Složení Nebelvírského Famfrpálového týmu nebylo pro drobnou jasnovidku žádným překvapením. Stejně tak ji nezaskočilo ani to, že nebyla jeho součástí. Dokonce za to byla i ráda. Na konkurzu ze sebe vydala to nejlepší a tím to pro ni, naštěstí, končilo. Zúčastnila se jej, předvedla co umí a tím to haslo. Prosbu Angeliny splnila. To jediné ji zajímalo. O nic jiného jí vlastně ani nešlo. Alespoň si to tedy myslela.

Ve chvíli, kdy k ní Alice s Katie nadšeně přiběhly s tím, že ony se dostaly, pocítila lítost. Čekaly ji další tréninky, zápasy a víkendy, které byla odsouzena trávit na tribuně a sledovat své kamarádky, jak se pečlivě připravují na nadcházející utkání, nebo bojují o vítězství. Nikdy jí nedocházelo, jak moc jí toho unikalo. O kolik toho přiházela. Vůbec jí nešlo o výhru, o uznání či obdiv. Ona jen toužila být častěji se svými kamarádkami. Famfrpál se bral v Bradavicích velice vážně. Málokdo nepodlehl onomu šílenství. Hope by osobně dala přednost kakau, krbu a knížce... Pokud si ale měla vybrat mezi vším možným a svými kamarádkami, měla jasno. Vždy by zvolila ty dva pošuky, jež s ní byly od začátku školy a měly s ní být až do konce.

Gratulacemi obdařila všechny nové členy týmu a to jen proto, aby se mohla vypařit do svého pokoje. Na zem k oknu hodila polštář, aby se na něj o pár okamžiků později mohla usadit s pergamenem a kalamářem. Brk namočila do inkoustu. Přidržela jej nad hladkým poprvem a bezmyšlenkovitě začala psát.

Milý Frede,

Doufám, že s Georgem moc nezlobíte Molly. Nemá to teď snadné. Odchod Percyho ji rozhodil a mě to ani nepřekvapuje. Když už jsem u toho... Máte o něm nějaké zprávy? Kde se nachází a zda je v pořádku?

Ginny se mi zmínila, že přes původní plán, stát se Bystrozory, jste ani nepodali přihlášku. Ani jeden. Je mi jasné, že za tím vším stojí ten váš plán, se kterým jste dělali tolik tajností. Ať už jde ovšem o cokoli, doufám, že se vám to daří.

Brko se zastavilo nad pergamenem v očekávání, kdy bude dívka pokračovat. Ta však najednou začala přemýšlet a nebyla schopná vyjádřit všechny své zmatené myšlenky.

Pozdravuj ode mě doma.

Chybíte mi.

S pozdravem,
Hope.

Dopis držela v ruce ještě hodnou chvíli potom, co za svým jménem udělala tečku. Předtím jí to nepřišlo jako špatný nápad. Nyní se však nemohla odhodlat zvednout se ze země, schovat pergamen do obálky a tu zanést do Sovince. Nebyla líná. Byla vystrašená. Bála se odpovědi. Odpovědi na dopis, jež nakonec nikdy neodeslala. Pergamen zmačkala do kuličky a tu odhodila do druhé části pokoje. Aniž by zkoumala, kam dopadla, stočila svůj pohled k oknu, aby si vychutnala výhled, jež jí věž poskytovala.

_______________________________________

Říká se, že momentální nálada autora se odráží v jeho tvorbě... 😂

Tak schválně, jakou si myslíte, že mám náladu? 🤔💞

💋🤗💖