„Právě nám zemřel spolužák! Ty se jako směješ?" křičela jedna dívka. „Kdo to mohl udělat?" ptala se druhá. Monokuma jim ležérně oznámil hned poté co hlasitě vydechl. „Pokud tělo objeví ještě jeden ze spolužáků máte čas čtyř hodin na hledání stop." odkráčel a smál se dál. Hanami se koukala na Emiko. Dvě dívenky se nacházeli v kuchyni nad mrtvým tělem jejich spolužáka. Hanami ronila slzy jak hrachy a Emiko na tom byla podobně. Pohled na jeho tělo je vyděsil k smrti. Emiko se najednou rozeběhla ke dveřím a Hanami stále nevěřícně koukla a vyděšený výraz chlapce. V jeho srdci byl zaražený nůž. Ležel u kuchyňské linky, byl bledý a všude okolo byla jeho krev. Hanami se nechtěla dívat, ale nemohla odvrátit oči. Do kuchyně vtrhla Emiko s dalšími spolužáky. Jakmile Kouta, Itsuki a Manukena viděli mrtvé tělo rozezněl se školní rozhlas. „Ehm ehm" začal medvídek. „Bylo objevena mrtvola!" řekl ředitel. „Pokud tělo objeví tři nebo více žáků začíná to nejzajímavější! A to je hledání stop. Hledejte dobře a nezapomeňte na své e-booky! Máte čtyři hodiny na hledání. Pak přijde na řadu třídní líčení. Kde budete muset odhalit vraha! Hodně štěstí moji milý študáci." Po pár minutách přiběhli i ostatní studenti. „Kazu?" řekla fialovláska, když koukla na lukostřelcovo tělo. „Mě je více než jasné, kdo to byl" pronesl chladně a odtažitě právník s pohledem upřeným na Keiim. „Já bych nikdy zabít nedokázal!" osočil se hokejista v panice. „Ještě včera jsi tvrdil něco jiného!" Dodala Harue. Kei se opět bránil „Ale nemyslel jsem,že bych doslova někoho zabil!" Koukal se po lidech v kuchyni. Nejvíce hledal pohledem Niko. Jeho jedinou jistotu. Ta ovšem zkoumala tělo Kazu. „Tohle můžeme řešit jindy! Nejdůležitější je neztrácet hlavu a nehádat se. Máme jen čtyři hodiny na hledání stop." Řekla a koukala do svého e-booku. „Jste velmi chladná slečno. To bych od vás nečekal" Pronesl Giichi vedle ní. „Detektivka Kanzaki. Jeden z mých nejpopulárnějších filmů byla taky chladná a logická. Jen díky tomu dokázala vyřešit všechny zločiny. Dělám to co jsem se naučila." Právník přikývl hlavou v souhlas. Tato stránka herečky se mu líbila. Postupně se všichni studenti vydali hledat stopy. Na doporučení právníka a herečky se vydalo pár studentů do jeho pokoje a tělocvičny. „E-book říká dobu smrti tři hodiny ráno" četl Sora nad herečkou a právníkem kteří si prohlíželi tělo nebohého Kazu. Kei byl v rohu kuchyně a snažil se vzchopit. Nezabil ho, ale všichni tvrdí opak. Niko po chvíli vstala a klekla si před něj. Položila mu ruce na tváře a zvedla mu hlavu. „Kei! Musíš nám pomoci." Keimu poklesla nálada ještě víc. „Všichni si myslíte že to jsem já. Ale já nic neudělal Niko! Však víš-" zastavila ho. „Vím. Proto nám musíš pomoci dopadnout skutečného vraha. Jinak zemřeme všichni až na vraha" V tom se Kei postavil na nohy a pronesl že bude nápomocný.

Úhel toho nože je předci jen zvláštní. Když bych někoho zabila tak předci nůž vezmu do ruky čepelí dolů. Zkoumala jsem čepel nože, která trčela z hrudi Kazu. Koukla jsem na kameru v rohu místnosti a zamyslela se. Zase ten hajzl vše natáčí. Počkat. No jistě! „E-book je nám k ničemu nic nám pořádně neřekl!" Vytočil se Giichi. „Kamery!" řekla jsem. „Vše natáčí! Musí tam být i Kazuho smrt" Právník se na mě otočil a pousmál se. „Jistě!" Hned jsem popadla Keiho a vydala se hledat místnost s počítači. Giichi a Sora byli za námi. Ihned potom co jsme objevili místnost s názvem Učebna informatiky tak k našemu zklamání jsme zjistili že bylo zamčeno."O ničení majetku školy se tu nic nepíše." Řekl Sora s pohledem na e-book. „Dobře vyrazím dveře" hrnul se Kei k nějaké pomoci. Jakmile se rozeběhl strčil ho Giichi a Kei narazil do zdi. Klekla jsem si k němu a koukla se jestli není zraněný. „Hrabe ti?" vyprskla jsem. „ Snaží se pomoct!" Giichi ukázal na Sorův tablet. Koukla jsem se tedy na svůj tablet. Změnil pravidla! Ten jeden malej-

ŠKOLNÍ ŘÁD

1 Zákaz ničení majetku školy

2 Zákaz vstupu do bazénu po večerce

3 Zákaz vstupu do tělocvičny A po večerce

4 Zákaz užívání alkoholických nápojů na kampusu školy

5 Zákaz užívání návykových látek na kampusu školy

6 Toto pravidlo bylo smazáno

7 Student je povinen poslouchat autority jako jsou učitelé, ředitel a ostatní zaměstnanci akademie

8 Student si nesmí vyměnit s jiným spolužákem vyměnit svůj e-book

9 Toto pravidlo bylo smazáno

10 Toto pravidlo bylo smazáno

11 Toto pravidlo bylo smazáno

12 Toto pravidlo bylo smazáno

13 Student nesmí opustit kampus změněn dovětek

Porušení pravidel znamená trest, tedy smrt.

No dobře tedy asi se na ten záznam nepodíváme. Vrátili jsme se tedy zpět za Kazu. „Nesedí mi jedna věc." začala jsem mluvit ke klukům. „Proč je ten nůž v tak zvláštní pozici?" Všichni přikývli. Giichi se sehnul a strčil do Kazu. Jeho tělo se svalilo na stranu. Všimla jsem si něčeho velmi zvláštního. „Má promočená záda krví." Pronesla jsem a Giichi ho otočil na břicho. Na zádech byla další bodná rána! Že by ho někdo probodl ze zadu a pak-proč by se to snažil skrýt? To je hloupost. Koukala jsem na jeho záda a ruce. Sehla jsem se k němu. Blíže jsem si prohlédla jeho paže. Od ramenou po lokty nic. Ale na předloktí byla další řezná rána. „Podívejte." Ukázala jsem na jeho ruku. Co se stalo? „Usuzuji, že byl přepaden zezadu." řekl spisovatel. Giichi po něm hodil přísný pohled. Soro, toto bylo víc než jasné. „Má několik bodných ran, jelikož toto nezmiňuje Monokumův záznam, myslím, že to bude velmi důležité. Tohle je pro něj zábava." Říkala jsem. Giichi přikyvoval a Kei se Sorou jen koukali na nás dva. Smrt ve tři ráno, několik bodných ran, přepadení ze zadu. Kei je teď velmi podezřelí kvůli potyčkám s Kazu. Ale on to stoprocentně být nemohl! Kdo by měl ještě šanci, nebo motiv ho zabít? To je ono! Jeho motivační kufřík. Mohla by to být Emiko? Otevřela by vůbec jeho kufřík? Zapeklitě! „Co jste dělali v době vraždy?" zeptal se Sora. Na to se Giichi zašklebil a odsekl ke Keimu „Spíš co dělal tenhle idiot!" Odstrčila jsem právníka a zamračila se na něj. „Tak zaprvé! Nechceme Monokumovi hrát do karet a víc se hádat. Za druhé abys někoho obvinil musíš mít důkaz, jako právník bys to měl vědět. A za třetí Kei to být nemohl." Právník si mě měřil pohledem. „To těžko! Nemá alibi a neustále se hádali! Je očividné že je jasný podezřelí." Utrousil. „Alibi! Jsem ráda, že jsi to řekl. Ty nebo Sora nemáte alibi! Zato já a Kei alibi máme!" Sora i Giichi se na mě podívali velmi překvapeně. Kei zrudnul a mnul si krk. „Hehe, no Niko nebylo včera úplně nejlépe a tak jsem s ní zůstal až do šesti ráno." Sora zahrál vrhání šavle „Nemusím vědět detaily!" Plácla jsem se do čela „Takhle to nemyslel! Nic mezi námi nebylo!" Bránila jsem se. Giichi se na mě podíval a byl přesvědčen. „No dobře tedy." Možná by pokračovali ve vymýšlení dalších lží, když v tu dobu zaznělo: „Ding dong, bing bong! Máme tu konec hledání! Čeká nás třídní líčení! Upupupu"