Liam

V okamžiku, kdy Lou vyslovil svou otázku, vyrojilo se mi v břiše hejno šťastných motýlků.

„Ano, Loui. Moc rád s tebou budu chodit."

Obejmu jej a lehce políbím jeho nadýchané rty. Polibek mi oplatí a já se můžu zbláznit radostí.

„Miluji tě, Lou." šeptnu.

Zářivě se na mne usměje a uvelebí se v mém objetí.

„Také tě miluji, Li."

Zavřu slastně oči, ta slova bych z jeho úst mohl slýchat pořád dokola.
Něžně nás oba položím na postel a ještě víc se k mé sladké omeze přitisknu.

Po několika minutách příjemného ticha mne však přemůže zvědavost a tak pokládám otázku, která mě pálí na rtech od chvíle, kdy se Louis probudil.

„Lou? Co se doopravdy stalo?
Nechce se mi věřit, že by tě Harry nechal jít domů samotného."

Louis se nervózně ošil, pak se ke mně otočil.

„Li? Slib mi prosím, že to nebudeš řešit."

Co nemám řešit?
Co mu Styles udělal?

„Co ti udělal, Lou?"

„Slib mi to."

„Louisi.."

„Prosím, Li."

Nechce se mi nic slibovat, zvlášť, když Loui tak naléhá.
Ale když ty jeho oči na mne tak krásně hledí...

„Já..slibuji, Lou.
Tak, co se stalo?"

Roztomilá omega dvakrát naprázdno otevře pusu, ale nevyjde z ní ani hláska.
Na potřetí vykoktá:

„O-on n-nemůže za to. M-měl rut."

Proboha! Snad ho nechtěl...?!

„Lásko, prosím, řekni mi to."

Louis polkne a vychrlí ze sebe:

„Chtěl sex. On..on mě málem znásilnil, Liame.
Musel...musel jsem ho kopnout, aby mě pustil. Měl hroznou sílu.
A pak jsem utekl...
Ale on něco zakřičel... Alfa hlasem a já upadl. A pak, pak se objevil ten vlk."

Ten hajzl!
Vymaním se z Louisova objetí a prudce vstanu z postele.
Mám strašlivý vztek.
Rychlou chůzí přecházím po pokoji a v duchu si říkám, co tomu bastardovi udělám..

„Zmlátím ho.
Nakopu mu koule.
Rozsekám mu xicht.
Zpřelámu ruce i nohy, aby na mou lásku už nikdy nepomyslel.
To je ono.. Zabiju ho!

„Ne!" Louisův výkřik mne vytrhne z vymýšlení pomsty.
Otočím se k němu, je celý bílý a tečou mu slzy.
Je tak citlivý, miláček můj..

„Li... Slíbil jsi mi, že to nebudeš řešit. Takže, žádné lámání končetin, ani zabíjení."

„Lou, já... Cože?" zarazím se nad jeho slovy.

„Slíbil jsi mi to a já tvému slibu věřím, Li."

„Tohle nemyslím.
Lou? Jak víš, co jsem mu chtěl provést?
Neříkal jsem to nahlas..."

Zarazí se a zbledne ještě víc.

„Já..já.."

„Ty co, Lou?"

Nic neříká, jen sklopí oči.
Mám pocit, že...
Soustředím se na jeho příslušnost, ale necítím žádnou omegu.. Jak je to možné?

„Lou? Lásko, ty nejsi omega?“

Zvedne pohled a vytřeští zrak.

„Jak to myslíš, Li. Jistěže jsem.“

„Tak jak je možné, že jsi mi četl myšlenky?“

V tu chvíli mi to došlo..
Vlk. Velká citlivost. Myšlenky.

„Lou! Ty jsi gamma!!“

Znovu se rozbrečí.
Sakra, Payne! Kde je tvůj cit?

Rychle k němu skočím a obejmu ho. Položí si hlavu na mé rameno a usedavě vzlyká.
Snažím se jej uklidnit krouživými doteky po zádech. Zdá se, že to funguje, protože přestává plakat.

Po chvilce se odtáhne a podívá se mi do očí. Mám pocit, že se v té jeho modři utopím.

„Li? Jak jsi to myslel, že nejsem omega?“

Sakra.. Zdá se, že musím s pravdou ven..

„Jsem Delta, Lou.
Vycítím alfy, bety, omegy a jiné delty. Ale ne gammy.“

Louisovi padne brada.

„Ty jsi delta? Ale, to je skvělé, Li.
Jak dlouho už to víš?“

Podrbu se na hlavě.

„Asi půl roku.
Nechtěl jsem to zatím nikomu říkat, dokud nezvládnu všechny schopnosti.
Což se mi už podařilo, ale stejně jsem si to držel jako tajemství.
A nejsem sám, viď?“

„Já se to dozvěděl dneska od mamky, když jsem se jí svěřil s divnými pocity.
Ale... Já z tebe necítil deltu. Vždy jen alfu, tak jak?“

„Lou. Vyšší druhy se přece umí měnit.
Podobně to zřejmě dělá i ten zero.
Ale neboj se, já tě nedám.“

„Já se také mohu změnit?“

„Jistě, zlato.
Gammy se mění na betu a omegu.
A také na bílého vlka.
Co vlastně všechno umíš?“

Lou odpoví až po chvilce, značně nejistým hlasem:

„No.. Umím číst myšlenky a odpovídat.
Umím číst v pocitech a vycítím ostatní druhy.
Ale změnu jsem nezkoušel, ani nevím, jak na to.“

„Jestli chceš, pomůžu ti s tím.“

„Chci.“

Pohled třetí osoby

Oba mladíci si dlouho do noci povídali o změnách příslušnosti.
Starší mladšímu vysvětlil, že je třeba se soustředit na svou podstatu a silou vůle ji změnit.
A to tak, že si sám sebe představuje jako jiný druh.

„Pro začátek bude lepší, když zkusíš omegu, neboť ta je ti bližší, než beta.
Zkus to.“ poučuje Liam svou lásku.

Louis zavře oči a jeho tvář se napne soustředěním.
Za pár sekund zmoženě vydechne:

„Nedokážu to, Li.“

Jeho přítel se ale usměje:

„Není co. Už jsi to dokázal.
Cítím z tebe omegu, Lou.
Teď betu, šup.“

Přeměna na neutrální druh byla o něco těžší, ale mladá gamma ji zvládla hned na druhý pokus.

„Liame?“ šeptne, Louis vyčerpaně poté, co se vrátil zpět do vlastní příslušnosti.

„Ano, Lou?“

„Na vlka se mění stejně?“

Liam se na okamžik zamyslí.

„Ano. Jenže je to mnohem těžší. Alespoň na poprvé. Pak už to děláš automaticky.
Na téhle proměně je výhoda v tom, že se proměníš i s oblečením, aniž bys ho zničil.

Problém je, že tentokrát neměníš pouze mysl, ale i tělo.
Proto bys měl být odpočatý.
Což znamená, že teď to zkoušet nebudeš.“

Liam chce pokračovat, ale lehké zachrápání mu naznačí, že gamma usnula vyčerpáním.
Lehne si tedy k ní, obejme ji a vzápětí usne také.
Netuší, že právě tuto noc si vybral k náštěvě jisté alfy černý vlk..

***

Černá šelma si zvědavě prohlíží kudrnatou kštici alfy, která si pokusila vzít JEHO gammu.
Jak snadné by bylo skočit a prokousnout mladíkovi hrdlo.
Však už brzy se dočká, ale nejdříve jej využije k svým plánům..

„VZBUĎ SE!“

Kudrnatý mladík se prudce posadí, jak mu v hlavě zařval hluboký hlas.

„Kurva! To byl debilní sen.“ uleví si nadávkou a chce si znovu lehnout, ale hluboké zavrčení ho zastaví v pohybu.

Rozhlédne se, ale v ložnici je příliš velká tma, než aby něco viděl.
Už už se natahuje k vypínači lustru, který má u postele, když tu se přímo před ním rozsvítí dva rudé puntíky.

Mladíka polije horko.
Naprázdno polkne a druhou rukou zašmátrá po baseballové pálce vedle postele.
Druhé, hlubší zavrčení a oči, které jakoby se stočily k šmátravé ruce, ho od toho odradí.

V hlavě opět uslyší hlas:

„Nemusíš se bát, Harry Stylesi.
Nehodlám ti ublížit, když uděláš, co ti přikážu.“

„A..co to má být?“ zašeptá Harry.

Rudé oči, jakoby se rozzářily.

„Takže..ty jsi pouhá alfa...
To znamená..
Ten druhý...
Tím lépe.. Aspoň se pořádně pobavím, až ho budu trhat na kousky...“

Kudrnáč absolutně nemá páru, o čem to vlk mluví, ale raději ani nedutá.

„Co po tobě chci?
Je to snadné.
Zítra navštívíš tu omegu, po které tak toužíš.
Omluvíš se jí a přivedeš ji sem.“

„A co potom?“

„Potom? Potom bude moje...“

Harry se sice o svůj život bojí, přesto však nechce ponechat sladkého Louise téhle nestvůře.
Vlk si však jeho myšlenky snadno přečte.

Červené puntíky zmizí a Harry pocítí na svých nohou velkou váhu.
Vzápětí sebou škubne, když se rudé oči objeví přímo před ním.
Spolu s tím ucítí i zápach psí srsti.

Dnes již třetí zavrčení mu zježí všechny chlupy na těle.

„Uděláš to.“

„Ne.“ vydechne kudrnáč.

„Uděláš to!“

„N-ne.“

Vlkovy oči zaplají vztekem.

„UDĚLÁŠ TO!“

Harryho smaragdy zblednou.
Jeho ústa se otevřou a on poslušně odpoví:

„Udělám to.“

Vlk spokojeně cvakne čelistma a seskočí na podlahu.
Ovládnout myšlenky této alfy nebylo zase tak těžké.
Její přirozený pud sebezáchovy udělal své...

Už zítra bude mít zero svou vysněnou omegu/gammu jen pro sebe...
Jediný, kdo by se mu mohl postavit, je ta ubohá delta Payne. Ale o toho se postará snadno..
Už se těší, až ochutná jeho krev...

******************************

Já vím, já vím..
Dosti pozdě..
Ale na svou obhajobu mohu říct, že minulý týden byl obtížný a včera jsem téměř půlku dne prospal..
Tento týden bude možná plodnější, pokud mne přestane bolet pořezaný prst :D

Snad se kapča líbí :)
SethHor 💜