Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

[3] zakázané ovoce

Alternativ univers: Moderní svět (strážný anděl)

Inspirované: DestinyDraco

Zkoušel jsem všechno.
Každé moje jemné postrčení skončilo neúspěšně jako vše ostatní. Nevěřím že je tak špatný jak si všichni myslí, jen je zkrátka nepoučitelný. To byl také důvod proč jsem se po jeho posledním propuštění rozhodl pro invazivní zákrok.

Nastěhoval jsem se do bytu hned vedle toho jeho a několika andělskými kousky odháněl každé pochybné individum, které se přiblížilo k jeho dveřím. Čímž jsem mu neúmyslně odehnal i několik milenců ale tyhle se k němu stejně nehodili.
Alespoň tak nebude mít žádný pochybný vliv.

To je ve zkratce také důvod proč teď stojím proti jeho dveřím a opírám se o zeď, která místy vypadá jako že tu už dlouho nebude. No, oni si totiž bývalý vězni nemůžou úplně vybírat a to ani v případě,že jejich otec vlastní víc jak půlku města. Běžně jsem neviditelný a proto mě taky překvapilo když zničehonic rozrazil dveře a upřel na mě prázdný, nic neříkající pohled.

,, Dovnitř. Hned."zavrčel mi do tváře a otevřel dveře abych prošel.
Očividně jsem někde udělal chybu.
Lehce mi zrůžověly tváře a sklopil jsem pohled než jsem proklouzl do jeho bytu. Nemám strach, už jsem jednou umřel takže se opakování nebojím. Ať se stane co se má stát ale navzdory všemu co o něm vím mu věřím.

Jeho byt byl jedním slovem chaos. Na zemi leželi rozházené boty, po nábytku bylo poházené oblečení a na stole v...asi obýváku leželo použité nádobí. Nic tu ale očividně nebylo déle než pár dní, protože to ještě nezačalo plesnivět.

,,Co tu dělám?"zeptal jsem se zvědavě a bezestudu sebou plácl do jednoho z křesel. Když se nademnou chce tyčit, jak je libo. Dokonce bude mít takhle výhodnější pozici ale to nic nemění na tom,že se ho nebojím. Lépe jsem se opřel a založil si ruce na hrudi.

,, Očividně nemáš celé dny na práci nic lepšího než mě sledovat. Stáváš před mými dveřmi a odháníš moje známé. Kroužíš kolem mě a zapuzuješ mi milence. Kdykoliv odejdu jdeš pár kroků zamnou a odháníš odemně policajty co chcou dotírat."řekl rozladěně. Obraně se postavil naproti mě a zkoušel jestli na mě zabere jeho vražedný pohled.
Jsem divný když mi to přijde roztomilý?
,,Takže kdo kurva seš? Můj pobační určitě ne, a neznám nikoho jinýho kdo by se tak musel zajímat o to s kým trávím čas."

,,Asi nejsem tak nenápadný jak jsem si myslel."řekl jsem klidně a pokrčil nad tím rameny. Vlastně jsem to čekal, protože nejsem zvyklý být vidět.

,, Naopak, kdyby mi to nezačalo být podezřelé ani bych si tě nevšiml."řekl s prapodivným šklebem, který jsem nedokázal nijak zařadit a pak se ke mně začal přibližovat. Jenže mě to bylo ze srdce jedno. Ať se mi třeba posadí na klín, v tuhle chvíli mám vážnější věci na přemýšlení.  Mám v hlavě totiž kolotoč z jeho slov.

,,Tak proč jsem tady?"zeptal jsem se a upřel pohled do jeho zelených očí. Kolikrát jsem ho takhle pozoroval když mě ještě neviděl. Nedokážu popsat co mě v něm tak fascinuje, co mě k těm očím táhne ale jednu věc vím stoprocentně.
Tohle nemůžu.

Strážným andělům je zakázáno zamilovat se do svého chráněnce. Měli jsme právo milovat jen tehdy když jsme žili, od smrti je to něco na co nemáme právo.
Jenže přesto já se zamiloval.

Zamiloval jsem se do pramenů ohnivých vlasů, záblesků lehkého šílenství ukrývající se v jeho očích a smíchu hraničícimu s vyšinutostí. Ta láska se mi zavrtala hluboko do srdce a i když jsem věděl,že je to nereálné podvědomě jsem mu to dovolil. Měl jsem se víc bránit ale dá se vůbec nějak bránit lásce?

Tomu nevěřím, sledoval jsem tolik lidských příběhů. Tolik životů ve kterých láska převálcovala vše ostatní a nezbylo nic co by se dalo zachránit mimo dvou bezhlavě zamilovaných milenců.

,, Protože jsi jediná osoba, kromě mé sestry, které záleží na mě samotném a nejenom na jménu mé rodiny."řekl vážně a než jsem se stačil vzpamatovat byla jeho ruka na mé tváři. Něžně mě pohladil a věnoval mi hluboký pohled do očí.,,Nejsem dokonalý, mám tolik chyb že ani já sám je všechny nespočítám. Jsem hrubý, majetnický, divoký a vyšinutý. Ty se na mě ale v těch pár nestřežených okamžicích díváš jako bych byl tou nejdůležitější bytostí tvého světa."

Volnou rukou se nervózně podrbal ve vlasech. Zrudl jsem jako rajče ale ani jsem se neobtěžoval uhnout pohledem, ne že by mi to jeho ruka snad dovolila. Zhluboka jsem se nadechl a zavřel oči.
To jsem tak snadno čitelný?

,, Nevím čím jsem si to zasloužil ale pokud se to rozhodneš risknout tak já taky. Zkusím být tou nejlepší verzí sebe sama a nezklamat tě."řekl možná trochu nejistě a pak už to tu bylo.
Jeho rty na těch mých a já nezaváhal.

Věřil jsem jeho slovům, protože navzdory všeobecnému názoru on se do všeho hrnuli po hlavě s neuvěřitelným zápalem pro věc. Ať už šlo o jeho sestru nebo jeho zločineckou kariéru, vždy do toho dal všechno. Takže pokud chce se stejným zápalem i to abychom byly spolu není nic co bych mohl udělat abych tomu zabránil. Pokud se jeho nezlomné odhodlání rozhodlo,že budu jeho kdo jsem já abych odporoval. Na žádný byť marný odpor se nezmůžu i kdybych chtěl, už dávno jsem jeho.

Takže přesto,že na něj nejspíš teď budu mít dobrý vliv můžu s určitostí říct, že on má na mě vliv špatný.
Celý svůj život život jsem se držel pravidel, dodržoval jsem a ctil zákony co mi byly dány.
Jenže tomu je teď konec.

Láska totiž zákony nectí a žádná pravidla nedodržuje. Je zákeřná, neočekávaná a nezkrotná. Nenechá se podrobit a nedělá si hlavu z toho když o ní někdo nestojí. Vždy je po jejím.
Taky z toho důvodu jsem mu obtočil ruce kolem krku a více se na něj natiskl.
Čert vem pravidla, já mám totiž jeho a to mi bohatě stačí.

Nejspíš mě to nakonec bude bolet, budu trpět i kdyby jen kvůli tomu vesmírnému trestu za mé provinění. Jenže já ho miluju a v tom případě mě žádná bolest nezastaví.

Vyrůstal jsem v kmenu statečných vikingských válečníků, byl jsem náčelník a můj život byl dobrý.
Znám strach ale nepraktikuju ho, protože odvaha a láska jsou nejmocnější síly které znám.
Nebojím se ničeho a už vůbec ne když je to cena za dokonalé okamžiky po Dagurově boku.
Zkrátka si to užiju a ničeho nebudu litovat, nikdy.


Strážný anděl je téma které mě inspirovalo hned dvakrát. Nejsem totiž schopná si vybrat kdo bude strážný anděl takže nás bude čekat ještě jedna povídka akorát příště bude strážným andělem Dagur.
Takže uvidíme, která se vám nakonec bude víc líbit.
Přeji příjemné čtení.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro