"To vám to ještě nedošlo? Hope bude první, koho zabijou!" křikl na celou místnost, čímž přítomné umlčel. Dívčina matka na něj pohlédla s lítostí v očích. "To je také to, na co Bystrozoři spoléhají." Zrzek vytřeštil oči. "Obětujou ji?!" "Pokud ji nenajdou, nic se nestane. Jestli jí ale někdo odhalí, zabijou ji a tím započne peklo." ujistil jej muž s černými, delšími vlasy. "Je to moje vina. To kvůli mně je v nebezpečí." dostala ze sebe Nel, v jejíchž očích se leskly slzy. Byla si vědoma toho, že to ona může za zlost příšer, jež se akorát snažili dostat do Bradavic. Byla akorát u Weasleyových, když Molly obdržela vzkaz od ředitelky Nebelvírské koleje. Eleanor nechápala, proč Minerva neposlala Hope okamžitě pryč. Kdyby to bylo na ní, nacpala by ji do nejbližšího krbu a na nic by se jí neptala.

Paní domů se svezla na židli. Jednou rukou si otřela zpocené čelo. "Nemůžou pryč. Letaxová síť nefunguje." oznámila hlasem, jež byl plný hrůzy. "Cože?!" vyjekla Eleanor. "Je to tak." Do domu akorát vstoupil Arthur. "Mluvil jsem akorát s Brumbálem. Chystal se k ministrovi, když jsme se to dozvěděli... Byla to první věc, kterou Bystrozoři zkoušeli." "A nic?" ujišťovala se žena s ohnivými vlasy, jež se nebála jen o své potomstvo, ale i o svou kmotřenku. Zrzavý muž zavrtěl hlavou. "Nemůžeme odtamtud Hope dostat jinak?" chtěla vědět baculka. "Nikdo se nepřemístí ani tam, ani zpět, Molly. To je po těch letech pořád stejné." promluvil Sirius. "Takže tu budeme jen tak sedět?" zlobila se žena. Černovlasý muž zavrtěl hlavou. "Je možnost, jak se tam dostat. Musíme do Prasinek a z těch tajnou chodbou. Problém je v tom, že tam všude budou Smrtijedi..." "To je ono!" téměř až zajásala Nel. Všichni na ní nechápavě pohlédli. "Hope má mé vzpomínky." obrátila se na svou zrzavou kamarádku. "Vzpomínáš na chodbu Jednooké čarodějnice?" Žena okamžitě přikývla. Jak by mohla zapomenout...

Čarodějka netrpělivě rozhodila rukama. "Pokud se k ní dostanou, dojdou až do Prasinek, že?" ujišťovala se. "Jasně, krásko. Jenže Hope netuší, kde to je, ne?" Brunetka se na okamžik zarazila. "Plánek..." zamumala si pro sebe. "Cože?" nechápala Molly. "Pobertův plánek." objasnila. V ženiných očích svitlo poznání. Častokrát o něm slyšela Poberty vyprávět, když vzpomínali na školní léta. "Jo, ten by se jim teď hodil, kdyby ho někdo před lety neztratil..." ozval se kousavě James. Sirius už se nadechoval, aby se bránil, když znovu promluvila Nel. "On ho sice ztratil, ale někdo jiný ho našel." s tím pohlédla na zrzavá dvojčata. Ta jako jeden přikývla. "A pokud moje vidiny nelhaly, tak se dostal do rukou chlapce, jemuž by jej tihle dva stoprocentně předali." kývla k černovláskům. "Má ho Harry." potvrdil George, jež pevně svíral rameno svého bratra. Nedokázal si ani představit, jak náročné pro něj muselo být vědomí, že Hope je ve smrtelném nebezpečí. Dveře vedoucí do domu se rozrazily, načež do kuchyně vstoupila dívka, jejíž přítomnost všechny vyvedla z míry. "Jak?" dostala ze sebe nechápavě Eleanor, načež ji objala. "Na to není čas." mávla Nebelvírka rukou. "Hope a vlastně celé Bradavice potřebují pomoc." dostala ze sebe. Po tváři jí stékala krev, přesto se dala do vyprávění. Jakmile dovysvětlila situaci, Fred pohlédl na svého bratra. Ten se na něj poněkud křečovitě usmál. Doufal, že se do Bradavic dostanou co nejrychleji. Nejprve však museli zajistit Prasinky, aby studenti, jež do nich dorazí, byli v bezpečí. Teprve poté se mohli vydat do hradu. Začínal se bát, aby nedorazili příliš pozdě.

_______________________________________

Dneska vyjde minimálně ještě jedna kapitola 😉💞

💋🤗💖