Dnes jsem viděl prvního motýla. Příroda se probudila a on ožil s ní. Vypadalo to, jako by tančil. Nepotřeboval k tomu hudbu ani obecenstvo, tančil, protože chtěl. Něco uvnitř něj ho hnalo k pohybu. Živému a radostnému pohybu, bylo to nádherné.

Podle doktora terapie selhává, protože se jí bráním. Jsem prý ztracený případ. Pomalu přestávám bojovat. Vzdávám se. Někdy přemýšlím, jestli i ona nezažívá něco podobného. Jestli nemá toho nikdy nekončícího boje taky dost.