7. Valkýra
,,Měli bychom vyrazit. Musím ti vyprávět o tvoji minulosti. O tvých předcích." ,,Jak můžeš vědět o mých předcích?" zeptala jsem se. ,,Jeden čas jsem se o světlých něco učil. Nebo spíš...moje přítelkyně byla světlá."
,,A co se s ní stalo?" zeptala jsem se. Chris se na mě podíval a pomohl mi na koně, pak si nasedl on. ,,Pokud o tom nechceš mluvit, tak nemusíš."
,,To je dobrý. Řeknu ti to, až odsud vypadnem."
***
,,Moje přítelkyně se jmenovala Brea. Čekala se mnou dítě. Nakonec jsem si jí vzal. V tajnosti, nechtěl jsem, aby o tom nevěděl Khal ani kapitán, bohužel nemůžu to tajit věčně. Zjistil to Khal, ale ten mlčet nechtěl, abych byl zase nešťastný. Věděl, že jí miluji, tak mi slíbil, že bude ticho a to dodržel. Učila mě historii světlých,učila mě spoustu věcí. Miloval jsem jí a ochraňoval jí před vším, ale jednou prostě přijde ten čas, kdy nemůžeš u někoho trávit svůj čas. Jel jsem na tah proti světlým. Moje žena mě prosila, ať to nedělám, ale král by mě připravil o hlavu, kdybych se vzepřel. Nakonec se tah uskutečnil, ale v ten den...jsem viděl tebe malou holku, které se bála. Už tehdy jsem cítil tu temnotu. A proto jsem přemluvil kapitána a s tvým mistrem jsme sjednali krátký příměří. Když jsme se vrátili...zjistil jsem, že král nechal popravit mojí ženu. Víš...těšil jsem se, až pochovám svého syna nebo dceru. Možná by se ve mně ta temnota uklidnila. Druhá bolest, kterou král zasadil do mého srdce. Nenávidím ho. Rozumíš mi?! Chci ho vidět trpět! Příměří mezi světlými se zrušilo a teď trvá už desátý rok. Je mi jedno, jestli budu králem já nebo kapitán, ale ta jeho krutovláda musí skončit!"
,,Je mi to líto."
,,Nemusí být. Král udělal světlých víc bolesti než mě," řekl Chris a sesedl z koně.
Když jsme dorazili na kamenný průsmyk, byla už tma. Chris si lehl na kamenou zem. ,,Lehni si. Budu ti číst z hvězd, jako mi dřív četla Brea. "
Lehla jsem si vedle něj. ,,Vidíš toho pegase?" zeptal se a ukázal na řadu hvězd. Prsty mi ukázal obrys koně s křídly. ,,Dřív tyhle hvězdy znamenaly mnohé. Tvoje předky. Četli v nich jako v knihách. Ten pegas je Sirius, božský kůň. Vždy na Midgardu se povolali ti nejlepší z nejlepších, aby se mohli utkat ve velkých bitvách proti naším předkům. Ty bojovníci se jmenovali Valkýry, byly to především ženy. Lítaly na okřídlených koních. Nosily bílou zbroj se světlé modrým pláštěm. Podobá se té vaší..."
Chris vyprávěl a já ho pozorně poslouchala každé jeho slovo. Ukazoval souhvězdí, které poznával z vyprávění jeho ženy. Líbilo se mi jeho vyprávění.
***
Když jsme se vraceli do tábora, tak už svítalo. Sesedla jsem z koně a zamířila si to do stanu kapitána. ,,Zdá se, že sis večer patřičně užila..." řekl chladně kapitán a pomalu vstal.
,,Ano, pane..."
,,Pane..." řekl kapitán a oblékl se do černého hávu. ,,Už dlouho mně tak nikdo neřekl..."
,,Zítra máme bitvu v aréně. Přikázal to král a já samozřejmě, jakožto králův syn budu hlavním válečníkem, který bude bojovat proti padesáti bojovníků. Králova zábava..." vzdychl kapitán.
Nehnutě jsem stála a zírala na něj, jak chodí z jednoho rohu do druhého. Zřejmě byl nervózní. Pak se zastavil těsně u mě. ,,Můžu ten boj skončit jednou pro vždy...nechám se zabít. Ukončím to...tyhle hry."
,,Kapitáne..." ,,Prosím!? Přemýšlel jsem nahlas, nepleťte se mi do toho!" ,,Dobře, jak si přejete."
Kapitán přešel k truhle se zlatým písmem, které bylo z části od prachu. Otřel jmenovku, na které stálo jmeno: ,,Brea."
Kapitán si zřejmě všiml mojí reakce, tak se ke mně otočil. ,,Zřejmě jsi o ní slyšela." ,,Jo. Chris mi o ní všechno řekl..."
,,Měl jsem jí rád..." první emoce, kterou kapitán ze sebe vydal a zřejmě i poslední. Kapitán se pak jen zamračil a otočil se k truhle. Vytáhl z truhly černé šaty a černou masku. ,,Na zítřejší noc si je oblečeš a přijdeš do arény! Rozuměla jsi!?"
,,Vždyť mě váš otec ucítí!" vykřikla jsem. ,,Ne. Tím jsem si jist." Zahleděla jsem se na šaty. Nakonec jsem si je oblékla.
Když mě kapitán spatřil neřekl nic, ani slovo o tom, že by mi to slušelo. ,,Breo..." zarazil se Chris. ,,Kalipso...omlouvám, se myslel jsem, že...ale to je jedno..." řekl sklesle Chris.
,,Kdo zítra jde na tu arénu, ví se to?" zeptal se Khal. ,,Půjdeme my tři. Ale bude bojovat jen kapitán. Proti vězňům..." řekl Chris a pohlédl na kapitána, který nevydal ani jeden náznak toho, že by mu to nějak vadilo.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro