,, Nebelvír!"vykřikl Moudrý klobouk po chvilce přemýšlení na Siriusově hlavě.

Většina Bradavických děvčat nad pohledným prvákem okouzleně zavzdychala. On však svoji pozornost věnoval pouze Stephanie a Jamesovi, kteří nervózně bok po boku stepovali mezi ostatními. Chvilku nemohl najít Remuse, který se vzápětí odněkud vynořil v doprovodu ředitele Brumbála a nenápadně se přidal do hloučku ke svým přátelům.
Na tohle se ho bude muset ještě zeptat.

On sám byl s verdiktem Moudrého klobouku nanejvýš spokojený.
Ano, je tímto činem oficiálně prohlášen za krvezrádce,vyškrtnut z rodokmenu a doma ho bude čekat peklo na zemi, ale to mu teď bylo jedno.

Byl tak moc rád, že se dostal do koleje plné statečných a přátelských lidí. Cítil, že sem patří,že toto je jeho domov a ti lidé jeho rodina.

Remus přišel na řadu chvilku po něm a Sirius nemohl být šťastnější, když klobouk opět vykřikl,, Nebelvír! ". Než se stihl Remus posadit, pomalu přišla řada na Jamese se Stephanie.

,, Pearsová Stephanie."

Tmavovlasá dívka se nervózně vydala směrem k učitelskému stolu, před kterým se posadila na připravenou židličku. Během chvíle ji na hlavě přistál Moudrý klobouk, který drobné dívce sjel až do očí.

Čas, kdy klobouk rozhodoval o její budoucí koleji se dlouze táhl a všichni ve Velké síni začali být značně netrpěliví. Nejhůře na tom byl James, jehož mělo zařazování teprve čekat, přesto se však nejvíce strachoval, do jaké koleje pošlou Stephanie, protože přesně do té koleje si přál jít i on. I kdyby to byl třeba Zmijozel, nechtěl by svou kamarádku opustit.

,, Nebelvír. "vykřikl po dlouhých minutách Moudrý klobouk na celou síň, kterou probral z lehkého podřimování. Všichni si teď zkoumavě prohlíželi novou nebelvírskou prvačku, jež se celá rudá vydala ke stolu za svými kamarády.

Pak se k nim připojil i James, kterému ani nestihli dát klobouk na hlavu, když se Velkou síni opět rozlehlo hlasité,, Nebelvír! ".
Stephanie se spolu s kluky radovala, přesto se jí však v hlavě stále dokola ozývala slova Moudrého Klobouku.

,, Nesmíš dopustit, aby tě tvůj otec zlomil. Musíš se obětovat v prospěch nás všech."

Upřímně nechápala, co přesně tím otec myslel. Její tatínek možná občas, když byla menší, zlobila ho a on zrovna neměl svůj den, trošku zvýšil hlas, ale že by ji zlomil? To nedávalo přinejmenším žádný smysl. Její otec byl ten nejlaskavější člověk, jakého znala.

Nebo snad myslel jejího biologického otce?

A ta část o sebeobětování? Tak ta se jí taky zrovna nezalíbila.

,, Nad čím přemýšlíš? "probral ji z myšlenek James.

,, Nad ničím," zatřepala hlavou a široce se usmála ,, Jsem jen ráda, že jsme všichni spolu. "

,, Já taky, vždycky jsem chtěl do Nebelvíru, oba moji rodiče tu studovali a zažili tu ty nejlepší léta. Táta mi říkal, že tuhle s kamarády..." začal se rozpovídávat o školních zážitcích svého otce, jenž mu tyto veselé historky už od raného dětství nadšeně vyprávěl místo ukolébavek.

Dívenka vedle něj však opět vytěsnila svého žvanícího kamaráda z mysli dumajíc nad svou budoucností. Neměla ponětí, co si má o svém zařazování myslet, ale když zvážila všechna fakta, zhodnotila celou situaci jako jednoduchý omyl.

Nad svým duchaplným řešením se spokojeně pousmála a obrátila svou pozornost zpět k chlapci, který si již více než pět minut povídal sám pro sebe nevědíc, že ho nikdo z jeho přátel ve skutečnosti neposlouchá.

,,...a když tu kočku obarvili, tak sedli na košťata, co ukradli v přístěnku, ale když se blížil Filch a oni se chystali vzlétnout, zjistili, že ty košťata jsou úplně obyčejný. " rozesmál se na celé kolo James, čímž si získal pozornost ostatních, kteří se k němu přidali nevědíc, čemu se chlapec vůbec směje.

,, Tak to muselo být super." poznamenal Sirius.

Všechni v souhlas přikývli.

,, Taky bych si chtěl odnést z Bradavic takové vzpomínky." povzdechl si brýlatý chlapec.

,, Neboj, Jamie, slibuji, že ty budeš mít ještě lepší. " položila si hlavu na jeho rameno s lehkým úsměvem na rtech.

***

,, Otče. " promluvila o několik hodin později světlovlasá dívka do ticha noci.

,, Narcisso, konečně jsi zde. Pojď, musíme sebou hodit nebo bude Pán Zla zuřit. " ozval se že stínů hlas a chytil překvapenou Narcissu okolo zápěstí.

Než stačila jakkoli protestovat, muž vedle ní švihl hůlkou a oba dva zmizeli. Nezbylo po nich nic kromě lehkého nočního vánku.

***

,, Ahoj." kuňkla Stephanie tiše při vstupu do svého pokoje, který podle cedulky na dveřích sdílela ještě se čtyřmi dalšími dívkami.

Už při prvním pohledu poznala, že dorazila jako poslední, což vlastně bylo jejím záměrem. Neměla příliš velkou chuť opustit kluky a jít za úplně cizími dívkami. Zbytek děvčat klidně seděl na svých postelích a o něčem hlasitě diskutoval. Jako první z dívek zareagovala překvapivě vysoká hnědovláska, která energicky vyskočila z kroužku a vydala se směrem ke dveřím, ve kterých se Stephanie nejistě pohupovala se svým těžkým kufrem v rukou.

,, Ahoj, konečně jsi tady, už na tebe čekáme. "vyhrkla a pevně ji objala ,,Já jsem Caroline, Car, Cary, Li, C nebo prostě jak chceš." vychrlila na ni a otočila pohled k jejím novým spolubydlícím.

,, Tohle je Lily Evansová, "ukázala na rudovlasou dívku, která jí vesele zamávala,, Tamto je Evelyn Cleenheitová a vedle ní Bilicie Fosterová." představila i blondýnku a modrovlásku vedle ní.

,, Já ti dám Bilicie, tím hrozným jménem už mi nikdy neříkej! Jsem Bibi. "vyskočila modřenka a vydala se ji obejmout. Přitom nezapomněla po Caroline hodit rozzuřeným pohledem.
Lily i Evelyn její gesto zopakovaly.

,, Já jsem Stephanie,Stephanie Pearsová."

***

,, Viděl jste to sám, Albusi. Není možné, aby byla jako on. Vždyť i Moudrý klobouk rozhodl, že patří do Nebelvíru."

,, To, že je v koleji Godricka Nebelvíra neznamená, že má stejné vlastnosti jako on. Klidně je možné, že si přála jít za svými přáteli a Moudrý klobouk jejímu přání vyhověl." odporoval.

,, Sám moc dobře víte, že mám pravdu. To dítě zkázou světa rozhodně nebude."

,, V to doufám,Phiniusi, v to doufám. "povzdychl si starý muž a zabořil se ještě hlouběji do svého ředitelského křesla.