Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

#3 - Jinovatka

  „Tak povídej, přeháněj!“ otravovala mě Paige, když jsme odcházeli z hodiny informatiky. Byla to první hodina, takže když jsme přecházely přes školní parčík do vedlejší budovy, po každém výdechu nám odcházela pára od pusy. Jinovatka na trávě nám křupala pod nohama. „Co bych měla říkat?“ řekla jsem a snažila se změnit téma. „O tom tvým rande s Joem!“ vypískla nadšeně a kolem procházející učitelka se na nás pohlédla káravým pohledem.

  Chvíli jsem mlčela a my mezitím přišly do laboratoří. „Nic moc se nestalo,“ pípla jsem a doufala, že jí to jako odpověď bude stačit. I když jsem tušila, že nebude. „Nic se nestalo? Však jsi byla na rande s jedním z nejhezčích kluků ze školy!“ řekla a vzala si svůj bílý plášť. S povzdechem jsem ji napodobila. Ve skutečnosti to nebylo tak růžové a krásné, jak jsem si to já nebo moje kamarádky představovaly.

  „Zašli jsme na pizzu, povídali si o škole a pak jsme šli domů,“ vysvětlila jsem ve zkratce a zamířila do laboratoře označené číslem tři. Paige chvíli stála zaraženě na místě, protože očekávala určitě nějakou sálodlouhou love story, a pak se vydala za mnou.

  Zastavily jsme až u stolu vzadu v rohu, kde už s úsměvem čekala Lucy, která předtím měla hodinu španělštiny. Ta se na nic už naštěstí neptala, jelikož hned poté, co jsem přišla domů, mi začal vyzvánět mobil a ona chtěla vědět všechny podrobnosti. Od Joeho oblečení, přes naše jídlo až po barvy tkaniček jeho bot. Ta holka je fakt někdy blázen, uchechtla jsem se v duchu a posadila se na židli.

  Zazvonilo na hodinu a my stále čekali na učitele. Jeho nepřítomnost způsobila, že akorát skupinka kluků v čele s Philem, třídním šaškem, začala dělat bordel. Já se raději věnovala pozorování okolí za oknem. Slunce lehce vykukovalo skrze šedá mračna, jinovatka na trávě a stromech se leskla a venku muselo být minimálně na nule. Ani jsem nepostřehla učitelův příchod. Teprve až do mě Lucy šťouchla loktem jsem zpozorněla a všimla si, že někdo začal rozdávat papíry. „Počkat, ono se dneska píše?“ Lucy mi na to s úsměvem kývla a když jsem viděla Paige, jak si ještě v rychlosti čte poznámky v sešitě, došlo mi, že mě dneska opravdu čeká test. A kruci.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro