Před rokem jsme touto dobou byli na chatě. Pozorovali jsme oblohu, pamatuji si, jak se mě zeptala, co si myslím o hvězdách. Jako malá věřila, že se lidé rodí z padajících hvězd, ale teď jí to přijde jako hloupost. Ve hvězdu se člověk změní, až když si to zaslouží. Když už na tomto světě nemůže být. 

Přišlo mi to směšné, je to směšné...  Ale občas se přistihnu, jak očima bezděčně bloudím po obloze a hledám, jestli není nebe o jednu hvězdu bohatší.