Hudba hlasitě hrála a louče, jež byli rozmístěny na bočních stěnách, osvítili místnost, ve které se smálo a tančilo nespočet lidí. Rodina Tonksových- stejně jako každý rok- , pořádala Tonksův bál.

Obvykle se sešli Andromeřini známí, ale i někteří od Teda. Samotní manželé Tonksovi se hlasitě smáli a rozprávěli s rodinou Lupinových.

Byl tam i Remus Lupin. Plnoletý mladík, který na sešlost otcových známích chodil nerad a jediné, co ho zde vždy potěšilo, byla Nymfadora Tonksová.

Byla to ta nejskvělejší dívka, kterou kdy poznal. V Bradavicích se mu vždy líbila Lily, ale tu mu přebral James a i když si myslel, že bu vzal jedinou lásku jeho života a on už nikoho takového, jako byla zrzka, nepotká, byl za jejich štěstí rád.

Potom ale potkal Nymfadoru, dceru Andromedy a Teda Tonksových a jeho srdce začalo tlouci pouze pro ni. Proto také stále chodil na večírky otcových známích, obzvláště na takovéto plesy. Jen kvůli ní. Kdyby tu nebyla Nymfadora, raději by se zavřel doma s knihou, než aby se přetvařoval jak ho to tu strašně baví.

Teď tu tedy stál. Vedle svého usmívajícího se otce, který se zapáleně bavil s Tonksovími a stále se něčemu smál. Věděl, že se baví o něm a o tom, jak to má s dívkami a tak se vždycky nuceně falešně usmál, když uslyšel své jméno a popřípadě odpověď na nějakou otázku, nebo odkýval cokoli co si jen umanupi. Bylo mu to jedno. Nevnímajíc své rodiče se stále nejistě rozhlížel po sále a hledal ji. Dívku svých snů, která by ho osvobodila z té neskončí nudné konverzace dospělých, kterou byl nucen poslouchat. Jenže Nymfadora nikde. Jakoby se do země propadla.

...

,,Nymf, tak jdeš už konečně?" Vtrhla do dívčina pokoje Andromeda, které už nepřítomnost její dcery připadala nenormální a musela se ujistit, že je v pořádku. ,,Jdu, mami. Hele a nemyslíš si, že v tom vypadám tlustá?" Zeptala se nejistě dívka v karmínově rudých šatech a zkousla si spodní ret. Byla nervózní.

Své žvýkačkově růžové prameny, které si díky své schopnosti Metamorfomága mohla kdykoli změnit a tak si je po chvilce soustředění zkrátila, až na řekla bych chlapeckou délku vlasů. Rty se jí jemně leskly, díky nevýrazné rtěnce a řasy měla trošičku výraznější, než jindy. S makeupem to nikdy moc nepřeháněla a tak už na sebe nepatlala nic jiného. Nechtěla vypadat jako polovina holek na plesu v Bradavicích, které se snažily zakrýt ksichty, jež působily, jakoby je někdo přejel parním válcem. Poslední, co si na sebe kromě bot na podpadku nandala, byly stříbrné náušnice, jež se jí leskly v uších.

,,Vypadáš úchvatně, Nymf," řekla Andromeda a upřímně se ba svou dceru usmála, ,,ale teď už pojď. Remus Lupin už na tebe čeká. Pořád se na tebe ptá a rozhlíží se po tobě." Růžovovláska se mírně začervenala a rychle vyběhla z místnosti, aby si toho nevšimla její matka a nemyslela si o nich dvou kdo ví co.

Když jí Remus konečně spatřil, brada mu poklesla úžasem. Byla naprosto kouzelná. A když Nymfadora uviděla jeho, zčervenala jako ředkvička v úrodných dnech a místo aby šla za ním, z nervozity se otočila a  došourala se až k menšímu "baru", kde si obědnala malou sklenku ohnivou whisky. Na povzbuzení.

Když ji dopila a hořká, pálivá tekutina zaplavila její hrdlo, zakřenila se a prudce vydechla. Alkohol jí sice nikdy moc nešmakoval, ale na dodání odvahy byl celkem dobrý. A ona musela uznat, že to s ním mnohdy trochu přehnala a to už to pak nebyla jen "sklenka na povzbuzení". Což mohla potvrdit i Andromeda, která ji potom jednou musela dotáhnout opilou domů, aby neusnula na chodníku ve sněhu.

Nymfadora se při té vzpomínce ušklíbla a posadila se na volnou židli vedle pultu. Byla jediná, kdo netančil a místo toho líně posedával u baru, ale bylo jí to jedno. Jediné o co se snažila bylo nekoukat se na mladého Lupina, který se jako na potvoru vydal jejím směrem, což by jí nešlo, ani kdyby chtěla sebevíc.

,,Copak? Mladá dáma, nemá chuť se bavit?" Zeptal se Remus s milým úsměvem a usedl vedle ní na kulatou židličku. ,,Mladá dáma se spíš stydí," zašeptala Nymfadora otráveně a sklopila pohled, aby se nemusela dívat na Remuse, který se znovu usmál, jen co ji uslyšel.

,,Ale notak Nymf. Copak se s tebou stalo? Ještě před rokem jsi tu tančila snad s každým, kdo přišel a dneska se stydíš?" Uchechtl se mladík a jemně do mí drcl ramenem.

,,Nech toho, Reme. Moc dobře víš, jak to bylo. Sám jsi mě pak musel táhnout domů, jak jsem se tu kvůli trémě opila," zasmála se Tonksová a snažila se ignorovat fakt, že jsou její tváře znovu červené. ,,Tak tedy," vydechl Lupin s úsměvem, ,,koukám, že takhle to s tebou nepůjde. Mám tě očarovat, nebo namíchat nějaký lektvar, aby jsi mi na mou otázku odpověděla ano?"

Nymfadora se zasekla v pohybu a trochu vytřeštila oči. Proč se jí ptá, jakoby ji žádal o ruku?. ,,N-na jakou otázku?" Remus se s šibalským úsměvem zvedl a natáhl k ní ruku, potom se trochu se předklonil a otázal se: ,,Mohu tě poprosit o tanec, sličná Nymfadoro?"

Dívka se zasmála nad jeho oslovením a ignorovala fakt, že jí řekl jménem, což nenáviděla, ale od něho jí to překvapivě nevadilo. Přikývla na souhlas a Remus ji vmžiku vytáhl ze židle, díky čemuž Nymfadora narazila do jeho hruďi a zčervenala jako rajče.

----- -----

,,Nymf? Pamatuješ, jak jsem tě před pár lety žádal o tanec na Tonksově plese?" Zeptal se Remus své přítelkyně, když spolu popíjeli své oblíbené víno v jedné z mudlovských restaurací, kam moc rádi chodívali, když si chtěli odpočinou od všech kouzel a poviností.

,,Ano, bylo nám tehdy asi osmnáct," zasmála se černovláska a její tváře nabraly mírnou červeň, ,,proč se ptáš, Remusi?" Prohlédla si ho pohledem, hodným detektiva a přimhouřila obočí.

,,Ptal jsem se tě asi nějak takhle:
Mám tě očarovat, nebo namýchat nějaký lektvar, aby jsi na mou otázku odpověděla ano?" Začal znovu Lupin, ale svou přítelkyni tím pouze více zmátl. ,,Tehdy jsem ti ano odpověděla," řekla Nymfadora přezíravě. Kam tím ten Remus pro Merlina míří?

,,Dnes mou otázku trochu pozměním," usmál se hnědovlásek, vstal ze své židle a poklekl před svou vyvolenou na jedno koleno, načež vytáhl z kapsy malou, saténovou, červenou krabičku se zlatým lemováním a pokračoval, ,,ptám se tě, Nymfadoro Tonksová, staneš se mojí ženou a uděláš mě tak nejšťastnějším mužem na Zemi?" Opatrně otevřel krabičku, ze které na dojatou Mrzimorku vykoukl zlatý prstýnek s velkým fialovým diamantem, který se leskl, jako nějaký poklad.

Nymfadoře se do očí nahrnuly slzy štěstí. Začala nekontrolovatelně kývat hlavou a dala slzám volný průchod. Nejlepší den jejího života. ,,Ano Reme, ano," vyhrkla dojatě a skočila svému snoubenci kolem krku, načež mu začala štěstím vzlykat do ramene. Remus se jen usmál a přitáhl si ji do láskyplného polibku. Teď už jejich život neměl chybu.

...