CHAPTER XXXIX
HONOR TO HERO

VŠECHNY PŘÍTOMNÉ OSLEPILO JASNÉ BÍLÉ SVĚŤO. Celý svět jím byl zahlcen, na pár vteřin nikdo nic neviděl.

Jakmile světlo ustalo, měla strana Avengers pohled na Thanosovu armádu, jak se rozpadá v prach a mizí, stejně jako většina bojovníků před pěti lety.

Oči Raven se změnily ze zlaté na její normální modrou a nyní zvědavě a zoufale hledaly po bojišti Tonyho, který měl světlo na svědomí. Jenomže on se mezitím odkulhal stranou, aby měl svůj vysloužený klid a odpočinek. Protože si ho zaslouží.

ČAS MU PROTÉKAL MEZI PRSTY, RYCHLEJI A RYCHLEJI.

Před očima viděl krátké ústřižky ze svého života, ale už mu přišlo, že se to všechno stalo někomu jinému. Viděl autonehodu svých rodičů, ale nevzpomínal si, co bylo příčinou.

Tony se od bojiště snažil odkulhat, ale nohy ho začaly pomalu zrazovat, stejně jako zbytek těla. Nakonec nechal své ztěžklé a zcela zničené a spálené tělo ztěžka dopadnout mezi sutiny, aby mohl konečně nalézt klid.

První člověk, který ho našel nebyla Pepper. Byla to Raven Jean. Tony pro ni byl v její nejtěžší době mentorem a v té chvíli ji znovu opouštěl. Cítil se strašně, příšerně.

Celá ta dlouhá léta žil Tony s vědomím, že ji při občanské válce zradil a vždycky doufal, že ji najde a omluví se jí. Ale teď mu čas dochází. Pomalu, ale jistě mu dochází. Raven Jean ale nevypadala naštvaně nebo zrazeně.

Plakala.

Její obličej smáčely slzy, pomalu si k ní klekla a chytla za ruce. Přišla o otcovskou figuru tolikrát a nyní je to ještě bolestivější, neboť tehdy byla příliš malá, aby si to uvědomovala.

„Tony?" oslovila ho. RJ si i přes jeho špatný životní stav nechtěla připustit, že umírá. Ignorovala i jak vypadal. Jeho tvář byla zohavená, popálená. Spáleniny se táhly až ke krku a pokračovaly k paži, na které byl stále kus rukavice nekonečna. Raven nahlas vzlykla, z tohohle se nevyléčí, nebude to žádných pár dní na ošetřovně. Podívala se za sebe, jestli někdo nejde, aby mu od tohohle trápení pomohl. Aby ho viděl umírat i někdo jiný.

„Moc se omlouvám, Tony. Odpusť mi to, prosím-" hlas se jí lámal, nedokázala nadále mluvit, protože její tělo se třáslo kvůli vzlykům, „proč jsi to udělal?! Měla jsem to být já." Poslední větu ani neřekla souvisle, nemohla. Bolest v jejím srdci byla příliš obrovská.

Jenomže Tonyho pohled byl naprosto prázdný. Hnědé oči byly bez života, žádné světlo, žádné nadšené jiskřičky. Vypadal, jako by Raven Jean před sebou ani pořádně neviděl. Vypadal jako on jen na půl. Ta druhá půlka byla zohavená, jeho tvář byla plná popálenin, maso bylo odkryté. Ale přesto se usmíval. I když musel prožívat naprostá muka. A taky mu z obličeje pomalu unikala všechna barva.

„Prosím, neodcházej," šeptla tiše, popadajíce dech se snahou mluvit srozumitelně, což pláč opravdu znemožňoval. „Slíbilas to. Tehdy před Německem, říkalas, že tu pro mě zůstaneš," znovu vzlykla, „pamatuješ?"

Tony se na ni pomalu podíval, věnoval jí malý úsměv a skoro nepostřehnutelně přikývl. Raven okolo paží ucítila něčí ruce, byla to Tian. Přitáhla si ji k sobě do objetí a ona se jí v náruči rozplakala. I černovlasá vdova plakala, jen ne tolik jako její kamarádka, kterou pevně svírala v náruči a konejšivě hladila po zádech.

Jako další je našel Peter. Jeho oči byly úplně rudé od pláče. Muž před ním mu dal možnost dokázat světu, že je víc, než jen dobrý soused Spider-Man, vždyť to byl on, kdo ho tehdy rekrutoval do Německa.

„Pane Starku?" oslovil ho jemně a tiše. „Pane Starku, slyšíte mě? To jsem já, Peter," začal pomalu plakat, ale snažil se ještě držet, „vyhráli jsme, pane Starku, vyhráli jsme. Dokázal jste to. Moc mě to mrzí," Pepper pomalu vzlykajícího chlapce jemně odstrčila stranou, aby se i ona mohla se svou láskou rozloučit. Peter se sesypal na zem.

Pepper nic neřekla, jen se slzami pozorovala jak láska jejího života umírá a skoro jí mizela před očima. Každou vteřinku byl jako by menší, slabší.

„Tony," zašeptala. Její vyvolený zamrkal, aby se ujistil, že tam opravdu je a není to jen lest její unavené mysli.

Před očima se náhle jejich malý sen o krásné budoucnosti s ním rozpadl.

Krásný život, který mohli žít se rozpadá. Po příchodu z bitvy by vzali svou Morgan do náruče a nikdy ji nepustili. Jejich dcera by narozdíl od něj měla otce, který by ji chránil, pečoval a miloval. Tony by ji viděl vyrůstat. Viděl by tolik krásných věcí. Nadcházející korunovaci v Novém Ásgardu, nástup Raven Jean do školy a její pořádné shledání s jejím otcem. Viděl by Steva, jak se snaží o randění se Samovou pomocí, nebo jak Bruce pomáhá světu se svou technologií, jak se Clint vrátí ke své rodině, nebo by se možná seznámil s Natashy neznámou rodinou. Bylo tolik věcí, které měl stihnout.

Například měl spolu s Pepper bok po boku zestárnour. Zasloužil si to. Oba dva a není fér, že je o to osud připravil. To se snad spikl proti nim? Kradli si tyhle vzácné chvilky a nyní jim žádné nezbyly.

„Ahoj..." zašeptala a přikrčila se těsně před ním. Měla tak výhled do jeho kdysi tak krásných hnědých očí, které milovala. Teď byly prázdné.

„Pep," hlesl Tony a malinko se usmál. Poznal ji, poznal že tam je. Pepper ho jemně pohladila po hlavě.

„FRIDAY?" oslovila zlomeným hlasem Tonyho AI, doufající stejně jako všichni ostatní v pozitivní odpověď. Té se ovšem nedočkaly.

„Životní funkce jsou kritické," odpověděla FRIDAY a Pepper z očí uniklo pár slz.

Všichni věděli, že to dřív nebo později přijde.

„Tony, podívej se na mě." Položila mu jemně ruku ma tvář. „O nás se neboj. Budeme v bezpečí."

Jeho oči naposledy sklouzly za Pepper, kde stáli všichni ostatní. Celý jeho tým, celá jeho rodina.

Byl tak blízko k tomu, aby byl pryč.

„Teď si můžeš odpočinout." Pepper se na lásku svého života usmála a on jí úsměv lehce opětoval. A pak...pak sevření jeho rukou povolilo.

To byl ten osudný okamžik, kdy Tony Stark zemřel.

Hned za Pepper stál Rhodey, Steve a Thor, kteří se slzami v očích přihlíželi, jak jejich nejlepší kamarád umírá. Cítili se bezbranně a k ničemu, protože ho nemohli ochránit nebo mu pomoci.

Tonyho oči tupě hleděly na místo, kde stála Pepper. Ta se statečně drží, Raven její statečnost opravdu obdivuje. Z očí jí tekly slzy, sklonila se ke své padlé lásce a políbila ho na rty. Kůže pod jejími ústy byla chladná. A pak její maska spadla a zlomeným se zhroutila na Tonyho bezvládné rameno.

Byl pryč.

Pro Pepper to bylo naprosto nesnesitelné, každá další vteřina bolela víc než ta předchozí.

Na bojišti panovalo hrobové ticho. A pak se ozvala tupá tichá rána. Pepper otevřela oči a podívala se, co se děje.

Valkýra Lilandra odhodila na zem svůj meč a před Tonym poklekla na jedno koleno, aby mu vyjádřila úctu. Jejího příkladu následoval Thor.

Nakonec se k nim přidali i ostatní, ať už Strážci galaxie, Carol Danversová nebo i dokonce Doktor Strange.

Všichni klečeli na jednom koleni, aby vzdali hold Tonymu Starkovi za to, že je naposledy zachránil.

- Kolinda -