Přestala jsem se soustředit na neznámého a pohlédla přes chodbu na místo dění, odkud pocházel rámus.

Nějací kluci si zase odchytli Taehyunga a vedli ho na pánské záchody, na které se přesunulo mnoho kluků. Děvčata zůstala u dveří a naslouchala tomu, co se odehrávalo uvnitř.

Proč ho prostě nenechají?

Zakroutila jsem nad tím hlavou a vydala se do své třídy. Hned jsem se svezla po židli a zaklonila hlavu, dokud mě nevyrušil hlas mého souseda.

,,Hej, Jungová," oslovil mě. Nezaujatě jsem se na něj podívala a čekala, co z něj vypadne. ,,Co chceš Doo-soo."

,,Vyřiď Hoseokovi, že je pozvanej na-"

,,Řekni mu to sám," zamračila jsem a po zbytek vyučovací hodiny mu nevěnovala pozornost, i když mě nesnesitelně otravoval.

Rozhodně nebudu dělat tomu idiotovi a ani mému nevlastnímu bratrovi poskoka. Jestli mu něco chce, ať si za ním dojde sám.

Před další hodinou jsme se sešly s holkami, přičemž mi řekly pár nechutných detailů ohledně ranního obklíčení Taehyunga.

Bylo mi ho částečně líto, i když jsem jeho osobnost moc neznala a stále mě trochu žralo, že tenkrát odešel v podstatě beze slova, bez poděkování.

Během dějepisu mě ze spaní vyrušil ředitelův hlas, který se ozýval z té proklaté věci na zdi.

Wow, dneska jsi nějaká ospalá Taehee.

,,Prosíme Jung Taehee z prvního ročníku, aby se ihned dostavila do ředitelny."

Vykulila jsem oči a podivila se.

Ale noták! To nemůže být JEDEN den normální?

Nebyla jsem jediná, protože jak studenti, tak učitelka se na mě udiveně podívali. Nepůsobím problémy a mé známky patří k té horní polovině, skoro mezi top.

Nervózně jsem se zvedla a zamířila do ředitelny. U té jsem zaklepala na dveře, odkud se zanedlouho ozvalo dále.

Vešla jsem a velice opatrně za sebou zavřela.Uklonila jsem se a chystala se zeptat, co po mně chtějí, když jsem však zahlédla domláceného Taehyunga s obvazem kolem předloktí.

,,Slečno Jung, vezmete si teď své všechny věci a doprovodíte pana Kima domů. Vzhledem k tomu, že se mi donesla zpráva o tom, jak jste nedávno přistoupila k tomu, aby ho znovu nezmlátili, pravděpodobně jako jediná připadáte momentálně v úvahu."

Poukázal rukou na Kima, který seděl na židli se sklopenou hlavou a nic neříkal. Viděla jsem, že měl vedle sebe batoh. Šokovaně jsem pohledem skákala z ředitele na Taehyunga.

,,A-ale, já-"

,,Žádné ale, prosím. Chci se vyhnout dalším problémům. Alespoň pro dnešek," zamumlal. Nemohla jsem na to nic říct. Na řediteli bylo jasné, že i jeho už přestával bavit kolotoč kolem této kauzy ať dělal, co mohl.

S povzdechem jsem se s Kimem za zády vydala do třídy, kde jsem si pobrala své věci a následně ke skříňce pro boty a bundu.

Tomu říkám karma...

Když jsem se natahovala pro batoh, abych si ho vzala na záda, zraněný se konečně ozval.

,,Nemusíš to dělat. Dojdu domu sám."

Uchechtla jsem se a upravila si popruhy. ,,To těžko. Něčím mě pověřili a já nehodlám mít z toho problém, jestliže se ti stane něco po cestě. Navíc se aspoň uleju z těláku."

,,Nejsem malý dítě. Zvládnu to sám," procedil mezi zuby a zamračil se. Chtěl si natáhnout kapuci na hlavu, ale při pohybu rukou sykl. Hned se chytl za poraněné předloktí.

Přistoupila jsem k němu a zkřížila ruce na hrudi. ,,Dovolím si s tvým názorem nesouhlasit. A nedělej z toho velkou vědu. Jenom dojdu s tebou domů, aby se rodiče nebáli. Nic víc," zavrčela jsem.

Jako bych tou větou spustila nějakou bombu, protože to, jak se na mě podíval...

,,Řekl jsem, ať si hledíš svého! I kdyby ti nakázali...já nevím...mě odnést polomrtvýho do nemocnice...Víš co, prostě mě nech být!" rozešel se a nezapomněl do mě naschvál vrazit ramenem.

,,Yah!" okřikla jsem ho a rozešla se za ním. Šel poměrně rychle a přidržoval si u toho poraněnou ruku. ,,Nebuď paličatý! Neměl bys mi naopak děkovat?"

To ho donutilo zastavit. ,,Poděkovat? A za co. Za to, že mi lezeš do soukromí?" řekl sarkasticky a chtěl se znovu rozejít, ale já ho zastavila a zatáhla ho za jeden konec mikiny. ,,Alespoň za to, že jsem tě minule odvedla od těch kreténů."

,,Fajn, díky. Spokojená?" vykouzlil široký ironický úsměv, který však hned stáhl, vytrhl se a pokračoval dál v cestě.

•••

(Do sardele...moje předsevzetí na rok 2020 bude nevymyslet žádnou novou ff na Taehyunga, protože ho tu je na profilu již požehnaně doprdele přemnoženo...)

Chyby prosím omluvte ❤️

!INFO!
[Odteď bude DR vydáváno každou středu a neděli, spíše ve večerních hodinách.]

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️