,,Řekl jsem, vstávat!"
Imfa strčil silně do Kampiho.
,,Jediného tebe nejde vzbudit! Kde si sakra byl včera? Ne, teď mi to neříkej, nech to na jindy. Ale pohni zadkem, sakra! Chápu, že v tvých blbých očích jsem nějakej kohout, ale tohle nemám za potřebí ani já!" Kampi tiše zanadával a zvedl se ze suché země. Vylezlo už slunce nad obzor? Světlo v mlze naznačovalo, že nejspíš ano.

Měl vyschlo v krku a pusto v hlavě jak v tundře, takže se ani nezvládl zeptat, oč jde. Nicméně Imfa mu to pověděl sám.
,,Aestas chybí! Jdem ji najít! Všichni!" zavelel rázně. Kampi zamrkal. Odešla slepá?

,,Pokud ji najdem mrtvou a zjistím, že v tom máš drápy ty, tak..." zasyčel mu béžovošedý vlk do ucha. ,,Tak mi vyhlásíš válku, že?" doplnil Kampi za něj. ,,Ne, ale připevním si klacek na čelo a dám si tě s vořechama," syknul tak, že i Kampi dokázal postřehnout ironický tón. A to bylo co říct. Stejně nedokázal pochopit myšlenky tohoto podivína.

Šel až úplně vzadu. Nedokázal se soustředit a přemýšlel opět nad svým snem. Nad Dawn, Geistem, Kalnuim. Něco mu tam nesedělo, ale nedokázal si vzpomenout co.

,,Našel si ji?" zhasl Hurricane výheň myšlenek.
,,Ehm, cože? Jo..."
,,Je v pořádku?" vyptával se dál.
,,Jo, je... ale... nechtěla-"

,,AAAH," zavyl zčista jasna Imfa tak děsivým hlasem, až Kampiho zamrazilo, málem nadskočil a chvíli trvalo, než se dostal k sobě. Probojoval se mezi kožichem zkamenělé sestry a Hurricana dopředu a čelist mu nevědomky poklesla, srdce se mu rozbušilo.

Nepřítel... zabít...

Ne...
Podíval se na vlky, ale z jejich výrazů nedokázal nic vyčíst. Hurricane, Kenshō, Blizzard nehnutě stáli. Jediné, co si zvládl odvodit bylo to, že Imfa trpěl. On se na něj otočil, hlavu těsně k té jeho. ,,Byl jsi to ty? Zabil jsi ji?"
,,Ne! Já bych nemohl!"

Zabil jsi nepřítele...

,,Nezabil! Já ne!"
,,Nevěřím ti!" zavrčel a už to vypadalo, že se na něj jentak vrhne.
To však už Kampiho mírnost, poddanost a slabota byla tatam. Ohrnul pysky a vycenil dlouhé tesáky. ,,Hele Klátič, chceš přeložit do jazyka obyčejných stupidních vlků? Či ti to mám vyhláskovat? Ano, napadl jsem ji, ale NE-ZA-BIL. Já nebyl ani poblíž. Věř si čemu chceš, ale mou srst nezcucháš," zavrčel.

,,Tak dost už!" vrhla se mezi ně Blizzard a Kampiho zorné pole zastínila dlouhá, hustá bílá srst.
,,Jsme už jen čtyři," zašeptala a hrdelní vrčení těch dvou utichl. Jen čtyři z celé smečky.
Ale jedno jméno se Kampimu rozezvonilo v uších.
Kenshō...

...

Už nemohl vystát zdlouhavé vytí Imfy. Kdy vlastně zavyla celá smečka dohromady, počínajíc silným hlasem Alfy?

Kampiho dráždil každý Imfův nedůvěřivý pohled. Zrovna teď se tmavo modré oči opět vpíjely do těch jeho. Otráveně uhnul a nevnímal provokativní oslovení zbabělcem. Radši se rozhodl prozkoumat nebohou Aestas. Třeba pokud něco zjistí, mohl by být očištěn.

Prohlédl smrtelné rány na krku a škrábance na zádech, včetně ranek na bocích. Snažil se vyhnout pohledu na zjizvený obličej a prázdný výraz, kdysi pevné vlčice. Teď ho začalo hlodat cosi neznámého. I přesto, že Aestas týmové práce dělaly problémy, stále patřila do jeho smečky.

Nicméně závěr, který Kampi učinil po prohlédnutí, jej překvapil. Objevil několik druhů ran a pokud se zaměřil na dva největší kousance, na krku a na boku, nedokázal si je spojit dohromady. Zavřel oči a scéna se mu v hlavě odehrála, jako by ji viděl. Vrah nebo víc ji musel obklíčit ze stran, přitisknout ke skále a zabít smrtelnou ranou do krku. Kaluž krve napovídala, že se dotyčný zvládl zkušeně ztrefit přímo do tepny. Jak kruté.

,,Chodila často v noci ven? Řekla ti něco? Slyšel jsi v noci něco?" vyvrhl Kampi na Imfu a vytrhnul jej z písně. ,,Dej pokoj, na otravný blbečky nemám čas," odbyl ho a pokračoval.
,,Hm. A zníš jak zkomírající kavka, jentak mimochodem," pokáral Kampi a radši zmizel dřív, než se na něj Imfa vrhnul. Blizzard s Hurricanem byli na lovu, on však nesměl a musel být Imfou hlídán. Utéct do lesa ale neznamenalo měsícví jaké úsilí. Ve skutečnosti mu nevěnoval starší vlk pozornost.

Kampi prchl a měl jasný cíl. Kenshō.