Ponurá atmosféra kostela nebyla to jediné, co mě nutilo se nad sebou zamyslet.

Proč zrovna já?
Proč jsem žil tak bídný život a neustále ukřivďoval svým nejbližším?
Jak to teď mohu napravit?

Poprvé ve svém životě, nebo spíš posmrtném životě, jsem se začal upřímně modlit.

Bože, nechci, aby to skončilo takhle. Vím, že jsem nikdy nežil čestný život, a že jsem mnoha lidem ublížil. Byl jsem hrubý, namyšlený, lakomý a všechny bezhlavě odsuzoval.

Prosím tě, Bože, dej mi ještě jednu šanci. Rád ti dokážu, že umím být i jiný. Změnil jsem se...

Tato lekce mě do slova a do písmene změnila...

Jako kdyby se najednou začalo prostředí kostela měnit. Vše se začalo ztmavovat, a já měl najednou okolo sebe jen černočernou tmu.