Stále nemluvím, ale myslím, že ze mě opadl všechen vztek. Alespoň v to doufám. Mít před pár dny kódy k jaderným zbraním, vzal by svět za své. Přál bych si, abych mohl říct, že bych nad takovou katastrofou alespoň chvíli přemýšlel. Jedním stisknutím tlačítka bych vzal život nevinným lidem. Muži, ženy, děti, ti všichni by zahynuli mou rukou. A mně by to bylo jedno. Možná by mě to i těšilo.

Co se to se mnou jenom děje?