Prolog
Vysoký zmijozel s čokoládově zbarvenou kůží se řítil chodbami školy čar a kouzel, nedbajíc nadávek a naštvaných výkřiků kolemjdoucích studentů mířících na jeho osobu.
V hlavě se mu právě zrodil další z mnoha jeho geniálních plánů a on se nemohl dočkat, až se o něj podělí se svým nejlepším přítelem.
Přiřítil se jako velká voda ke vstupu do zmijozelské společenské místnosti, rychle vyštěkl heslo a ještě než se vchod stačil otevřít, vystartoval, jakoby mu za patami hořelo.
Celý zadýchaný už tak tak pletl nohy, které se mu jako náhodou překřížily a on klopýtl, přičemž k zemi srazil pár zmijozelů, kteří ho počastovali vskutku ostrými nadávkami. Tomu však nevěnoval pozornost. Tu totiž upoutala zem, blížící se k jeho obličeji. Těsně před srážkou jeho krásné tváře s tou odpuzující podlahou jako zázrakem nabral zpátky ztracenou rovnováhu a celý uřícený konečně doběhl ke dveřím jejich pokoje. Předtím, než vůbec stihl vzít za kliku a zpomalit své smrtící tempo se dveře otevřely a již několikrát zmiňovaný černoch narazil do, jako vždy dokonale upraveného, zmijozelského prince, samotného Draca Malfoye. Dřív než stačil jakkoliv zareagovat, s tupým nárazem skončil na zemi, stejně jako jeho blonďatý přítel naproti.
,,Blaisi, co to do tebe promerlina zase vjelo?'' vykřikl Draco nakvašeně a začal ze země sbírat jak sebe, tak i svou důstojnost.
,,Nevím jestli přímo vjelo, ale dostal jsem geniální nápad!'' Zasípal Blaise na svou obranu a zašklebil se.
,,Většina tvých geniálních nápadů nebyla vlastně ani tak geniální, jako spíš katastrofální,'' podotkl skepticky druhý z dvojice a oprášil si imaginární smítka ze svého hábitu.
Blaise se zatvářil uraženě a probodl blonďáka pohledem. ,,Takže mi chceš říct, že hodit Weaslymu do postele pavouka a další měsíc pak slýchávat posměšky na jeho holčičí jekot nebylo genialni?'' Zeptal se a jeho pravé obočí vystřelilo nahoru tak rychle, až merline-div-se nevyletělo z jeho čela pryč.
Nad vzpomínkou na Weaslyho jekot se Draco musel uchechtnout. Následně však zase měl svůj kamenný vyraz, který za ta léta vypiloval k dokonalosti.
,,Uznávám, to se ti povedlo,'' připustil neochotně. ,,Ale to neznamená, že všechny tvé nápady byly, jsou, nebo budou geniální,'' doplnil hned, když si všiml Blaisova povýšeného úšklebku. ,,Nezapomeň na ty hodiny mučení s Filtchem a paní Norrisovou, když si přišel se svým ,,geniálním'' - donutíme Kratinota, aby požádal Minnie o ruku- nápadem.''
Úšklebek na Blaisově tváři nahradil znechucený výraz, při vzpomínce na nechutného školníka a jeho nesmrtelnou kočku. ,,Okej, okej, vzdávám se,'' povzdechl si Blaise a ruce, jež měl zvednuté v obranném gestu akorát podtrhovaly jeho slova.
Draco se vítězně usmál, což mu však dlouho nevydrželo, jelikož se Blaise nadechl, aby pokračoval. ,,Ale říkám ti, že tentokrát nebudeš litovat!''
Zmijozelský princ si povzdechl. Jak ho jen mohlo napadnout, že by tohle individuum pochybného původu mohlo dostat rozum? Plácl se do čela a něco si pro sebe drmolil. Nakonec zhluboka vydechl a s odhodláním v očích se na svého nejlepšího přítele podíval.
,,Tak mluv, co tak geniálního tě napadlo?'' Z blonďákova hlasu přímo čišelo čiré zoufalství, ale i přes to ho zajímalo, co ten pošuk zase vymyslel.
,,Víš jak jsi mluvil o tom, že už potřebujem holku, jinak se navzájem pozabíjíme?'' Zeptal se ho Blaise s jiskřičkami v očích.
Draco vzhlédl ke stropu a se slovy: ,,Za co Merline. ZA CO?! Sepjal ruce k sobě a v rychlosti se pomodlil jak za sebe, tak za všechny jež utrpí, ať už psychickou nebo fyzickou, újmu v důsledku Blaisova ,,genialniho'' plánu.
Blaise dělal, že si blonďákova výlevu nevšiml a pokračoval ve svém výkladu. ,,Tak mě napadlo, co si dát sázku, kdo dřív sbalí nějakou kočku?''
Na Dracově tváři se objevil zamýšlený výraz. Přestože nevěděl podrobnosti, tento plán se mu začal zamlouvat. Už pomalu umírá nudou a taky nutně potřebuje upustit párů. ,,Co přesně máš na mysli?'' Zeptal se a tentokrát šlo z jeho tváře vyčíst, že ho to skutečně zajímá.
Čokoládový zmijozel se sám pro sebe ušklíbl, ale jinak to nechal být. ,,Každý z nás si vylosuje kolej a následně dívku do ní patřící, kterou bude muset co nejdřív sbalit a dostat do postele. Kdo to zvládne rychleji, vyhrává a může si vybrat jednu věc, kterou musi poražený splnit. Plati?' Vychrlil ze sebe Blaise na jeden nádech.
,,Dobře, dobře. A co když nebudu souhlasit s vylosovanou dívkou?'' Zeptal se Draco. Na odpověď nemusel čekat dlouho.
,,To je, milý Dráčku, velmi jednoduché. Pokud jeden z nas poruší sázku, druhý automaticky vyhrává a získává možnost připravit si pro toho druhého hned tři věci, namísto jedné.''
,,Ale tak to není fér! Přece nebudu balit někoho, kdo bude odporný a bude se mi hnusit!'' Začal Draco ve vzduchu rozčileně máchat rukama, až vypadal jako lachtan při epileptickém záchvatu.
,,O to se neboj. Nejsem zas tak bezpáteřní, abych tam dal jména všech holek na škole. Vybral jsem jen ty, které za něco stojí.
,,No už jsem se bál. Tak na co čekáš, vytáhni to!'' Vypískl nedočkavě Draco a Blaise se na něj pobaveně podíval. Dracovy změny nálad ho i po těch letech stále překvapovaly.
Odněkud vytáhl čtyři misky přetékající malými papírky a čtyři papírky zvlášť položil na stůl. ,,Teď si odtud vem jeden a podle koleje si pak vylosuješ holku,'' vysvětlil Blaise a Draco hned natáhl ruku k jednomu ze čtyř papírků. Rozložil ho, rychle ho přeletěl očima a následně znovu a znovu, jakoby nemohl uvěřit tomu, co vidí.
,,No tak co tam máš?'' Dloubl do něj loktem nedočkavě Blaise.
,,N-ne-nebelvír,'' vysoukal ze sebe blonďák a přes jeho tvář přelétl znechucený výraz.
Blaise se zasmál. ,,Tak to máš co dělat kámo. Moc dobře víš, že tě všichni lvi nenávidí snad ze všech nejvíc.''
,,Snad? Vždyť to je úplně jasné!'' zamrmlal si Draco pod vousy a neochotně natáhl ruku k misce se jmény dívek z Nebelvíru.
Když si přečetl jméno dívky, jež bude mít za úkol dostat do postele, kamennou masku na jeho obličeji nahradil výraz čirého zoufalství. ,,Ne, ne ne. Doprdele Blaisi!'' zaječel a kůží měl ještě bledší než obvykle. ,,Neříkal jsi snad, že tam jsou jen holky, které za něco stoji?!''
,,Říkal,'' Odpověděl Blaise jednoduše. ,,Proč, koho máš?'' Naléhal na Draca.
Zmiňovaný zmijozel nasucho polknul, podíval se Blaisovi zpříma do očí a hlasen plným zděšení pronesl:
,,Grangerovou.''
Takžeee, tady je kapitolka k mému novému příběhu. Myslím, že všichni chápete, že jde o dramione povídku. Ja vím, ja vím, už teď téměř nevydávám, ale psani těch dvou povídek, které teď píšu me úplně přestalo bavit. Jednu kapitolku píšu už asi měsíc a jde to strašně pomalu, proto uvažuju nad pozastavením alespoň jednoho z nich.
Napište mi prosím, co si o teto kapitolce myslíte a jestli ma cenu pokračovat 😊
Mějte de krásně💜
*Neplecha ukončena*
(1015 slov)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro