Školní trest v Zapovězeném lese drobná dívka svému kamarádovi odpustila až příliš snadno. Mělo to naprosto jednoduché vysvětlení. Příliš se bavila, aby mu takovou maličkost mohla vyčítat. Díky zrzkovi poznala části hradu, o jejichž existenci neměla ani to nejmenší ponětí a náležitě si to užila. Zrzek byl skvělým průvodcem, jemuž byl dostatečnou odměnou úsměv na tváři oné brunetky. Hope nebyla jediná, kdo se toho dne bavil. I on si to užil. Po dlouhé době měl možnost s ní být doopravdy sám. Alespoň na chvíli. Školní trest byl třešničkou na dortu.

Na to, že byl teprve podzim, byla toho večera poměrně zima. Hope, jež nebyla ve školních trestech tak zkušená, jako dvojče, podcenila venkovní teplotu a poněkud nevhodně se oblékla. Její kamarád byl naštěstí pro ní hotový gentleman a tak jí nabídl svou bundu. Nebyla to tedy Hope, kdo si z oné noci odnesl teplotu a kašel. Chlapci to překvapivě ani nevadilo. No řekněte sami, kdy se vám stane, že nemusíte na vyučování, máte více času na vymýšlení všelijakých neplechu a ještě ke všemu vás každou chvíli navštěvuje člověk, jehož přítomnost pro vás znamená vše?

Jediný, kdo nebyl zrzkovým nachladnutím nadšený, byla kapitánka Famfrpálového týmu. Nikdo nemohl Angelině vyčítat, že chce trénovat. V horečkách to ovšem nebyla zrovna snadná věc. Proto zrzek zůstával v posteli, zatímco ostatní byli nuceni trénovat. Drobná brunetka stála u okna na ošetřovně a hleděla do dáli. "Promiň." "Cože?" nechápal chlapec. "Promiň." zopakovala dívka. "Jsi nemocný kvůli mně." "Pravda." přikývl chlapec a v jeho očích vzplály nebezpečné jiskřičky. "Au!" vyjeknul dramaticky a chytnul se za hlavu. "Georgi!" zasmála se dívka. "Bolí mě hlava." vyšpulil spodní ret. "Potřebuji studený obklad." fňuknul. "Potřebuješ dostat přes pusu, aby sis uvědomil, že nemáš provokovat." vyplázla na něj Hope jazyk, ale i přesto namočila ručník do směsi, jež připravila Lékouzelnice a přistoupila k jeho lůžku.

Posadila se vedle něj a obklad mu přiložila na čelo. Chlapec přidržel její ruku na ručníku. "Líbí se mi, když se o mě staráš." přiznal. Dívka se zasmála. Do své volné ruky vzala tu jeho. "Dělám to ráda." usmála se. Chlapec si její ruku přitáhnul k ústům a s vyzývavým úsměvem ji na její hřbet políbil. "Merline! Políbil mě slavný George Weasley!" vyhrkla Hope nevěřícně. "Konečně můžu zemřít." vyškubla mu svou ruku, aby se chytla za srdce, načež protočila očima a praštila sebou do postele. Spokojeně se hlavou uvelebila na chlapcově hrudníku a až tehdy mu pohlédla do očí. Chvíli bylo pouze ticho. Nastala chvíle souznění, již narušil dívčin nakažlivý smích, který chlapec odměnil úsměvem a pohlazením po tváři. Netušil, jestli někdy ve svém životě viděl něco kouzelnějšího. A to to byl čaroděj...

_______________________________________

Po dopsání Dcery cizinky (což bude ještě nějakou dobu trvat), jsem vám nabídla speciál. Se zajímavostmi počítám 😁

Napadlo mě však, že bych k tomu mohla rozvést příběh jedné z vedlejších postav Dcery Cizinky 😊

Nějaké návrhy? 😁

💋🤗💖