,,Hej Kmínku!" zahulákal zmijozel, jehož kůže byla tmavá jako cokoli, co zapomenete na plotně a prudce rozhrnul závěsy okolo Dracovy honosné lóže. A nebyl by to on, kdyby zas něco nevymňouk, že? Aby tento zákon, jež byl zapsán i v Blaisově Kronice bradavické, neporušil, zakopl. Jeho kinetická energie se v závislosti s narůstající rychlostí prudce navýšila a v důsledku gravitační síly, jež ho táhla dolů, mu sametová látka smaragdových závěsů zůstala v rukou. V letu se do ní stihl nějak šikovně zamotat, načež dopadl na postel přesně do míst, kde jako zamotané klubko vlny spolu propleteni v jeden lidský uzel leželi Smeták a Koště (Draco a Hermiona). Nutno podotknout, že to byly uklízecí nástroje dosti obnažené a aby toho nebylo málo, Blaise svým čumákem dopadl přímo mezi svaté kopečky slečny Košťátkové.

Prostorem Hadího sklepení se ozvalo pronikavé zaječení, než se jako ozvěna přidalo druhé, těsně následované obrovskou ránou a následně ječení s pořadovým číslem tři. První ječák patřil kupodivu Hermioně, i když to tak popravdě vůbec neznělo, a jeho příčinou byl nečekaně Blaise, prozkoumávající její hrudník (ač nechtěně).

Ječení druhé, takzvané sekundární, měl na svědomí Draco, který se lekl své ječící polovičky a reflexivně ji od sebe chtěl odkopnout, avšak Hermiona byla k jeho údivu nějak těžší než obvykle, takzě odkopnul sám sebe a rozflákal se o podlahu. To objasňuje tu ránu.

Tím se dostáváme k poslednímu výkřiku hrůzy, kdy ječelo hned několik lidí naráz. Vezmeme to popořadě; Hermiona řvala z plných plic a podivně u toho koulela očima, jak hledala Draca.

Blaise ječel do její kůže, neb byl zamotaný jak housenka v kokonu, a pomalu odpočítávál vteřiny do konce svého života.

Goyle tlumeně ryčel, protože se kurevsky lekl a zaskočil mu dávivý dortíček, jaká to ironie. Proč něco takového vůbec strká do tlamy?

Theo měl obočí až někde na Astronomické věži, protože viděl svou velmi dobrou přítelkyni jen tak, jak jí Merlin stvořil a jako poslední Draco. Ten jen nadával na své potlučené pozadí a brblal si pod nos, že teď bude jeho zadnice jak otlučené jablko. Ale dost bylo zbytečného a velmi nudného popisování. Jdeme do akce!

,,Okamžitě ze mě slez, ty hovado úchylné!" zaryčela chraplavě Hermiona, neb už měla ze všeho toho ječení vyřvané hlasivky, a snažila se Blaise odstrčit svýma rukama.

Ne, že by Blaise neshledávala atraktivním, -

,,Blaisi!"

- právě naopak. On, Theodore a Draco patřili do její top trojky, ale ewww ne, ani s ním, ani s Theem by nikdy nic neměla.

,,Počítám do tří."

Prosťe fuj! Čokoládový zmijozel si však na své postavě zakládal-

,,Do deseti to neumíš?"

-taky byl oproti Hermioně asi jako mravenec proti buldozeru, takže ať se nebohá Nebelvírka snažila sebevíce, nehnula s ním ani o milimetr.

,,Že já ten tvůj zadek pořád vytahují z nějakých problémů. První Ginerva a teď Hermiona? Měl bys se sebou něco dělat, kamaráde."

Najednou tíha na Hermioniném hrudníku zmizela. Nadzvedla hlavu, aby zkontrolovali situaci a všimla si, že Theo se vzpamatoval ze svého viděl jsem nahou Hermionu šoku a začal logicky uvažovat. Chytře využil Dracova egocentrismu a jal se zvedání Blaise, neb ten se asi rozhodl, že bude na nebohé lvici ležet až do své smrti, jež by jistě nastala, kdyby blonďa viděl, kde se nachází jeho obličej.

,,Uá eueu o eumioe!" zahuhlal Blaise a pokusil se nadzvednout hlavu. Přenesl tak svou váhu a zatlačil na místo, kde byla Hermionina noha zkroucená a ohnutá do divného úhlu. Sykla a majzla ho zezadu po hlavě, čímž jeho obličej ještě více zaboříla do svého dekoltu.

,,Co jsi to říkal?" ozval se zase Theodore a snažil se přijít na způsob, kterým by mohl Blaise sundat, aniž by něco udělal Hermioně.

,,Že nejede po Hermioně," zahulákal z pod postele Draco, který je najednou zase začal poslouchat. Očividně byl ale stále dost mimo na to, aby si jeho mozkové buňky pospojovaly jasné souvislosti.

,,Mmhm," souhlasil sním Blaise a slintal u toho jak Husky v sauně.

,,Jo tak," zamumlal jen tak mimo Theodore a zamyšleně svého tmavého kamaráda pozoroval. Ne nedošlo mu, že je kouzelník a že má hůlku, kterou ho mohl jednoduše odlevitovat.

Hermiona však až takový problém vzpomenout si neměla, nebo to byl instinkt, když v panice zahlédla, jak se Draco sbírá ze země, kdo ví?

Blonďák se zvládl vyškrábat na nohy, ale nestihl se ani narovnat a už se zase válel po zemi. Hermiona totiž využila toho, že byl zády k nim, chňapla po svém kouzelném proutku a poslala ho zopáknout si rande s matičkou Zemí. Získala tím drahocenný čas, který v tu chvíli celkem dosti potřebovala.

Theo jakoby prozřel, strčil ruku do kalhot, obemknul prsty okolo násady a vytáhl svůj klacek na světlo Boží - ten kouzelný, úchyláci. ,,Windgárdium Leviosá," pronesl snad slavnostně a odlevitoval Blaise jak z Hermiony, tak z celé jejich postele. Hermiona po něm při vyřknutí oné formule šlehla pohledem, ale její obnažený hrudník jí dělal přirozeně větší starosti, takže to nechala být

Kouzlem si přivolala Dracovu košili a tak akorát si stihla pozapínat tři vrchní knoflíčky, když se Draco již podruhé vyhrabal z pod postele.

Zahrála široké zívnutí a nataženýma rukama obepsala kruh, protahujíc si svá spánkem ztuhlá záda. Dracovi se u tohoto výjevu mihl před očima obraz Křivonižky, kterak předvádějíc naprosto totožnou činnost, načež zatřepal hlavou a otřásl se. Přece nebude dívku, jež mu ukradla srdce, přirovnávat k tomu ohavnému stvoření, jež bylo patrně příbuzné s klanem Weaslyových.

Lehce pomatený svým dvojitým sejmutím se o podlahu nepřítomně pozdravil Thea a Blaise, Hermionu letmo líbl na tvář, a zmizel v koupelně.

,,Tak to se povedlo," vydechla Hermiona zadržovaný vzduch a vrhla se na zapínání zbylých knoflíčků na Dracově košili.

,,To teda, ale řeknu ti, Dracomilče, být ty volná, dal bych si říct," mrkl na ni laškovně ten, jehož obličej se ještě před nepatrnou chvílí nacházel mezi jejími ňadry a hned se kryl před náletem polštářů. Stále byl však jaksi zamotaný do smaragdových závěsů, takže sebou akorát mrskl o zem, tak jako nedlouho předtím jeho blonďatý kolega.

Tomu se Hermiona zasmála. ,,Jak jsi mě to nazval?" nadzvedla pravé obočí a musela se předklonit, aby na něj viděla.

,,Dracomilče," zopakoval s šelmovským úšlebkem a snažil se přetočit na zemi tak, aby na ni i Thea viděl. Vypadal jako přežraná housenka při epileptickém záchvatu.

,,Ach," vyšlo z Hermiony, ,,tak to ty pak jsi Dracobijec, nemýlím li se?" hodila tázavým pohledem po Theovi, který jí jen pokrčením ramen naznačil, že toto jde mimo něj.

,,Velmi vtipné," zasmál se ironicky Blaise, ,,Vymotáte už mě z toho?" překulil se na záda a zadýchaně se s námahou posadil.

,,Myslím, že nechat tě tak bude dostatečným trestem a že příště už se neprobudím s tvým obličejem v mém dekoltu."

,,Ale-"

,,Silencio," mávla znuděně rukou, načež se vyhrabala z peřin.

Za blaženého ticha přešla k Dracově skříni, jež byla vlastně z půlky její, a vytáhla si svou školní uniformu. Záhy vzala i tu blonďákovu, načež jim oboum vytáhla i hábity a s celou kupou hadrů zalezla do koupelny, kde se zrovna sprchoval její zmijozelský přítel.

,,Myslíš, že si daj ještě ranní kolo, nebo nás toho ušetří?" promluvil po chvíli ticha Blaise, který měl, Merlinví jak, svůj hlas zpátky a hodil okem po Theodorovi. Nebylo to pro něj však vůbec lehké, neb narozdíl od něj seděl a k tomu byl omotaný závěsem jak šílenec ve svěrací kazajce. Ne že by k tomu šílenci měl daleko.

,,K tomu se raději nebudu vyjadřovat. Pak bych nad tím musel přemýšlet a z toho, co jsem viděl, je mi docela jasné co tam teď dělají," povzdychl si zmučeně a schoval si obličej v dlaních.

,,A co budeme dělat my?" rozhoupal se tmavší z chlapců, kdovíjak, a nepřítomně si pobrukoval.

,,Vy jim teď laskavě věnujete nějaké soukromí a půjdete hezky na snídani, než si dojdu pro své jehlové podpatky a oba vás tam dokopu," zasyčela Pansy, která se tam objevila nenápadně asi jako Peter Petigrew ve své krysí podobě a stejně náhle i zmizela.

,,Měla by přestat tak syčet, ještě se nám tu promění v hadici," poznamenal Blaise. ,,I když, už teď je to taková zmije," zachechtal se.

,,Já tě slyším, Zabini!" ozvalo se hned v zápětí, až sebou Theodore škubl.

Blaise se však zlekl tak, že neudržel svou už tak dost mizernou rovnováhu a jelikož měl ruce k tělu stále pevně připoutané, pleskl sebou o zem a flákl se do hlavy, až to zadunělo. očividně ho čeká skvělý den.

***

Hermiona za sebou zaklapla dveře od koupelny, shodila kupku oblečení na zem, včetně Dracovy košie, již měla na sobě, a vplížila se ke sprchujícímu se blonďákovi. Stál čelem ke zdi, takže si mohla prohlédnout jeho vypracovaná záda i všechno, co se nacházelo pod nimi. A že se bylo na co koukat. Holt, aspoň k něčemu jí je ten famfrpál užitečný.

,,Budeš tam ještě dlouho stát a obdivovat můj zadek, nebo se přidáš?" otočil Draco hlavu do boku, takže mohla obdivovat jeho tvář z profilu. Kdyby měla mít dokonalost jednotky, Draco by jejich hodnotu hravě překonal.

,,Tohle bych měla říkat spíš já, nemyslíš?" Udělala dva kroky vpřed a vstoupila pod proud horké vody, jež ji příjemně uvolňovala ztuhlé svaly. Objala Draca okolo krku a celým svým tělem se natiskla na jeho holá záda. Z míst, kde se jejich holá kůže dotýkala jí do těla vstupovalo příjemné mravenčení a jeho přítomnost v ní vyvolávala nefalšovaný pocit bezpečí.

Vtiskla mu polibek na boční stranu krku, pokračovala přes hranu čelisti a lehce líbla i koutek jeho rtů, když už se neudržel, prudce se otočil a pevně ji k sobě přitiskl, dobývaje se jejích úst. Podvolila se mu, omotala ruce okolo jeho krku a polibky mu vroucně oplácela. A když ji svým tělem přitiskl na chladnou stěnu kachliček, pronikaje do jejího těla, vír spalující vášně ji naprosto pohltil a vynášel ji až do nebeských výšin. Neprotestovala.

***

,,Tak co, koupelna ještě stojí?" vypálil po nich Blaise, jen co je viděl ruku v ruce přicházet ke zmijozelského stolu.

,,Kupodivu," odpověděla nevzrušeně aniž by zaváhala a naprosto tak zazdila jeho pokus o provokaci.

Při sedání lehce sykla, neb Draco se jak v noci, tak i ráno dost činil, což se na ni taky projevovalo. Blonďák se pouze povýšeně ušklíbl a za pas si ji přitáhl k sobě, čímž si vysloužil další syknutí.

,,A hle, koukej Theo, máme tu další hadici!" reagoval na ony zvuky Blaise, smíchy chrochtaje.

,,Blaisi," zavrčela varovně Pansy a sežehla jej chladnýma očima. Tím si vysloužila překvapený pohled Hermiony.

,,A taky jednu podrážděnou fenu," zašeptal nahlas, nakláněje se k Theovi. Asi aby ho nebylo slyšet, což bylo prakticky nemožné, když byl jeho šepot asi stejně hlasitý, jako normální mluva jakéhokoli duševně zdravého člověka.

,,To byste nepochopili," mávl rukou Theo ke zbytku osazenstva, jež na ty tři nechápavě hleděl. Jen Goyle se cpal. Za byl u toho, když Blaise tuhle volovinu vymyslel, ač si ho nikdo nevšiml - opět. A za druhé ho to ani krapet nezajímalo.

Hermiona pokrčila rameny a radši se rozhlédla po Velké síni. Byly ještě svátky, takže byla téměř prázdná.

Havraspár zastupovali pouze prefekti a malá hrstka studentů z dodatkového ročníku.

Mrzimor byl na tom podobně, jen jich bylo ještě méně a u nebelvírského stolu to taky nebyla žádná sláva. Seděli tam třeba Dean se Seamusem, s hlavami u sebe tak, aby nidko neviděl, co dělají. Nebo Neville s Lenkou, kteří byli hned vedle nich a v objetí si do pusy navzájem setkali borůvkových lívance, přičemž po sobě házeli zamilované pohledy. Jako vážně, každý měl u sebe hromádku zamilovaných přáníček s tématickými obrázky, jež v pravidelných intervalech házel po tom druhém, aneb logika jak sviňa. Ginny sedící naproti po nich hodila pohoršeným pohledem a vydala se k hadům, beztak se už neměla s kým bavit.

Vypadalo to, že zamíří k Hermioně, avšak necelý metr od zmijozelského stolu prudce změnila směr a sedla si o pár metrů dál ke svým famfrpálovým protivníkům. Thomas, Alex a další dva hadí, jež nepotřebujeme znát, se na ni překvapeně podívali, avšak neřekli ani slovo a nechali Ginny přidat se k jejich malé skupince.

,,Co to bylo?" zeptala se nechápavě Hermiona, propalujíc očima díru do zad své zrzavé přítelkyně.

Nikdo se neměl sto odpovědět, avšak Blaise to jako hrdina dne zachránil. ,,Vyhýbá se mi, protože si nechce přiznat, že po mě touží."

,,Tak jsi debil?" vyhrkla Pansy a majzla jej Hermioninou knihou před záda. Ta na ni varovně zasyčela k čemuž se opět vyjádřil Blaise.

,,Moje jehlové podpatky proti tvojí zadnici, co myslíš?" reagovala na jeho teorii o Hadmioně Pansy a vyklenula své dokonale upravené obočí.

Do toho jim skočila Hermiona, jenž po něm začala vyjížděli, že má Ginny nechat být a přidal se i Křivonižka, jenž udržoval jakýsi prapodivný vztah s Paní Norrisovou, a který teď bez okolků vyskočil na stůl, Norrisku v patách, a promenádoval se po stole jako Miss Bradavice.

,,Neměl by mu někdo říct, že to je jídelní stůl a ne molo?" přerušil Blaise štěkající, syčící a vrčící dívky, ,,nebo aby si aspoň odnesl Chuckynu někam, kde nebude překážet. Třeba by jí mohl ukázat kytičky zespoda, jestli chápete, o mám na mysli," přejel si prstem po krku, aby svá slova zdůraznil.

,,Chuckyna?" nakrčil čelo Alex o kousek dále, neb jejich rozhovor slyšela snad celá Velká síň

,,Chuck Norris." objasnila stručně Hermiona, neb jí to jako první došlo.

Ozvalo se sborové mrmlání.

Draco protočil oči v sloup. ,,Blaisi, ty jsi fakt idiot."

,,To už je ale známý fakt, není-liž pravda?" ozval se najednou cizí hlas a celá zmijozelského sebranka plus Hermiona plus Ginny se za ním otočili.

K jejich stolu kráčela osoba, jíž ještě dost lidí nezná. Any vy, čtenáři, ne, neb jsem autorka líná a nechtělo se mi vymýšlet, jak ji nenápadně vetřít do děje.

Tato dívka, jejíž dvojče už jste mohli dnes zaregistrovat, se nacházela za Hermionou a Dracem, avšak když se na ni všichni otočili, byla k nebelvírské princezně tváří v tvář. Tedy téměř, byla o něco výš, neb stála, ale to není podstatné.

,,Tak to ty ji ukradla srdce mému dráčkovi. Pansy už mi o tobě něco vyprávěla," poznamenala a vyměnila si se zmíněnou černovláskou spiklenecký pohled.

Hermiona v duchu zasténala. Tak to si spolu asi nebudou moc rozumět.

,,Ale kdepak, nebylo to nic špatného," vyvedla ji ona neznámá z omylu, když si všimla jejího výrazu, ,,právě naopak. Ujistila mne, že se mi o něj dobře postaráš a že si ho zvládneš uhlídat před každým, kdo si něco zkusí. A taky, že nejsi taková křehká chudinka, jak se o tobě mluví. Sama to testovala." Mrkla na ni a přeskočila přes stůl, aby si mohla sednout vedle Pansy.

,,A mimochodem, jsem Amelia, těší mě," podala jí ruku, kterou jako omámená přijala.

A/N

Zdravim.

Well, je to už nejaka doba, co sjem zveřejnila poslední kapitolu a abych se přiznala, tuhle uz mám tak dva týdny napsanou. Chtěla jsem však ještě něco dopsat a teď, když jsem ji po nacerpani muzy otevřela, řekla jsem si, ze to nechám takhle a začnu psát az dalsi kapitolu🙄😒

Jsem velmi lina (coze jde videt i na mem přidávání) takže kapitola opět neprošla mým korektnim ocickem a bude v ni tedy urcite chyb jak holubu, bo ti se též serou vsude😂

Nicméně, poprvé se vás zeptam na konkrétní otázku k pribehu. Zatím jsem vám toho moc neukazala, ale co zatím říkáte na nove postavy v pribehu? Amelia a Alex di Angelovi, Thomas a Loras Agrestovi?

Tak, a teď dalsi důležitá vec. Nemam tucha, jak chci pokračovat, myslím tím celkove s touto knihou. Nebudu vám lhát, jsem impulzivni člověk, takže když jsem chtěla napsat dramionku, jebla jsem proste nějaký fanart, title, který absolutně netuším, kde jsem kurva vzala, a bez nějaké dějově linie jsem si začala zvesela vypisovat.

Nebudu chodit okolo horké kaše, chtěla jsem teď příběh smazat. Nemá to hlavu, patu, nějaký smysluplný kontext, nic. Ale ze jsem to ja,vymyslela jsem nějakou ,,zapletku" jež vlastne ani zápletkou není a to je vše. Budu dal psát a natahovat dej, hovadiny a silenosti se v mých kapitolách bude i nadále nacházet a nebudu pravděpodobně přepisovat ani me prvotní kapitoly, jebne to opravdu hrůza hruzouci a ja nemam nervy na přepisování takových veci.

Omlouvám se za rozepsání, ale tohle sjem vám chtěla a potřebovala sdelit.

Mejte de krásne a uvidíme se u dalsi kapitoly🖤

*Neplecha ukončena*

(2678 slov)