Zvedla jsem se vyspalá z postele. Aspoň jsem si to nalhávala. Spala jsem minimálně hodinu a pořád mi mozek pracoval, kvůli tomu co řekl. Já přeci nejsem šílená a nikdy jsem nebyla.

Obleču se fo něčeho formlánějšího a vyjdi ven z pokoje. Kabelku jsem tiskla k sobě blíž. Vyjdu k recepci. Všichni lidi se tam tlačili. Ale i přesto si mne dokázal všimnout. „Počkej kan jdeš?“ houkne na mne. „Čerstvý vzduch mi jen prospěje“ uculím se a dál ho neposlouchám. Jen jak zmizím dál, pořad nad ním kroutím očima.

Šla jsem kam jsem chtěla. Ocitnu se na dávno známé ulici. Ani nevím proč, ale dojdu k našemu bývalému domu. Dřevěná prkna ze dveří strhnu.

Dalo mi to dlouhou práci. Vzala jsem pár pomůcek ci se tam válely. Třeba i železnou tyč. Jen jak jsem ji vzala do ruky, všimla jsem si pořád mírně zaschlé krve z kdysi dávné doby. Téhdy s ní přetáhl mírně Jeroma po hlavě můj otec. Nakonec já s ní zabila matku.  A proč to vykládám? Možná proto, že já můžu částečně za matčinu smrt.

Bylo to kdysi dávno. Vraceli jsme se sem. Prý na vyřízení pár podpisů ohledně přestěhivaní a prodeje domu. Viděla jsem tehdy Jeroma. Seděl na schodech karavanu, když se dveře otevřeli. V nich stála jeho matka a nějaký muž. Něco mu říkali. Když to z mého pohledu Jerome odmítl, oba mu dali ránu. Musela jsem tu mít něco, kam se budu moc vrátit, či se on schovat.

Stáli jsme před domem, když matka řekla, že to podepíše. Vztek mne chytal, jelikoż otec zašel do hospody. Bez vnímání jsem vzala ležící železnou tyč ze země. Pevně ji zchytila v rukách a s jednou  větou „Tak to ne, nikdy ti nedovolím“ jsem ji přetáhla ze zadu po hlavě. Spadla na zem, bohužel byla mrtvá. Když to uviděl otec, začal na mne řvát. Radši to nepodeosal, byl mírně opilý, nasedl do auta a odjeli jsme. Od doby co znám Jeff, jsem ji řekla „Přestěhovali jsme se sem po matčině smrti má to být nový začátek pro nás oba s tátou“ posmutněla jsem po každé této větě.

Teď mi to docvaklo. Nevím co to je, ale jedna má půlka je šílená, ale rozhodně ji nechci pustit na povrch.... Nebo ano?

Máme tu další část. Takže, asi budu znít šíleně, ale už píšu další pokračovaní. Nebo-li druhý díl Crazy night. Ale tato kniha nemá ještě svůj konec, takže se nebojte. Jen si chci udělat podstavu na základ, abych měla čas psát. Jinak, asi na mém YT kanále (Lady Ver) najdete více trailerů dopředu na všechny pak pokračující díly této knihy. No co dodat, baví mne to dělat, takže tak😅 Ale rozhodně to nebude vždy znamenat třeba konec knihy

Radši už přestanu mluvit. Hezký večer