni zase sejdeme," políbil ho Harry.

"To ano, i když bych byl raději, abys tu zůstal, " povzdechl si Severus.

" Musí to tak být, jinak se vrátí a tohle všechno by bylo zbytečný. Ostatně už bylo vyřceno při věštbě, že a jeden nemůže zůstat naživu, pokud ten druhý žije."

"Kéž bych to tenkrát neslyšel, " zamračil se Severus.

"Když už mám dnes večer umřít, chci mít ty nejhezčí zážitky, " řekl Harry a poté se vrhnul na Severusovo rty a strhával z něj oblečení.

" Harry, to asi není moc rozumné v tuto chvíli...," mumlal Severus mezi polibky.

" Aspoň teď mi dovol se chovat nerozumě," vzdychl Harry a po chvíli už našel na Severusovo erekci.

Bylo to jako nikdy předtím, tak živočišné. Cítili obrovský žár, který sežehnul jejich spocená těla. V tuto chvíli nebylo nic jiného jen oni dva. Země by mohla puknout a oni se propadnout do pekla, ale bylo by jim to jedno. Nic jiného teď nemělo význam.

Brzy došli společně k vrcholu. Leželi vedle sebe udýchaní, spocení a zcela uspokojení. Náboj lásky téměř přetékal energií. Kouzlem očistili svá těla a oblékli se.

"Musím tam jít," řekl Harry. Cítil se podivně prázdně.

"Nejraději bych tě tu zdržel, " povzdychl si Severus.

" Víš, že to nejde," zavrtěl Harry hlavou. Podíval se mu naposled do očí a políbil ho. Poté přes sebe přehodil neviditelný plášť a zmizelo mu tělo.

"Navždy, Severusi," řekl Harry pevně. Poté si nasadil kápi a zmizel zcela.

"Navždy, Harry," zašeptal muž v očích slzy...

***

Harry nejistě procházel lesem. Mířil k Voldemortovi, ale pak si na něco vzpomněl ze vzpomínek Severuse. Vytáhl z kapsy zlatonku, kterou mu odkázal Brumbál. Vyslovil ta správná slova a zlatonka se otevřela. Uvnitř ležel prasklý kámen vzkříšení z Raddleova prstenu.

Okamžitě věděl, co s ním. Sevřel ho v dlani a představil si je. Když otevřel oči, uviděl své milované. Rodiče a Siriuse.

"Jsi tak statečný, " řekla Lily.

"Zůstanete se mnou?" zeptal se Harry třesousím se hlasem.

"Až do konce, " přikývl James.

"Bolí umírání?" zeptal se Siriuse.

"Je to rychlejší než usínání," mrkl na něj povzbudivě Sirius.

" Zůstaň mi nablízku, " požádal svou matku.

" Jistě, zlato," usmála se.

Postupoval lesem a když uviděl Smrtijedy na hlídce, rozhodl se je sledovat. Po chvíli se vydali zpět ke svému pánovi. Potřeboval moment překvapení, a tak čekal do poslední chvíle než se odhalil.

***

"Myslel jsem, že přijde, " řekl Voldemort zklamaně, dívajíc se do plápolajícího ohně," zřejmě jsem se v něm mýlil."

"Nemýlil," odpověděl Harry a strhl ze sebe plášť.

Voldemort překvapeně zamrkal. Hagrid stojící nedaleko zařval: "Harry ne!"

"Ticho," umlčel ho Voldemort kouzlem. Vsichni přítomní byli jako na trní, nejvíc Bellatrix. Harrymu bušilo srdce, jakoby mu chtělo vyskočit z hrudi.

Je to tu....

Znovu se podíval na své blízké, vidět je mohl jen on. Povzbudivě se na něj usmívali.

"Zvládneš to zlato," šeptala mu matka do ucha.

Voldemort si Harryho se zájmem prohlížel.

"Vida, chlapec co přežil, nakobec přeci jen přišel, aby dnes večer zemřel, " řekl Voldemort tiše.

Harry nehnul ani barvou. Ukazoval mu, že se ho nebojí, cítil za sebou své milované a to mu dodáváno odvahu. Musel vynaložit veškeré úsilí, aby držel Desmos, které se dralo na povrch, v klidu.

Dívali se navzájem do očí a pak Voldemort zvedl hůlku. Čekal, že Harry udělá to samé, ale mladík jen nečinně stál. Harrymu hučelo v uších, cítil jak se ho Demos snažilo přemoci. Ale to teď nemohl dovolit. Kolem nich se tvořila černá mlha, což znepokojovalo ostatní Smrtijedy. Ale jejich pán byl tak zaujatý nadcházejícím soubohem, že nic jiného nevnímal.

Harry se téměř modlil, aby to už Voldemort udělal. Držet vzpírájící se Desmos na uzdě bylo vážně těžké. V moment, kdy Voldemort vyslovil smrtící kouzlo, Harry naplno povolil Desmos z řetězu. Dál viděl jen jasné zelené světlo a pak už jen černou tmu...

***

Harry se ocitl na místě, kde nebylo vůbec nic... Tedy, přeci jen z dálky uviděl postavu jdoucí k němu. Byl to Albus Brumbál a usmíval se na něj...

Povídali si celkem dlouho o tom co se stalo a proč to tak muselo být. Muž poté nastoupil na vlak a jel dál. Celou dobu mu mával.

Harry byl v bezvědomí a nemohl vědět, co se mezitím stalo v lese. Ve chvíli kdy Voldemort seslal Avadu a Harry uvolnil Desmos ve sé nejničivějši podobě, Voldemorta to odhodilo několik metrů a ničilo to jeho tělo. Drásalo ho to na kusy. Poté se jeho duše přesunula do hada a toho Desmos také našlo a zlikvidovalo.
( sorry Neville, vzala jsem ti tvou nejdůležitější roli 🙈)

Smrtijedi, kteří se rozhodli pomoct svému pánovi, skončili úplně stejně jako on na cáry. Nakobec zbyli jen Malfoyovi a pár Smrtijedů. Ti se drželi stranou. Také obři, noční děsy, vlkodlaci a všelijaké nestvůry Desmos roztrhalo na cucky. Kouzlo řádilo mezi tou svoločí jako bůh pomsty, dokud nebylo po nich.

Když se Harry po nějaké době probral, vypadalo to kolem jako na jatkách. Všude zkravená a rozsápaná těla. Až se z toho člověku zvedal žaludek. Hagrid se tyčil nad smrtijedy a držel je v šachu.

"Hagride," vykřikl Harry, když se probral. Poloobr se otočil.

" Harry... díky Merline, už jsem se bál. Cos to na toho parchanta poslal? Totálně ho to zničilo stejně i všecky ostatní, co mu chtěli pomoct. Snad ses taky nedal na černou magii?" zamračil se Hagrid.

"No tak trochu, ale jen abych ho zničil. Před časem jsem vyvolal kouzlo, které mě spojilo se Severusem a ochránilo. "

"Cože?" vykulil Hagrid oči a Malfoyovi také.

"Jmenuje se Desmos Amorus," řekl Harry a významně se podíval na Dracovu matku. Cissa zbledla. Samozřejmě to kouzlo znala, díky své sestře.

"A Snapea to ochránilo? Slyšel jsem toho parchanta říkat, že je mrtvý."

"Pomohli jsme mu. Přežil útok hada díky slzám Fénixe," vysvětlil Harry.

"A jakotože těnezabil? Vždyť na tebe poslal Avadu. Neříkej mi, že seš vůči ní imunní," poškrábal se Hagrid na rozježené hlavě.

"Jo tak to zase zařídil Brumbál. Ale o tom později. Musím za Severusem," řekl Harry a vyběhl na cestu k hradu. Hagrid mezitím vzal Malfoyovi jako zajatce a vedl je do hradu také.

Severus to sledoval dalekohledem. Vyběhl Harrymu naproti. Setkali se na louce a padli jeden druhému do náruče. Líbali se jako by to bylo to nejdůležitější, co teď musí udělat. Byli znovu spolu a nic jiného nebylo důležitější...