Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4.Málem jsem dostala infarkt

Měly mě údajně propustit dřív.
Prý pozítří, no a z pozítří se stal týden.
Ale dnes mě pouštějí domů,má dnes prý přijet Pepper, moc se na ní těším
No dále co jsem celý týden dělala?
Snažila jsem se rozhýbat nohy protože jsem s nima nemohla vůbec pohnout.
Když jsem třeba šla na záchod,musela jsem jet na vozíčku jako náký invalida.

Přesně za....3....2...1 teď(otevřeli se dveře) mě mají pustit hurá.
Dovnitř vešel ten doktor kterýho má hrozně moc "ráda" a za ním Tony.
"Dobrý den Slečno Starková dnes vás propustíme. Řekl.
"No....to bych bez vás asi nezjistila.Utrousila jsem  na což se Tony uchechtl a doktor se zamračil.
"No doufám že  vám váš smysl pro humor zůstane i  na déle.

Vyšli jsem s tátou jakžtakž před nemocnici.
To výte asi několikrát jsem málem spadla nebýt Tonyho.
Nasedli jsme do jeho bílého lamborgheni a jely domů.
Cesta netrvala ani tak dlouho.
Na Tonyho mrakodrapu se vůbec nic nezměnilo až na ten velký svíticí nápis Stark.
"Pěkně sis to vylepšil.Tony se jenom usmál.
Vešly jsme dovnitř a vyjely výtahem do 60.patra.
Vyšli jsem z výtahu a přišli do obýváku kde seděla Pepper zády k nám.
Naznačila jsem Tonymu aby byl potichu a přiblížila jsem se k Pepper a zakryla jsem jí oči.
"Hádej kdo je to?
"Grace!Pepper se otočila a objala mě.
Obětí jsem ji ji pětovala.
Chyběla mi.
"Hodně si nám chyběla,změnila si se a to hodně.
"To víš čtyři roky v kómatu.
"Pokoj máš pořád na stejným místě.Vytrh nás z objímání Tony.
"Jo jasně dík.

Vešla jsem do svého pokoje,opravdu se nezměnil.
Nejdřív jsem se rozhodla oblíct.
Vzala jsem si černý upnutý tričko a dlouhé černé kalhoty.
Pak jsem vešla do koupelny.
Koukla jsem se do zrcadla a málem jsem ze sebe dostala infarkt.
Měla jsem kruhy pod očima a strašně moc dlouhé vlasy.
Budu muset jít ke kadeřníkovy.
No mohla bych se Tonyho zeptat jestli by mě ještě vzali k Shieldu.
Doufám že jsem ještě nezapoměla bojový umění.
Měla bych začít trénovat.

Ahooooj,nebojte nezapomněla jsem na vás.
Strašně se vám omlouvám že nevyšla kapitola, to výte škola.
A taky že je tak krátká,mé mozkové buňky to prostě nezvládají.
Škola je fajn,škola je boží, jenom když padá a nebo hoří.
Zatím čááj.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro