Chtějí tě chytit! Zabít! Na co čekáš? Utíkej, než bude pozdě. Kamkoliv, kde se podíváš, je vrah. Nepřítel. Proč spíš? Necháš se dostat?

,,Kdo jsi, co po mně zase chceš?"

Proč mě už dlouhou dobu tak ignoruješ...

Trhnutím sebou cukl a zamžikal. Trochu se vyděsil, když spatřil oči docela blízko sebe, ale nechal se uklidnit pobaveným úsměvem Hurricana. Kampi zamručel a položil mu tlapu na čumák. Už naštěstí nepršelo, ale jak leželi na noc na mokrých kamenech skal, stejně byli vlci celí promočení i nadále.

Nepotřeboval ani příliš času na to, aby zapomněl včerejší mluvení do duše Alfou. Eh, co vlastně říkal? Asi, když to všechno ze sebe pak Kampi vychrlil Hurricanovi, tak se to docela dobře dalo zapomenout. Blizzard akorát pokrčila rameny, ale i to pomohlo.

Nechal se bez nejmenšího protestu kopnout Hurricanem, jenž se od něj odstrčil a převrátil na druhou stranu. Už byl asi zase v lepší náladě po odchodu jeho sestry. Ale Kampi tolik ne. Nedokázal si představit život bez ní. Jenže na tom teď nesešlo. Mohl si užít ještě chvilku sladkého spánku...

Jdou si pro tebe...
Kdo?

,,VSTÁVAT! Smečko! Rychle!" Jekot Dawn píchl Kampiho tak, že jako po zásahu bleskem stál na tlapách. I pár dalších vlků včetně Hurricana a Blizzard se zmateně zvedalo ze svých míst, která mezi sebou i přes chladnější noc držela rozestupy. To Kampiho vždy docela udivovalo.

Proč ale ten povyk? Stalo se něco?

,,Co se tak akutního děje, že nás budíš?" zazíval Kenshō. Chvilku trvalo než si ho Kampi v temnotě všiml. Tma okolí tížila pořád i přesto, že nejspíše podle světlejší skvrny v mracích, tygřice Matahari již vylezla ze svého úkrytu. Dnes však neslézala hřejivými pruhy po skalách jako jindy.

,,Je pryč!" zavyla Dawn.
Kdo zase? A kam odešel?

To jsi nečekal, co? Mohl si za to zase ty...?

,,Ne, tomu nevěřím"
,,Tak se přesvěč sám, kriple!" Dawn se ježila rozjařením a naštvaností. Ale on mluvil s tím hlasem, ne s ní...

,,On je mrtvý, piče!" naléhala vytočeně dál a rychle jim všem běhala před čumáky.
Co?! Kdo je mrtvý?!

,,Ukaž nám to tedy, ty zrzavá vichřice" ledové pobídnutí Geista netrvalo dlouhodobě, poněvadž stačilo zajít jen za okraj jehličnatého lesa, kde se i Kampimu nabídl pohled na tělo mezi smrčinami.

Všechny to zamrazilo na místě.

Krev nejen na srsti, ale také po několika okolních vysokých stromech a zemi, jako by se snažila splývat s rudým listím těch málo keřů, které se jej chtěly zbavit.

,,A- Alfa-" vysoukal těžce ze sebe. Nikdo jiný nevydal ani hlásku, překvapivě ani Dawn. Pouze šustění suchých listů a travin spolu s kvílející meluzínou, kličkující a proklouzávající mezi stromy, děsivě a nepříjemně zpívaly.

Hmm... co ty na to...?

,,Já nevím!"
Hlava se mu motala. Tlapy těžkly a zrak rozostřoval. Nemohl se na to dívat. Na tu spoušť, krev, smrt.
Jak?

,,Co to mohlo udělat?!" ozvala se roztřeseně Dawn, která perfektně ladila svou zrzavou srstí do onoho prostředí, když to tak zkoumal Kampi. ,,Možná puma," zauvažovala tiše Aestas, po jejíž světlé srsti sklouzávaly stíny. Hýbaly se? Určitě ano, když měly svítivé oči a tvary psů...

Hned poté začaly padat další návrhy. Geist s Hurricanem se shodli na madvědovi a Blizzard s Kenshem radši pořád ani nepromluvili.

Ale Kampi věděl, že to nebylo nic z toho.

,,Kampi..."
Otočil se, když kousek od sebe spatřil ty milé a něžné oči. Počkat. Kde se tady vzala Yalpi?
Radost a úleva mu proklouzly tělem. Ale jen dokud si nevšiml lesknoucí červené na jejím světlém čumáku.

,,J- jak?" lámal se mu hlas. ,,T- to není možné!"
,,Je mi to líto, Kampi... ale co by si dělal ty, kdyby ses dozvěděl, jak o tebe nikdo nestojí?" posmutněle se na něj usmála.
,,J- já... rozhodně bych nezabil vlastního Alfu!" Jeho hlas skoro až naříkal.

Zkoušel, zdali to není zlý sen, ale kdykoliv se otočil, vždy jej praštilo do očí to stejné zkrvavené tělo bez duše, obklopené vlky ze všech stran. Ten stejný Alfa, který se včera hněval. Ten, co je vždy vedl.

,,Co bude dál? Co uděláš až si tě všimnou? Co se s námi stane?" Otřesen se snažil vyhledávat uvnitř sebe každé slovo.

,,S kým to mluvíš?" zeptala se Dawn až nezvykle tiše. ,,Cože? děláš si srandu?" ,,Ale jistě, že dělám. Zrovna teď je na to vhodná chvíle," zavrčela podrážděně. Kampi na ni nevěřícně civěl.

,,Sám to vidíš..." zakňučela smutně Yalpi. ,,J- jistě, ale jsi si jistá, že je to d- dostatečný důvod k vraždě?" zeptal se a Dawn se postavila přímo před Yalpi. Bílýma tlapama jí mávala před obličejem. ,,Jsi normální?" ,,Určitě víc než ty!" vyjela na něj. Co si to dovolovala?

,,Uklidněme se!" zvolal Hurricane.
,,Chováš se k němu nechutně, Dawn!"
,,Já?" zavrčela.
,,JÁ?!"
,,Má pravdu, co mu je?". Takhle dlouhou větu od Aestas snad nikdy on sám nezaslechl.
,,Myslím, že kdyby tu bývalá členka smečky opravdu seděla, také bych ji viděl..."
Tak i Geist už lhal!
,,Hele, nechte ho být!" Přidala se chladně Blizzard do vřavy vedle zesnulého vůdce a Kampi zavrtěl ocasem.
,,Já si myslím, že-"

,,Co se to tu děje?" nenechal příchozí Imfa dokončit Kenshōvu myšlenku.
,,Jaktože nejste na lovu s Alf-" Sám se zasekl v pohybu, když mu fialové oči sklouzly k té děsivé scenérii.

Kde vlastně celou tu dobu Beta byl?