7.
Jela jsem normálně po ulici, nepřišlo mi nic divného. Byla jsem zabraná ve svých myšlenkách, že jsem dokonce přehlédla druhé kolo. Srazili jsme se. Spadla jsem z kola a všimla jsem si, že ta dotyčná též.
"To nemůžeš sakra dávat pozor" naštvaně se na mě podívala a zvedla se.
"Ne nemůžu" odsekla jsem "omlouvám se" dodala jsem po chvíli. Taky jsem se zvedla, mrkla jsem se na tu dívku.
"Jako vždy si mimo realitu Tesso" řekla nasupeně Lucy. Dobře, v tom má pravdu. Jsem většinou mimo realitu, ale teď se snažím o opak. Přísahám.
"Hele Lucy, fakt mě mrzí že jsem tě srazila, jasné?" odvětila jsem a zvedla jsem své kolo. V zítra 17-ti letech a ještě nabourá s kolem. Tak to je pecka. Se chci vidět až budu dělat řidičák. Moment, vlastně budu trávit věčnost v kanálech.
"Jo jasné, nechtěla bys jít někdy do lomu?" usmála se a taky zvedla své kolo. Zaskočeně jsem na ni hleděla. Je to poprvé co mě někdo pozval do lomu.
"No tak jo" nesměle jsem se usmála a ona jen přikývla.
"Tak zítra ve tři, zatím čau" nasedla na kolo a rozjela se pryč. Ještě mi stihla zamávat. Taky jsem ji zamávala a začala jsem si říkat, že tahle změna má určitě něco společného s Pennywisem.
Mezitím jsem dojela domů. Rychle jsem vrazila do mého pokoje a zamkla jsem se.
"Už jsem si myslel, že ses ztratila" zasmál se Pennywise a zase seděl na mě posteli.
"Já a ztratit se? Nikdy" zasmála jsem se a sedla jsem si k němu.
"Takže jsi měla menší nehodu, že?" usmál se a jeho oči byly modré. No fajn.
"Jo měla, nic vážného" usmála jsem se.
"Je na čase ti říct něco víc o Prokletých děckách" prohlásil a postavil se, začal přecházet sem a tam. Dívala jsem se na něj s úsměvem, vypadal jako nějaký učitel.
"Takže, proměna bude kompletní až já půjdu spát, ty a Kyle" při vyslovení jeho jména se trochu zamračil "jste ještě ve fázi proměny, on už je o hodně napřed. Když má černé oči znamená to že má hlad, jinak je má normální, dále se živí jen čirým strachem, jasné? To by bylo asi tak všechno" dořekl a přemýšlel jestli na něco ještě nezapomněl.
"Dobře, zní to skvěle" postavila jsem se, on se konečně zastavil a ďábelsky se zasmál.
"To zní, mám pro tebe ještě malé překvapení" usmál se ještě více a předemnou se proměnil v toho Pennywise z mého obrázku. Udiveně a trochu zamilovaně (dobře tak ne trochu) jsem na něj zírala.
"Tak co?" zasmál se.
"Nemám slov" hlesla jsem a on se ke mně více přiblížil. Zvedla jsem hlavu a on zašeptal "Všechno nejlepší k zítřejším narozeninám". Dostalo mě to.
"D-děkuju" dostala jsem ze sebe. On se jen zasmál a mrknul na mě. Pak jako vždy zmizel.
"Víš, že tohle se mi vůbec nelíbí" vedle mě se objevil hodně naštvaný Kyle.
"Nežárli" odvětila jsem s úsměvem, jenže on se neusmíval. Podívala jsem se mu do očí. Měl je normální. V nich jsem poznala že jsem se trefila do černého. On vážně žárlil.
Pennywise 🎈 x Kyle 🏚
Kdo vyhraje?😈
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro