Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

3. Přátelský boj

Dorazil jsem do mého stanu. Hned jak jsem vešel mě strhl na zem Khal.  ,,Co děláš!" zasyčel jsem.  ,,Nezabiješ jí!" vykřikl.

,,Jak tohle sakra víš?!" ,,Telekineze?!" dodal jsem a pokusil se vstát.  ,,Ty víš, že jí dokážeš ovládat jen ty, kapitáne!"

,,Tak jak to víš?!" ,,Došlo mi to, když jsi přicházel!" 

,,Pusť mě!  Ty moc dobře víš, že bych tě snadno mohl přemoct, kdybych chtěl!" zakřičel jsem. ,,To neuděláš, protože mi nechceš ublížit!"

,,To se pleteš!" vykřikl jsem a shodil ho, ze sebe.  ,,Ne Bradley!" vykřikl Khal a chytil mě. 

Mávnutím ruky jsem vytvořil ohnivou kouli.   ,,Nechci ti ublížit Bradley..."  ,,Je mi to líto příteli," řekl jsem a hodil jí po něm.  Khal uskočil.

,,Chceš to po zlém, kapitáne!? Kde je to naše přátelské vyjednávání?!"

,,Nechci, aby mě otec vydědil, to je všechno!?" ,,Ale zničíš naše přátelství!"

,,Přátelství je jen pro slabochy!" vykřikl jsem a odhodil ho stranou.  Khal vstal a vytáhl dýku, kterou přiložil ke krku.  ,,Nedokážeš to..." hlesl jsem. ,,Seš si tím jistý." ,,Jsem," řekl jsem,a chytil ho za loket a shodil na zem.

Ruku, které svíral dýku, jsem mu vykloubil. Khal vykřikl bolestí a snažil se mi vyvléknout z mého sevření.  Nakonec se mu to povedlo. Pomalu vstal a odhodil mě.  ,,Dost!" vykřikl Chris.

,,Já vím, že jsi dostal rozkaz, ale nedělej to."  ,,Ty nevíš, co se mnou otec udělá, až se dozví, že není mrtvá!"  ,,Zabije tě nebo tě vydědí," řekl Chris.  ,,A nebo popraví," dodal jsem.

,,Nechci tě vidět umírat. Chyběl bys mi tu kamaráde," řekl Chris.  ,,Tak proč mě nenecháš to udělat!?" ,,Chci vidět, jak zničí tenhle svět a svrhne tvého otce. A chci vidět tebe na jeho trůnu," řekl Chris.

,,Ty víš, že bych nebyl dobrý král Chrisi.  Jsem sobecký a nesoucítím s chudými lidmi," řekl jsem.  ,,Pusť jí. Jednou nám pomůže,kapitáne."

Otočil jsem se na ní.  Mávnutím ruky jsem probudil Kalipso.  ,,Jestli chceš žít Kalipso, tak utíkej," řekl jsem.

Kalipso pomalu vstala a prošla okolo mě.  ,,A ten jed...kapitáne!?" ,,Odejdi!" vykřikl jsem.

,,Chrisi, zaveď jí do stáji a vyveď Drago!" přikázal jsem.  ,,Rozkaz, kapitáne." Chris chytil Kalipso,  za paži a odvedl jí dolů ke stájím.

Khal na mě pohlédl. Držel se za vykloubenou ruku.  Po tváři měl modřiny a nějaké ty šrámy z našeho souboje.  Byl na mě naštvaný.

,,Khale..." zarazil jsem se. ,,Omlouvám se."

Khalovi moje omluva zaskočila. Nikdy jsem se nikomu neomlouval, až teď. 

,,Já nevím jestli ti můžu odpustit." ,,Rozumím ti," odpověděl jsem. 

,,Mohu?" zeptal jsem se a ukázal na jeho ruku.  ,,Fajn, ale slib mi, že to nebude bolet."

,,Slibuji," řekl jsem a zkřížil prsty za svými zády. Pak jsem Khala chytil, za ruku a nahodil jí zpátky.

Khal vykřikl. ,,Říkal jsi, že to bolet nebude! Kurva!" zaklel a chytil se za ruku.

,,Lhal jsem," řekl jsem a zazubil se.  ,,Víš, že tě nenávidím Bradley..."

,,Já vím a proto jsme přátelé," řekl jsem.

,,Mohl bys odejít?" zeptal jsem se.  ,,Jo. Stejně mám spoustu práce."

,,A já musím vymyslet, co řeknu otci."

---------------------------------------------------------------------

Dorazili jsme do stáje.  ,,Nasedni na Draga a odleť.  Je rychlý, dostaneš se, co nejrychleji zpět domů. Věř mi."

,,Děkuji..."  ,,Chris. Jsem Chris, " odpověděl. 

Vyvedla jsem Draga s boxu a nasedla.  ,,Nezastavuj se. Ikdyby jsme za tebou vyběhli,"  řekl Chris a vyšel před stáj.

Pobídla jsem ho. Kůň s klapáním podkov vyběhl ze stáje. V tu chvíli se Chris změnil na vlka a zavyl.  Dva z vojáků vyběhli ze stanů a v čele běžel kapitán.

Všichni se změnili na vlky a běželi za mnou.

Prodírala jsem se skrz les, pak na konci Drago vzlétl.  Vlci se změnili na tři mladíky.  V čele Bradley vedle něho Chris a Khal. 

***

Koňské kopyta dosedly na mramorovým nádvoří.  Když jsem sesedala, tak jsem zadkem dopadla na zem. ,,Nedošlo mi, že jsi tak vysoký Drago..." prohodila jsem a pomalu vstala.  ,,Kdepak byla moje chráněnka?"

Zarazila jsem se a pomalu se otočila. Všimla jsem si mistra, který stál těsně za mnou.  ,,Byla jsem..."

,,Byla jsi u temnostrůjců." ,,Já...ne! To bych si nedovolila.  Objevili se v našem lese, mistře," zalhala jsem.

Mistr se ušklíbl, věděl, že lžu. ,,Ty víš, že poznám, když lžeš. Tak pověz mi, co se stalo."

,,Byla jsem u diamantových vodopádu...meditovala jsem. A přepadl mě kapitán temnostrůjců. Pak jsem se probudila v jeho stanu.  Pak mě jen pustil na jeho koni," odvyprávěla jsem jen, co jsem si pamatovala.

Mistr jen zamýšlené přikývl a odešel.   Sundala jsem si šátek z moji ruky a ovázala ho koni kolem nohy.  Pak jsem ho poslala zpět. 

Vyhrnula jsem si rukáv a sundala rukavici a zahleděla se na mou ruku.  Od konečků prstů se začala táhnout temnota.

Natáhla jsem si zpět rukavici a stáhla rukáv. A vyběhla do mého pokoje, kde jsem se zabořila do knih a hledala způsob, jak se toho zbavit.  ,,V žádných knihách nic není!" vykřikla jsem a shodila knihy na zem.

Mezi dveřmi jsem slyšela, že si někdo odkašlal. Zvedla jsem hlavu. ,,Arlen..." řekla jsem.

,,Co se děje? Byla jsi pryč skoro tři dny.'

,,Byla jsem zaneprázdněna. Ale proto tu nejsi." ,,Chtěl jsem tě někam pozvat. Když už jsme ti dobří přátelé," řekl Arlen.

,,Nemůžu. Ty víš, že musím trénovat." ,,Naučím tě to. Slibuji, jen se mnou pojď. Ukážu ti místo, kam chodívám meditovat. To místo si zamiluješ,slibuji." Arlen se usmál a natáhl ke mně ruku. Též jsem se usmála a podala mu jí.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro