,,Koupelna. Můžete si půjčit mýdlo, šampón, všechno možné. Ručníky jsou tady. A čisté oblečení tady," instruovala a zavřela za sebou. Zamknul a prohlédl si celou místnost. Vše bylo čisté, až by to nazval holé. Žádné kýčovité detaily. Pomalu a velice nejistě se svékl. Mezitím, co se napouštěla vana, se prohlížel. Snad aby si zapamatoval, jaká špína se z něho stala, a aby se ujistil, že až bude umytí - nezmění ho to. Nenávistně na sebe pohlédl do zrcadla. Nevěděl, kdy ta změna nastala, ale hledět na sebe bylo čím dál těžší. Navíc nečekal, že ho nechá u sebe žít zrovna ona. Bylo mu trapně. Vlezl si do vany. Poprvé za těch deset let se skutečně mohl vykoupat ve vaně. Když už našel nějaký levný hotel, byla tam jen sprcha a většinou s ledovou vodou. Podíval se na všechny přípravky a překvapilo ho, že polovina je pro muže. Šampón pro muže. Sprchový gel pro muže. Zarazil se než mu došla docela podstatná skutečnost. Grangerová byla dospělá. Měla tedy vztahy. Možná jich měla hrozně moc. Třeba má nějaký i teď. Rozhlédl se kolem sebe, jako by tam snad měl postávat nějaký člověk. Nikdo tam samozřejmě nebyl. Už když vcházeli do koupelny, tak tam nikdo nebyl.

Seděla v kuchyni, lahev vína už byla prázdná, takže pila vodu. Nechtělo se jí totiž rozdělávat další víno. Byla unavená. Nechtělo se jí uvažovat o tom, co se to všechno právě děje. Opřela si hlavu o dlaň a přivřela oči. Nechtěla usnout, snažila se neusnout, ale chvílemi podřimovala. Na malou chvíli se jí začal zdát i sen, ruka jí povolila a její hlava spadla na stůl. Vyděšeně otevřela oči a dezorientovaně se rozhlédla. Rozhodla se, že bude něco dělat, aby znovu neusnula. Vstala od stolu a došla do obývacího pokoje, uklidila a přenesla z ložnice polštář a peřinu. Dokonce obětovala svou lampičku a položila jí vedle pohovky, aby si mohl číst do noci. Když otevřela skříň, bylo tam pár věcí, které by mu mohly být. Jedno pyžamo, které koupila svému bývalému příteli a on ho odmítl. Tehdy řekl, že on v pyžamu nebude spát, když může spát nahý. Položila pyžamo na peřinu. A šla si nalít vodu, napsala na malý papírek vzkaz a vrátila se do ložnice. Zavřela dveře, zalezla si do postele a brzy usnula.

Vyšel z koupelny jen v ručníku. Až stydlivě se rozhlédl, zda tam ještě není. Uviděl vzkaz na stole, přišel k němu a přečetl si:

Jsem už unavená, pyžamo máte na pohovce.
Přeji dobrou noc.
H.

Převlékl se do pyžama, byl to zvláštní a příjemný pocit. Lehl si a přikryl se vyhřátou peřinou. Bylo to krásné, ale ješte dlouho nemohl usnout. Musel stále přemýšlet nad tím, co se to děje. Nebyl nadšený z toho, že přespával u své bývalé studentky. Měla svůj vlastní život a on jí do něho nechtěl nijak zasahovat. A už vůbec ne jí otravovat svou přítomností. Nečekal, že ho pozve k sobě. Nečekal, že přijme jeho myšlenky a uzná chybu celé společnosti, a co víc, začne ho litovat. A vrchol byl ten, že mu nabídla, aby u ní mohl žít. Nakonec zahnal většinu myšlenek, zavřel oči a donutil se usnout.