Příjemná vůně přilákala pozornost hnědovlasé dívky, jež si právě čistila zuby. Odložila zubní kartáček, vypláchla si ústa vodou a vešla do pokoje. Na její posteli ležel stříbrný tác, zakrytý poklopem, na nočním stolku stál hrnek, z něhož se kouřilo. Dívka se naklonila nad bílý hrneček. Okamžitě ji do nosu udeřila vůně čokolády. Hope neodolala a okamžitě ochutnala. Vedle poklopu spatřila lístek s přáním dobrého rána. Potěšeně se usmála a dumala nad tím, čím si to zasloužila.

Ze skříně vytáhla černé legíny, krémové tričko s potiskem jakéhosi města a pár ponožek. Ještě si obula tenisky a posadila se na postel. Vzala za ucho poklopu. Už se nemohla dočkat, jaká pochoutka na ní čeká. Než stačila víko odklopit, vyskočil na postel nezvaný host. "Ty bys taky chtěl něco dobrého?" zeptala se dívka kuličky chlupů a volnou rukou jej podrbala na zádech. "Možná se s tebou podělím." zazubila se na Fixe a konečně zvedla stříbrný poklop.

S výkřikem vyskočila na nohy. Jednou rukou se chytila za hrudník, zatímco druhou si zakryla ústa. Ze stříbrného táci se na její postel hrnula jedna myška za druhou. To, co dívku zarazilo nejvíce, byla jejich barva. Ozvala se tlumená rána, jak Fix seskočil z postele a vrhnul se na jednu z myšek. "Víš co? Můžeš je sníst všechny!" zasmála se, a jakmile poslední myš zmizela z její postele, pohlédla na tác, jež k jejímu překvapení nebyl prázdný. "Hádej, co je dneska za den!" přečetla obsah pergamenu. Nechápavě naklonila hlavu na stranu. Sledovala, jak kocourek skočil po jedné ze zrzavých myšek. Zrzavá... Proběhlo dívce hlavou. Přešla ke stěně, na níž visel kalendář.

1. duben

Při pohledu ma datum naštvaně svraštila obočí." Já ho zabiju." zavrčela naštvaně a rozešla se ke dveřím. Vzala za kliku, avšak nestiskla. Vrátila se k posteli a z nočního stolku si vzala hůlku. Kouzlem vyzvedla jednu z myší do vzduchu, načež ji chytila za ocásek a vydala se s ní po schodech do společenské místnosti. Její příchod provázely výkřiky jejích spolužaček, jež ona malá myška, jež si s sebou přinesla, vyděsila. Jejím cílem byla skupinka jejích přátel, jež seděla u krbu. "Dobré ráno, miláčku." přivítal jí zrzavý chlapec s širokým úsměvem, za nímž se skrývala jakási škodolibá radost. Dívka povytáhla obočí. "Dobré bylo, dokud jsem nezjistila, co je dnes za den." zavrčela. "Je ráno a ona už je protivná." poukázala na onen fakt Alice. "Proč chodíš s někým, kdo tě rozčílí jen svou existencí?" "To nebylo existencí." zavrčela protivně a pozvedl myšku tak, aby ji dobře viděla. "Co to jako je?" "To je myš." odpověděla na Katieinu otázku. "To vidím." potvrdila dívka. Zdála se zmatená, čemuž se brunetka vůbec nedivila. "Těchto potvůrek máme v pokoji spoustu. Musím ale uznat, že zatímco já jsem ječela, Fix byl nadšený." uznala nakonec a s mírným úsměvem se posadila zrzavému chlapci do klína. "Zlobíš se hodně?" zeptal se opatrně. Kolem pasu jí omotal ruce a pevně ji držel u sebe, jako kdyby se bál, že mu bude chtít utéct. "Zlobit se můžu zítra." mávla rukou. "Dneska máš narozeniny." usmála se a na tvář mu lípla pusu. "Všechno nejlepší."

_______________________________________

Nemilé ranní překvápko! 😂

Doufám, že to o této kapitole neplatí... 😅

💋🤗💖