Harry byl tak naštvaný na Severuse, že ho vzal zpět do Bradavic. Rázným krokem se vydal k hradu.

Co si jako myslí? Člověk mu nemůže vůbec nic říct, ani jsem to nemyslel vážně. A co on udělá? Zbaví se mě jak nechtěného zvířátka. Už mě fakt stveš Snape.

Brumbál zaznamenal krátké otevření bradavických ochran a opětovné zavření. Vydal se tedy zjistit, co se stalo. Cestou k hlavní bráně potkal Harryho.

" Harry, copak tu děláš?" podivil se Albus a rozhlížel se, jestli je tu s nim i Severus, jenže ten se nikde nenacházel.

"Jak bych to řekl, Snape a já máme problémy," zatvářil se Harry kysele.

" Harry... víš, že hádky Desmos nepomáhají..." povzdechl si Albus.

"To pitomý kouzlo už mi leze pěkně krkem," řekl Harry a kopl vztekle do kamínku na cestě až odletěl alespoň deset metrů.

"Nechtěl bys být raději sám?"

"Ne," vzdychl Harry utrápeně.

" Tak pojď se mnou, dáme si čaj a citronový koláč. Možná se ti potom zlepší nálada, " lákal ho stařec.

" Dobrá, " přikývl Harry, stejně neměl co by dělal. Potom si všiml, že má Albus zčernalou ruku.

"Co se vám stalo?"

"Není na to zrovna pěkný pohled, že? Někdy ti to povím, ale dnes ne," mávl Albus rukou a vstoupili do hradu. Když došli do ředitelny, Harryho kufry a klec s Hedvikou už stáli zde.

"Ten fakt neztrácí čas," zavrčel Harry naštvaně a plácnul sebou do křesla. Brumbál se shovívavě pousmál a začal připravovat čaj.

***

Severus byl naštvaný, vysloveně zuřil...

Co si ten drzý malý spratek dovoluje? To jsem si uměl vybrat opravdu... tedy vybrat... jakovy by člověk mohl vybrat do koho se zamiluje. Tvůj syn mě jednou zničí...

Severus se díval na nebe a vyčítal Lily chovaní jejího syna.

Kéž bych si tak mohl vybrat, nemilovat ani jednoho z vás. Život by byl o dost jednodušší. Co mi ta zatracená láska přinesla?
I když s tebou to bylo jiné, tebe jsem miloval jen platonicky a přesto mne to téměř zničilo, když tě zabil...

***

Jak ubíhali čas, začínali pociťovat nepohodlí z jejich odloučení. Jenže oba byli moc tvrdohlaví a uražení na to, aby přišli jeden za druhým.

Harry se zavřel v nebelvírské společenské místností a Severus nechal Červíčka ve sklepě. Oba osamotě trpěli, ale nehodlali s tím nic udělat. Dospělo to až do fáze, kdy jim bylo fyzicky tak zle, že už se nemohli ani hnout. Ještě než upadli do komatu, litovali svého rozhodnutí, ale nebylo jim to nic platné. Nemohli se již svým vlastním přičiněním k sobě dostat. Jejich životní energii Desmos úplně vysálo.

Když se Harry druhý den nedostavil na snídani, poslal Albus Dobbyho, aby se šel podívat, co s Harrym je. Skřítek se vrátil během chvilky s Harrym v náručí.

"Harrymu Potterovi něco je, nemůžu ho probudit..."

"Sakra...." zaklel Albus a zavolal Poppy krbem. Ta během chvilky přišla a Harryho vyšetřila.

" Co je to s ním?" ptal se Albus

"Desmos ovládlo jeho tělo. Cítím že je z něj kletba vysává veškerou energii."

"Musím pro Severuse... je možné, že mu také není dobře, " zamumlal Albus a vešel do krbu. Jen doufal, že bude doma nebo nebude mít nějakou návštěvu. Těžko by vysvětlil, že se u něj doma jen tak objevil.

Když vyšel Abus v Tkalcovské, dům byl zcela tichý. Uviděl Severuse ležet na pohovce, bledší než kdy jindy. Byl v podobném stavu jako Harry. Na nic nečekal a přemístil se s nim do Bradavic.

***

Položili ty dva na provizorní postel, kterou proměnila Poppy z křesla. Jakmile se jejich ruce dotkly, těla začala reagovat. Jejich stav se dramaticky měnil. Poppy i Albus je sledovali se zatajeným dechem. Jakmile byli schopni se trochu pohnout přitáhl si Severus Harryho do náruče. Mladík vzlykl a Severus jej hladil po vlasech. Poté mu setřel slzy a políbil jej. Jejich polibek nabýval na intenzitě. Zdálo se, že jim ani nevadí, že nejsou sami.

Všem došlo, že potřebují zcela naplnit Náboj lásky a to šlo jen jediný způsobem.

Poppy a Albus raději vyklidili pole. Brumbál ještě vykouzlil kolem postele paravány pro soukromí, kvůli portrétům, kteří si mohli krky vykroutit, aby líp viděli.

" Potřebuji tě," zašeptal Severus.

" Já tebe taky," odpověděl mu Harry. Rychle ze sebe strhávali oblečení. Severus ho potřeboval přivlastnit hned. Provedl nezbytná kouzla a přípravu a těšil se až se opět vnotří do Harryho těla. Jejich spojení tentokrát bylo sladší než jindy. Pohánění živočišnou touhou dospěli oba během chvilky k vyvrcholu

Desmos je poté obalilo příjemnou energií a cítili se v bezpečí. Oba věděli, že to už nikdy nesmí zajít takhle daleko, ať už se v budoucnu pohádají sebevíc.

***

Když pominula největší touha a vrátil se jim rozum, uvědomili si , kde vlastně jsou. Severus s duchu děkoval Albusovi za tu trochu soukromí, kterou jim dopřál.

Poté, co se oblékli a zlikvidovali stopy po jejich milování, zrušili kouzlem provizorní ložnici a vyšli na chodbu. Jelikož měli hlad, sešli do Velké síně, aby se nasnídali.

Když ty dva Albus a Poppy uviděli, úlevně si oddechli, že jsou v pořádku. Harry zrudl při pomyšlení, že přesně vědí, co v ředitelně prováděli. Ale neměl moc času o tom přemýšlet. Raději se posadil ke stolu a nabral si porci ovesné kaše.

Když dojedli zašeptal mu Severus do ucha: "Měli bychom si promluvit."

Harry si povzdechl, ale souhlasně přikývl. Bylo jasné, že spolu budou muset mluvit, jen se na to příliš netěšil.
Vydali se společně do sklepení, kde na ně dýchly vzpomínky na společně strávený čas.

Severus s posadil na pohovku a Harry zatím stál opodál.

Muž v pozvání ukázal na pohovku a Harry se váhavě odlepil od podlahy a posadil vedle něj. Najednou jim dělalo problém se na sebe podívat, i přestože to nebylo ani půl hodiny, co spolu měli sex.

Severus zapálil oheň v krbu. Soustředili se na něj. Nikdo neměl chuť začít mluvit. Severus si nakonec povzdechl.

" Nikdy by mne nenapadlo, že budu někdy řešit milostné neshody," ušklíbl se Severus.

" Myslel jsem, žes měl známosti," poznanenal Harry překvapeně a dál sledoval oheň, bylo to uklidňující.

"Jen jednorázové. Nemusel jsem nikdy nic podobného řešit," vysvětlil Severus neochotně.

"A teď to budeš řešit?" zeptal se Harry nervózně.

"Teď tu sedím s klukem, který mne zdá se nenávidí, ale jsme spojení kletbou do konce života. Budem spolu muset vycházet, jinak se nám povede špatně."

"Není pravda, že tě nenávidím. Mám tě rád, " řekl Harry a zrudl.

"To mne teší, i já cítím něco, co jsem již dlouho necítil. Oba jsme řekli víc než dost, abychom se navzájem urazili a ublížili tak jeden druhému."

" To je fakt," přikývl Harry.

"Navrhuji na celou tu věc zapomenout a do budoucna se vystříhat podobných situací. A pokud již dojde k nějaké hádce o cokoli, nestrkat předtím hlavu do písku, ale vyřešit to hned. Nevím jak ty, ale ja nechci skočit opět v komatu."

"Ani já ne," řekl Harry a pak se na sebe konečně podívali.

"Měli bychom se teď domluvit na dalším postupu."

" Co myslíš?"

" Potřebuji něco dodělat a taky se zbavit Červíčka, čili musím ještě do Londýna."

"A potom se vrátíš?" ujišťoval se Harry.

" Ano, nicméně brzy bude konec prázdnin. Nebylo by moudré tě umístit zde v komnatách. Musíme hrát stále divadlo před ostatními. Tvůj neviditelný plášť bys tentokrát mohl využít k našim účelům až bys mne přišel večer navštívit."

"A co kdybych hned na začátku roku něco provedl a tys mi uložil dlouhodobý trest?" uvažoval Harry.

"To zní lákavě připravit Nebelvír o body," ušklíbl se Severus a Harry vykulil oči.

"Tak jsem to nemyslel," ohradil se Harry.

"Bylo by podezřelé, kdybych ti jen uložil trest, aniž bych odečetl body. Každý přeci ví, jak rád beru body, zvlášť Nebelvíru," popichoval ho Severus.

"Víš co, zapomeň na to," mávl Harry rukou, a pak se Severus rozesmál.

"Tebe baví mě provokovat co?" došlo Harrymu

"Nesmírně, " uchechtl se Severus.

" Počkej, taky na něco přijdu," řekl Harry se smíchem.