Nářky? Spíše vzdechy? Co se to dělo na Hope's Peak Akademii tuto noc? Nejlépe je slyšela záhadná osoba, která se potloukala v tichosti po chodbě. Zastavila se před třešňovými dveřmi a vstrčila něco pod jedny z mnoha dveří. Poté tato osoba zmizela ve vnitřku akademie. Postupně utichaly i pravidelné vzdechy a výkřiky. Pomalé výdechy a snaha chytit svůj dech vystřídali pravidelné tempo hlasitějších zvuků. Potichu. Vykouknout z pokoje a jít do svého. „Nikdo mě neviděl. Zatím." řekla s úsměvem rudovláska. Co nejtišeji odešla do svého pokoje. „Co to je?" Sebrala z podlahy bílý kus papíru. Písmo na něm bylo naškrábané, že ho skoro nepřečetla. „Vím co se děje. Pokud jí nechceš na kousky přijdeš ve 3 k bazénu." Celá zděšená se dívala na papír. Na druhé straně našla fotografii...jak se vítá s jistou tmavovláskou v pokoji. Podívala se na hodiny, které ukazovali 2:20. Slečna Dakury měla velké dilema. Pokud nepřijde k bazénu je možnost, že Emiko někdo napadne. Jenže je to očividná past. Tik, tak. Čas ubíhal a ona postupně došla k závěru. Varuje Emiko. Když s ní bude může křičet jméno násilníka. Vyšla rázným krokem z pokoje, ale vše bylo najednou černé.

„Ding dong, bing bong!" zaznělo z monitoru v mém pokoji a já se probrala. To už je budíček? Tak Niko seber se! Máš hodně co objevovat. Ještě jsi neprošla všechny knihy! „Aaaaaaaaa" Vyskočila jsem z postele a otevřela dveře do chodby. Co se děje? Proč se tu nese křik. Bylo mi v tu chvíli jedno, že mám na sobě pyžamo. Jestli zemřel někdo další- „Co je? Je někdo další mrtvý?" ; „Kdo křičel?" ; „Co se děje?" ; „Kdo to křičí tak po ránu?" Slova všech se mi slévaly dohromady. Najednou se před námi objevila ubrečená Emiko. „Ona" slzy jí padaly na zem. Padla na kolena a křičela jako malé dítě. „Co se děje?" Plácala jí po zádech konejšivě Hanami. „Ona" ukazovala dolů ze schodů. Tekly jí slzy a zajíkala se. Knekla jsem si před ní a vzala její obličej do rukou. Koukala jsem se jí upřeně do očí a pak jsem přísným hlasem řekla. „Mluv!" Emiko přestala na moment brečet. „Kuma" zašeptala. Sora jí pomohl na nohy a zničená otaku nám ukazovala cestu. Bazén? Co děláme- Jakmile se otevřeli dveře zapl se rozhlas. „Byla objevena mrtvola! Pokud tělo objeví tři nebo více žáků začíná hledání stop. Hledejte dobře a nezapomeňte na své e-booky! Máte čtyři hodiny na hledání. Pak přijde na řadu třídní líčení. Kde budete muset odhalit vraha! Hodně štěstí moji milý študáci." Bylo to tu zase. Bazén byl napuštěný krví a na nás bylo najít vraha, opět.