Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Střípky skládačky



Scorpius otevřel oči. Viděl štukovaný strop, který mu vůbec nebyl povědomý. Bílý se žlutými květinami. Kde se nachází? V místnosti bylo přítmí, přesto ho ze světla bolely oči. Zavřel je a vnímal zvuky. Slyšel šeptání a šustění. Soustředil se na vůni. Bylinky a dezinfekce. Nemocnice? Nebyl si jistý. Znovu otevřel oči.

„Probouzí se." Ten hlas mu byl povědomý a příjemný, ale zamerlina se nemohl rozpomenout, komu patří.

„Scorpiusi!"

Tenhle hlas poznal naopak velmi dobře. Táta! Zaostřil a viděl starostlivou tvář svého otce. Vedle něj stál Harry, to byl ten druhý hlas.

„Kde je Albus?" Prudce sebou trhl, jak se snažil posadit, ale nepodařilo se mu to.

„Je vedle tebe, neboj se," řekl Harry, dojatý tím, jak moc Scorpiusovi záleželo na jeho synovi.

„Je v pořádku? Chci ho vidět."

Draco pomohl Scorpiusovi posadit se. Scorpius pololežel, poloseděl Dracovi v náručí a zjihle se díval na chlapce, který na vedlejší posteli klidně oddychoval.

„Je Albi v pořádku?" zeptal se znovu.

„Je naživu, magické jádro má oslabené, ale s největší pravděpodobností nepřijde o schopnost kouzlit."

„Uzdraví se?"

„Ty jsi ho uzdravil, Scorpiusi. Jen spí, vypil spoustu Bezesného spánku, ještě to chvíli potrvá, než se probudí."

Scorpius už byl celý probuzený, jeho mysl jela na plné obrátky, tělo ještě nestíhalo. Přemýšlel.

„Kolik vypil toho Bezesného spánku?" zeptal se s obavami v hlase.

„Víc než smrtelnou dávku. Navíc v kombinaci s Euforií a lektvarem proti bolesti. Je s podivem, že to přežil."

„Chtěl se zabít?" Scorpiusovo srdce sevřela ledová ruka. „Kvůli mně?" Proč by si jinak vzal tak nesmyslnou kombinaci lektvarů? Proč skončil ve křoví v nejzapadlejším koutu zahrady, v noci, ještě před svítáním? Jediné vysvětlení je, že chtěl, aby ho nikdo nenašel. Chtěl se otrávit a umrznout. Kvůli Scorpiusovi!

Draco si všiml, jak jeho syn v jeho náruči ztuhl. Jeho pohled se změnil v nepřítomný. Uzavřel se do sebe.

„Scorpi, nebyla to tvoje vina," řekl Draco opatrně.

„Byla to moje vina," vzlykl Scorpius. „Já jsem ho opustil, řekl jsem mu ošklivé věci, i když jsem věděl, že jsme spojení Sanguinis Nexum. Jsem ten nejhorší člověk pod sluncem."

Tentokrát na něj promluvil Harry.

„Zachránil jsi ho. Tvoje láska ho zachránila. Dal jsi mu svoji magii a tím jsi mu zachránil život. To je ten největší důkaz lásky, který jsi mu mohl dát. Věř mi, prostudoval jsem o Sanguinis Nexum úplně všechno. Děkuju ti, Scorpiusi, za to, že jsi mi ho přivedl zpět. Tvoje oběť nebyla zbytečná."

„Moje oběť?"

Draco si odkašlal. Bude lepší mu to říct dřív než později.

„Tvoje magické jádro je oslabené víc než Albusovo. Nebudeš moci kouzlit, tvoje magie bude obnovována jen velmi pomalu. Je možné, že se nikdy nevrátí na původní úroveň."

„To je všechno?" zeptal se Scorpius.

„Ano, to je všechno."

Scorpius to bral jako adekvátní trest za to, co Albusovi udělal. V tomto momentě mu na jeho schopnosti kouzlit vůbec nesešlo. Hlavní je, aby byl jeho milovaný Albi v pořádku a odpustil mu. Harry postřehl jeho zádumčivý pohled a vzal Scorpiuse za ruku.

„Nemusíš si nic vyčítat, není to tvoje vina, co se stalo. Já Albuse znám, je schopný různých neuvážených činů, ale nikdy by neopustil svoje blízké. Nenechal by tu tebe, ale ani mě, Ginny, Lily, Jamese... My s Dracem si myslíme, že ho někdo donutil ty lektvary vypít. Nevíme samozřejmě, kdo by měl zájem mu ublížit. Možná si Albus na něco vzpomene, až se vzbudí. V každém případě vás teď nenecháme ani na chvíli samotné a ten případ prošetřujeme."

Ve Scorpiusově obličeji se mihl náznak úlevy. Těžko by se mu žilo s vědomím, že Albusovi tolik ublížil, jen kvůli nějakému přehnanému moralizování. Kdo by však měl zájem na tom, aby Albus zmizel ze světa? Disponoval snad nějakou informací, byl svědkem nějakého činu? Scorpius horečnatě přemýšlel. Albus chtěl především vynalézt ten lektvar. Je možné, že by někdo chtěl zabránit tomu, aby se mu to podařilo? Někdo, kdo nechtěl, aby byl lék vynalezen? Nedávalo mu to smysl. Všichni přece chtěli, aby na krvácivou kletbu existoval lék!

„Došlo k nějakému pokroku ohledně vyšetřování nebo vývoje lektvaru?" zeptal se.

„Ve vývoji lektvaru jsme nijak jsme nepokročili," vzdychl Draco.

„Máme jen nepatrnou stopu, ale vyplatí se ji sledovat. Všechny předměty, které byly zasaženy kletbou, pocházely z Cortexville. Kniha, kterou si četl Scorpius, byla vytištěna v nakladatelství Akademie. Ampulka, o niž se zranil Draco, pocházela ze zdejších laboratoří. Růže, o kterou se píchla Rose, je druh, který se pěstuje ve zdejších sklenících. To znamená, že pachatel je pravděpodobně někdo odsud." Harry na okamžik zmlkl.

„Je neodpustitelné, že jsme vás vystavili takovému nebezpečí. Nedokázal jsem vás ochránit, naprosto jsem selhal. Nezabránil jsem Scorpiusovu zranění a Albus málem zemřel."

„Harry, prosím, neobviňuj se." Draco pevně stiskl Harryho ruku. Vnímal prostřednictvím Sanguinis Nexum, jak se Harry cítí. Všichni udělali chyby. Důležité bylo se z nich poučit.

„Momentálně se věnujeme vyšetřování Albusova případu. Lékouzelník Mediculus je přesvědčený, že mu někdo vymazal paměť. Ráno přišel na ošetřovnu a všechny lektvary byly na místě. Pak najednou chyběly zrovna ty, které detekoval v Albusově krevním oběhu. Mediculus se z ošetřovny vůbec nehnul, jak to, že si na nic nepamatuje? Předpokládáme, že ten, kdo mu vymazal paměť, zároveň přinutil Albuse lektvary vypít. Celá akademie je uzavřena a jsou zkoumány hůlky všech kouzelníků, abychom zjistili, která kouzla byla použita jako poslední."

„Chtěl bych... potřeboval bych s někým mluvit," řekl Scorpius. Vzpomněl si na Kirliu. Mohla by něco vědět. Třeba za ní v noci Albus zašel.

„Scorpi, teď musíš zůstat tady v bezpečí. Nikdo nesmí přijít k tobě a ty nesmíš nikam odcházet."

„Prosím, je to smrtelně důležité. Může to pomoci s vyšetřováním."

„Nikam tě nepustím," prohlásil Draco rezolutně. „Už nemám sílu se o tebe znova bát."

„Doprovodil bych ho," řekl Harry opatrně. „Jestli by nám to pomohlo v tom případu... Na Cortexville není bezpečno. Kdykoliv může být napaden někdo další. Draco, já ho ochráním. Dovolíš mi, abychom se Scropiusem na chvíli odešli?"

„Harry, jestli se někomu z vás něco stane..." vzdychl. „Buďte opatrní. Zůstanu s Albusem."

„Tati, jsi úplně super, díky." Scorpius mu skočil kolem krku. „Bude to dobré, na mě dohlédne nejlepší bystrozor a na Albuse nejlepší lektvarista."

Draco se chtě nechtě musel pousmát.

---

Scorpius se sice ve čtvrtém patře nebál tolik jako Albus, stejně tu na něj ale padal tíseň. V noci by tady chtěl být jen blázen. Harry ho držel kolem ramen; jednak ho chránil, jednak mu dodával odvahy.

„Kirlio!"

Hlas se rozléhal po celé chodbě. Harry byl informován, že se sejdou s Albusovou kamarádkou. Něco jako ufňukaná Uršula? To by se Kirlia asi urazila. Volali dlouho bez úspěchu, už už to chtěli vzdát.

„Kirlio, potřebuju se tě na něco zeptat!"

Chodbou se prohnal vítr a dívka se objevila.

„Scorpius Malfoy a Harry Potter! Nejdražší lidé mého přítele Albuse."

Harryho zahřálo u srdce, že pro dívku nebyl hrdina kouzelnického světa, ale Albusův táta. To byla důležitější role.

„Kirlio, co se stalo Albusovi? Kdo mu ublížil?"¨

Kirlia neotálela s odpovědí. „Albusovi se díky náhodě podařilo nalézt poslední a nejdůležitější přísadu do lektvaru na krvácivou kletbu. Chtěl hotový lektvar přinést panu Malfoyovi, aby mohl být otestován. Plánoval odletaxovat se z ošetřovny, protože neměl dost magické síly na přemístění."

Scorpiuse píchlo u srdce. Byla to jeho vina, že Albus neměl dost magie. Kdyby se k němu nechoval ošklivě, kdyby ho od sebe neodehnal, Albus se mohl přemístit a nemuselo k tragickým událostem vůbec dojít.

„Co se stalo potom?"

„Ampoule si chtěl přivlastnit jeho vynález, použil kletbu Imperius a přinutil Albuse vypít smrtelnou dávku lektvarů. Dál už to víte."

„Ampoule? Vím, že jeho tým pracoval na výzkumu lektvaru, ale že by byl schopný něčeho takového? Je to náš profesor!" Scorpius se svými přísnými morálními zásadami nedokázal pochopit, že by někdo, kdo pracuje ve výzkumu a chce pomáhat lidem, udělal něco takového.

„Musíme ho zastavit," vykřikl Harry. „Albus a Draco jsou v nebezpečí!"

„Kirlio, děkujeme!" zavolal ještě Scorpius; Harry ho skryl ve své náruči a přemístil se s ním nejrychleji, jak to dovedl, zpět do nemocničního křídla v Cortexville.

Ještě chviličku vás budu napínat! 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro