Ztratil jsem ji. Je pryč. Její srdce to vzdalo. Stále slyším ten táhlý zvuk. Vidím, jak jí zakrývají tvář. Už se ke mně nevrátí.

Vykřikl jsem, snad abych neslyšel, jak se mé srdce tříští na tisíce drobných košíčků, které už nikdo neslepí.

Vrátila se mi řeč, ale mlčím. Už nemám co říct.

Co si bez ní počnu?

Jak s touhle bolestí dokážu žít?

Zvláštní, otázky jsou občas zbytečně komplikované a odpovědi na ně naopak jednoduché. Bude to rok, co si zde vylévám srdce. Rok, co si stále dokola kladu ty samé otázky. A odpověď byla celou dobu přede mnou. Už vím, co musím udělat. Poslední fáze. Smíření.

Pokud se ona nedokázala dostat ke mně, musím já za ní.

Brzy budeme zase spolu.