Nervózně si plácal rukama do stehen. Už bylo skoro ráno. Bylo to jasné. Spala s ním. A proč by nespala? Sám jí doporučil tomu krasavci dát šanci. V tu ránu se rozrazily dveře a vrávoravým krokem vešla Hermiona. Ani za sebou nezavřela. Severus mlčky došel ke dveřím a zabouchl.
,,Si asi myslíte, že jsem nametená," řekla naprosto opile Hermiona. ,,Jenže... Když se to tak vezme, tak nejsem."
Severus na to nereagoval. Pomohl jí z kabátku a pověsil ho na věšák.
,,Jak jste si užila večer?"
Hermiona se k němu prudce otočila a chytila ho za košili.
,,Si myslíte, že jsem s ním spala, že jo?!" křikla.
Severus poodstoupil, aby získal prostor. ,,Nic si nemyslím."
,,No jasný, to jsem si mohla myslet, že si to myslíte. A víte co?" Pohlédla na něj. Severus zmateně opětoval její pohled. ,,A víte co?" zopakovala Hermiona a rukama naznačila, že by měl nějak reagovat.
,,Nevím?" odtušil Severus.
,,Ne," řekla jednoduše Hermiona.
,,Prosím?"
,,Ne," zopakovala Hermiona. Severus se soustředěně zamračil. ,,Bohové! Ne, nespala jsem s nim. Ale mohla jsem!" dodala důležitě. ,,A víte proč jsem to neudělala?"
,,Nevím," odpověděl Severus. Hermiona k němu zase doklopýtala a chytila ho za košili. Pootevřela ústa, ale vypadalo to, že zapomněla, co chtěla říct.
,,Jo!" zvolala potěšena, že se rozvzpomenula. ,,No to je přece jasný, ne?"
,,Jasné je to možná vám, mně nikoliv," řekl Severus klidným hlasem.
,,Páč vás mám ráda," hlesla Hermiona a opřela si hlavu o jeho hruď. Severus strnule stál a nevěděl, jestli jí může rukama obejmout, nebo pohladit po vlasech. Pro jistotu neudělal nic. ,,Máte mě, sakrapráce, rád?" zeptala se a vzhlédla k němu.
,,Já... Totiž... Grangerová, měla byste si jít lehnout."
Hermiona si stoupla na špičky a zašeptala mu do ucha: ,,Jako s váma?" Jemně ji chytil za paže a odtáhl ji od sebe.
,,Tak jsem to nemyslel."
,,Já vím," zasmála se Hermiona. ,,Tak jsem to myslela já." Severus zavrtěl hlavou, objal ji kolem ramen, aby nespadla a odvedl ji do ložnice. ,,Se stejně sama z těch šatů nedostanu."
,,Tak spěte v šatech," pravil Severus trpělivě. Hermiona zakoulela očima.
,,Si myslíte, že tyhle šaty jsou na spaní? Už to, že jsem se do nich narvala byl horor. A ještě abych v nich spala."
Severus ji pustil, Hermiona ztěžka padla na postel, protože se sama na nohou neudržela.
,,Aspoň mě uvidíte nahou, když teda jste nic předtím neviděl," zahuhlala a vyhodila nohy do vzduchu. Severus ji chytil za kotníky.
,,Grangerová, tohle není chování, které by se dalo považovat za společensky přijatelné."
,,Já vám ukážu, jak můžu bejt přijatelná," odpověděla odhodlaně Hermiona a měla v plánu se zvednout. Místo toho jen plácala rukama a nohama jako brouk. ,,Tak jinak," řekla Hermiona a zamyslela se. ,,Přetočíte mě na břicho a aspoň mi ty blbý a trapný šaty rozepnete, jo? Platí?"
Severus uvažoval, jestli je i na tomto nápadu něco špatného. Došel k závěru, že bude nejlepší jí pomoct, jinak by ho nepustila. Chytil ji za boky a překulil ji. Vzal za zip a rozepnul jí šaty.
,,A ještě sundat," přikázala Hermiona. Severus Hermionu dokázal zvednout znovu na nohy. ,,Budete muset přes hlavu," poradila mu, i když to byla lež, jenže to si Hermiona neuvědomovala. Severus chytil spodní lem šatů.
,,Musíte ale trochu spolupracovat, Grangerová," upozornil ji a Hermiona zvedla své ruce do výše. Natočil hlavu na stranu, aby ho nelákalo se na ni třeba byť jen na vteřinu podívat. Táhl a táhl... A najednou se šaty nechtěly pohnout dál. Zasekly se jí přes prsa.
,,Co se děje?" ozvalo se z pod sukně, která Hermioně zakrývala hlavu.
,,Ehm... Ono to nejde dál," odpověděl stydlivě Severus.
,,Tak mi trochu splácněte prsa," řekla klidně Hermiona a kymácela se ze strany na stranu jako strom ve vichřici.
,,To neudělám!" odmítl rázně Severus.
,,Takže mám spát takhle? Uvězněná v šatech? Jenom mi trochu zmáčkněte..."
,,Ne! Tohle prostě ne!" skočil jí do řeči Severus. Bylo slyšet netrpělivé povzdechnutí.
,,Položte mě na postel a zkuste ještě jednou táhnout," zamumlala Hermiona, kterou tahle situace hrozně vysilovala. Nechtěla se ničím zabývat a hlavně ne řešit to, že Snape nedokáže svléknout ženskou. Trochu se pousmála myšlence, že Snape se určitě ani jednou nepodíval na její kalhotky.
,,Grangerová, já vás klidně položím, ale nechám vás tu takhle, protože tohle je nad mé síly. Přinesu vám hůlku."
,,A jak mám asi mávat rukama, když s nima nemůžu vůbec pohnout?"
Severus se naštval a začal rvát šaty zpátky. Povedlo se mu to po úmorném bojování s Hermioninými ňadry, které ale nemusel mačkat, takže to byl úspěch. Stáhl jí ramínka z ramen a šaty bez problému padly na zem. Zvedl jedno obočí a vyčítavě zopakoval: ,,Říkala jste přes hlavu?"
Hermiona se zasmála a odpověděla mu, že se asi spletla.
,,Tak dobrou noc," popřál Severus a už už mizel ve dveřích.
,,Já bez vás neusnu," zakňourala Hermiona a její dospělý hlas se vytratil. Z jeho výrazu bylo poznat, že to na něj nijak nezapůsobilo. Dětinskost se mu příčila. ,,A navíc mi dlužíte to svlékání."
,,Vaše manipulace je dost chabá," pronesl nezaujatě. Ne příliš ladným krokem k němu došla a žďuchla do něj, takže se Severus opřel o dveře. Zvedla bradu, aby mu viděla do tváře a zeptala se: ,,Jste přece taky jenom člověk, ne?"
,,Nevím, jak to myslíte."
,,Nelíbím se vám?" Tahle otázka ho donutila si konečně Hermionu prohlédnout. Při pohledu na její tělo mohl jen stěží lhát, že se mu nelíbí. Krátce přikývl.
,,Tak si nebudeme hrát na svaté, jo?"Severus hleděl na její rty a bojoval se všemi pochybami. Nakonec jí položil dlaně na tváře a políbil ji. Objala ho kolem krku a opětovala jeho polibek nejvroucněji, jak dokázala.